Jabloň hnědá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxJabloň hnědá
alternativní popis obrázku chybí
Jabloň hnědá (Malus fusca)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď růžovité (Rosaceae)
Rod jabloň (Malus)
Binomické jméno
Malus fusca
(Raf.) C. K. Schneid., 1906
Synonyma
  • Malus rivularis
  • Pyrus fusca
  • Pyrus rivularis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Listy
Květ
Plody

Jabloň hnědá (Malus fusca) je listnatý opadavý strom nebo někdy vysoký keř, který roste v přímořských oblastech na západě Severní Ameriky. Je původním druhem v nížinatém pacifickém pobřeží Kanady a Spojených států amerických, v hranicích od jihovýchodní Aljašky přes Britskou Kolumbii, Washington a Oregon až do severní Kalifornie. Je zvláštní, že má morfologicky i fylogeneticky mnohem blíž k východoasijským druhům rodu jabloň odděleným Pacifikem než k druhům rostoucím na východním pobřeží Spojených států.[2][3][4][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Je dřevinou tolerantní k těžkým jílovitým půdám a schopnou bez újmy v ní přezimovat v chladných a mokrých zimách. Preferuje plné slunce, ve stínu málo kvete a následně málo plodí. Má sice ráda vlhkou až mokrou půdu, snáší však i několikaměsíční období sucha. Roste i na mírně zasoleném stanovišti, často i v přímořských mokřadech zasažených průsakem mořské vody. Není závislá na pH půdy, která může být kyselá i zásaditá. Je považována za rostlinu rostoucí hlavně na místech dobře zásobených živinami, hlavně dusíkem. Obvykle se vyskytuje v bažinatých oblastech, které mohou být i brakické, na rašeliništích, podél vodních toků, ve světlých vlhkých lesích i na otevřených prostranstvích. Vyskytuje se až do nadmořské výšky okolo 1400 m n. m.

Rozkvétá po vyrašení listů v měsících dubnu a květnu. Plody dozrávají v srpnu a září, zralé většinou neopadají a zůstanou na stromech viset do zimy. Snáší poměrně chladné klima, v zimě i mrazy do -3 °C. Vytváří křížencejabloní obecnou (Malus pumila). Ploidie druhu je 2n = 34.

Jabloň hnědá je náchylná k napadení dřevokaznými houbami, nejčastěji ji poškozují houby rodu václavka (Armillaria) z čeledi Physalacriaceae. Mezi viditelné znaky napadení patří praskání kůry, exsudát smůly na kmeni, předčasné žloutnutí listů a jejich opad; hluboké, závěrečné stadium hniloby kmene a kořenů se na podzim projevuje vyrůstáním kloboukatých plodnic hub.[4][5][6][7][8]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Listnatý, opadavý, pomalu rostoucí strom vysoký 8 až 10 m s kmenem do průměru 30 cm. Vzhledem k polokulovité, značně rozkladité koruně je kmen poměrně krátký a často bývá vícekmenný. Někdy místo stromu vyroste široce polokulovitý až kulovitý keř s větvemi do šířky rozloženými, které sahají do výšky téměř 5 m. Mladé letorosty jsou načervenalé, více či méně chlupaté, později dostává kůra barvu šedou až červenohnědou a listové pupenyy s pěti šupinami jsou vejčité, červenohnědé, asi 3 mm velké. Větve porůstají listyřapíky okolo 2 cm dlouhými, jejich kopinaté až podlouhle eliptické čepele bývají dlouhé 3 až 10 cm a široké od 1 po 4 cm, na bázi jsou zaoblené, na vrcholu špičaté, po obvodě ostře pilovité a někdy bývají nepravidelně třílaločné. Listy jsou na lícní straně tmavě a na rubové světle zelené a v mládí obvykle oboustranně jemně chlupaté. Na podzim před opadem dostávají listy barvu červenou až matně žlutou.

Bělavě růžové květy, velké 20 až 25 mm, vyrůstají v šesti až dvanáctičetném chocholičnatém květenství. Květy s tenkými, ochmýřenými stopkami jsou lehce vonné, oboupohlavné a pětičetné. Kališní lístky jsou zelené, asi 4 mm dlouhé, trojúhelníkovité a vytrvalé. Korunní lístky jsou bílé nebo růžové, asi 12 mm dlouhé, mají 2 mm nehtík, bývají okrouhlé až vejčité a po okrajích vlnité. V květu je asi dvacet tyčinek dlouhých 5 mm a tři o málo delší čnělky. Po opylení se vytvoří ze spodního, tří až čtyřdílného semeníku jádřinec se semeny a zdužnatěním češule s korunními lístky vznikne dužnatá část plodu. Opylovány jsou hlavně včelami.

Plod je 1 až 1,5 cm velká, elipsovitá, dužnatá malvice, jablko. Ve zralosti je nažloutlé až tmavě červené, hodně kyselé, ale jedlé. V jádřinci, v suchomázdřitém endokarpu, obsahuje 5 až 12 červenohnědých semen. Na opačné straně plodu než je stopka jsou zbytky po zaschlém kalichu.[2][4][5][6][7][8][9]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Ovoce jabloně hnědé vyrůstá ve shlucích a přetrvává na stromě dlouho do zimy. Poskytuje tak pravidelně potravu pro plodožravé ptáky a po opadu i pro pozemní savce. Zralé plody jsou sice poživatelné i lidmi, jsou však kyselé a pro případnou výrobu marmelád a džemů potřebují dosladit. Pro pozdější konzumaci se po utržení obvykle nechávají uležet, tak postupně změknou a zesládnou, stejně tak jako na stromech po přejití mrazem. Jablka mají vysoký obsah pektinu a bývají pro zlepšení želírování přidávána do marmelád z jiného ovoce. Dřevo stromu je tvrdé a pružné, používá se k výrobě rukojetí nástrojů.[6][8][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b Dendrologie.cz: Malus fusca [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  3. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Malus fusca [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 11.2018 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c DICKSON, Elizabeth E. Flora of North America: Malus fusca [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c LARSON, Ray. Plant Profiles: Malus fusca [online]. University of Washington Botanic Gardens, Seatle, WA, USA, rev. 10.2018 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c Malus fusca [online]. Portland Nursey on Stark, Portland, OR, USA [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Malus fusca [online]. Natural Resources Canada, CA, rev. 04.08.2015 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c Plants For a Future: Malus fusca [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b BRESSETTE, Dana Kelley. Malus fusca [online]. Dana Kelley Bressette, Woodbrook Native Plant Nursery, Gig Harbor, WA, USA [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]