Jabloň hnědá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxJabloň hnědá
alternativní popis obrázku chybí
Jabloň hnědá (Malus fusca)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodjabloň (Malus)
Binomické jméno
Malus fusca
(Raf.) C. K. Schneid., 1906
Synonyma
  • Malus rivularis
  • Pyrus fusca
  • Pyrus rivularis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Listy
Květ
Plody

Jabloň hnědá (Malus fusca) je listnatý opadavý strom nebo někdy vysoký keř, který roste v přímořských oblastech na západě Severní Ameriky. Je původním druhem v nížinatém pacifickém pobřeží Kanady a Spojených států amerických, v hranicích od jihovýchodní Aljašky přes Britskou Kolumbii, Washington a Oregon až do severní Kalifornie. Je zvláštní, že má morfologicky i fylogeneticky mnohem blíž k východoasijským druhům rodu jabloň odděleným Pacifikem než k druhům rostoucím na východním pobřeží Spojených států.[2][3][4][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Je dřevinou tolerantní k těžkým jílovitým půdám a schopnou bez újmy v ní přezimovat v chladných a mokrých zimách. Preferuje plné slunce, ve stínu málo kvete a následně málo plodí. Má sice ráda vlhkou až mokrou půdu, snáší však i několikaměsíční období sucha. Roste i na mírně zasoleném stanovišti, často i v přímořských mokřadech zasažených průsakem mořské vody. Není závislá na pH půdy, která může být kyselá i zásaditá. Je považována za rostlinu rostoucí hlavně na místech dobře zásobených živinami, hlavně dusíkem. Obvykle se vyskytuje v bažinatých oblastech, které mohou být i brakické, na rašeliništích, podél vodních toků, ve světlých vlhkých lesích i na otevřených prostranstvích. Vyskytuje se až do nadmořské výšky okolo 1400 m n. m.

Rozkvétá po vyrašení listů v měsících dubnu a květnu. Plody dozrávají v srpnu a září, zralé většinou neopadají a zůstanou na stromech viset do zimy. Snáší poměrně chladné klima, v zimě i mrazy do –3 °C. Vytváří křížencejabloní obecnou (Malus pumila). Ploidie druhu je 2n = 34.

Jabloň hnědá je náchylná k napadení dřevokaznými houbami, nejčastěji ji poškozují houby rodu václavka (Armillaria) z čeledi Physalacriaceae. Mezi viditelné znaky napadení patří praskání kůry, exsudát smůly na kmeni, předčasné žloutnutí listů a jejich opad; hluboké, závěrečné stadium hniloby kmene a kořenů se na podzim projevuje vyrůstáním kloboukatých plodnic hub.[4][5][6][7][8]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Listnatý, opadavý, pomalu rostoucí strom vysoký 8 až 10 m s kmenem do průměru 30 cm. Vzhledem k polokulovité, značně rozkladité koruně je kmen poměrně krátký a často bývá vícekmenný. Někdy místo stromu vyroste široce polokulovitý až kulovitý keř s větvemi do šířky rozloženými, které sahají do výšky téměř 5 m. Mladé letorosty jsou načervenalé, více či méně chlupaté, později dostává kůra barvu šedou až červenohnědou a listové pupenyy s pěti šupinami jsou vejčité, červenohnědé, asi 3 mm velké. Větve porůstají listyřapíky okolo 2 cm dlouhými, jejich kopinaté až podlouhle eliptické čepele bývají dlouhé 3 až 10 cm a široké od 1 po 4 cm, na bázi jsou zaoblené, na vrcholu špičaté, po obvodě ostře pilovité a někdy bývají nepravidelně třílaločné. Listy jsou na lícní straně tmavě a na rubové světle zelené a v mládí obvykle oboustranně jemně chlupaté. Na podzim před opadem dostávají listy barvu červenou až matně žlutou.

Bělavě růžové květy, velké 20 až 25 mm, vyrůstají v šesti až dvanáctičetném chocholičnatém květenství. Květy s tenkými, ochmýřenými stopkami jsou lehce vonné, oboupohlavné a pětičetné. Kališní lístky jsou zelené, asi 4 mm dlouhé, trojúhelníkovité a vytrvalé. Korunní lístky jsou bílé nebo růžové, asi 12 mm dlouhé, mají 2 mm nehtík, bývají okrouhlé až vejčité a po okrajích vlnité. V květu je asi dvacet tyčinek dlouhých 5 mm a tři o málo delší čnělky. Po opylení se vytvoří ze spodního, tří až čtyřdílného semeníku jádřinec se semeny a zdužnatěním češule s korunními lístky vznikne dužnatá část plodu. Opylovány jsou hlavně včelami.

Plod je 1 až 1,5 cm velká, elipsovitá, dužnatá malvice, jablko. Ve zralosti je nažloutlé až tmavě červené, hodně kyselé, ale jedlé. V jádřinci, v suchomázdřitém endokarpu, obsahuje 5 až 12 červenohnědých semen. Na opačné straně plodu než je stopka jsou zbytky po zaschlém kalichu.[2][4][5][6][7][8][9]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Ovoce jabloně hnědé vyrůstá ve shlucích a přetrvává na stromě dlouho do zimy. Poskytuje tak pravidelně potravu pro plodožravé ptáky a po opadu i pro pozemní savce. Zralé plody jsou sice poživatelné i lidmi, jsou však kyselé a pro případnou výrobu marmelád a džemů potřebují dosladit. Pro pozdější konzumaci se po utržení obvykle nechávají uležet, tak postupně změknou a zesládnou, stejně tak jako na stromech po přejití mrazem. Jablka mají vysoký obsah pektinu a bývají pro zlepšení želírování přidávána do marmelád z jiného ovoce. Dřevo stromu je tvrdé a pružné, používá se k výrobě rukojetí nástrojů.[6][8][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. a b Dendrologie.cz: Malus fusca [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. 
  3. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Malus fusca [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 11.2018 [cit. 2019-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  4. a b c DICKSON, Elizabeth E. Flora of North America: Malus fusca [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c LARSON, Ray. Plant Profiles: Malus fusca [online]. University of Washington Botanic Gardens, Seatle, WA, USA, rev. 10.2018 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c Malus fusca [online]. Portland Nursey on Stark, Portland, OR, USA [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Malus fusca [online]. Natural Resources Canada, CA, rev. 04.08.2015 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c Plants For a Future: Malus fusca [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b BRESSETTE, Dana Kelley. Malus fusca [online]. Dana Kelley Bressette, Woodbrook Native Plant Nursery, Gig Harbor, WA, USA [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]