Jacobus Typotius
| Jacobus Typotius | |
|---|---|
| Narození | 1540 |
| Úmrtí | 1601 (ve věku 60–61 let) |
| Povolání | historik |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jacobus Typotius (1540, Bruggy, někdy nesprávně uváděno Diest[1] – 1601, Praha) byl vlámský humanista a dvorní historik císaře Rudolfa II. Jeho nejznámějším dílem je druhý svazek heraldické knihy symbolů a emblémů (Symbola divina et humana Pontificum, Imperatorum, Regum), která poprvé vyšla v Praze roku 1601. Rytiny v knize vytvořil Aegidius Sadeler
Život[editovat | editovat zdroj]
Jacobus se narodil jako nejmladší syn smirčího soudce v Bruggách Michiela Typotia. Svá studia zahájil na univerzitě v Lovaň na filozofické fakultě pod vedením učitele Cornelia Valeria a později studoval na právnické fakultě. Studia práv pokračoval v Itálii a následně odešel do Würzburgu. Účel jeho pobytu zde je nejasný. Po odchodu z Würzburgu vstoupil do služeb švédského krále Jana III., u kterého pracoval jako tajemník pro zahraniční korespondenci u královské kanceláře. Kvůli neautorizované korenspondenci, kterou chtěl Typotius zabránit další spolupráci Švédska se Španělskem a Římem, byl v roce 1579 uvězněn za neposlušnost a zradu. Ve vězení zůstal až do smrti Jana III. v roce 1592. Na krátko se vrátil ke švédskému královskému dvoru, když na trůn nastoupil Janův syn Zikmund, ale už v roce 1597 odešel ze Švédska do Německa. Pravděpodobně díky jeho známosti se Zikmundovou ženou, královnou Annou Habsburskou, se dostal na císařský dvůr Rudolfa II. v Praze, kde zůstal až do své smrti.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacobus Typotius na Wikimedia Commons
