Jaan Künnap
| Jaan Künnap | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. února 1948 (76 let) Kõue |
| Povolání | horolezec a fotograf |
| Ocenění | Estonian Red Cross Order Third Class (2001) |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Jaan Künnap (* 9. února 1948, Kõue[1]) je estonský horolezec, fotograf a sportovní trenér.[2]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Künnap chodil do školy v Kose i v Tallinnu, kde žije od roku 1969.
V letech 1971–1994 pracoval jako hlubinný potápěč na záchranné lodi. Během této doby zaznamenal více než 3 000 hodin času potápění a zaznamenal hloubky až 80 m.
Vylezl na vrchol více než 150 hor.[1] Künnap získal v roce 1987 cenu Sněžný Leopard,[3] v roce 1999 o něm byl natočen film se stejným názvem (Lumeleopard; 1999). V letech 1983 až 1988 byl prezidentem Tallinského alpinistického klubu a od roku 1999 vede horolezecký klub, který nese jeho jméno.
Vylezl na vrchol několika sedmitisícovek (a v případě některých z nich, jako je nejvyšší hora Tádžikistánu Qullai Ismoili Somoni, dosáhl úspěšně několikrát). Technicky vyšplhal přes 8 000 m; na vrchol osmitisícovky však úspěšně nedosáhl. Během svého výstupu na Čo Oju, osmistisícovku, na kterou vylezl, vystoupil nad 8 000 m, ale začal sestupovat, než dosáhl vrcholu.[4]
Künnap se zúčastnil více než padesáti výstav fotografií a vystoupil na stupních vítězů v mnoha fotografických soutěžích. Je autorem dvou knih a producentem několika dokumentů.[5] Od roku 1998 pracoval jako fotograf v Tallinském městském muzeu.[1] Přidal také stovky fotografií na Wikipedii a byl vybrán jako nejlepší Wikifotograf roku 2019 v Estonsku.[6]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
V roce 1987 obdržel cenu Sněžný leopard společně s Kalevem Muru a Alfredem Lõhmusem.[7]
V roce 2001 byl poctěn 3. třídou Řádu estonského Červeného kříže.[8]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Paljassaare Harbour (1974) -
„Käiaja“ (1977) -
Horolezci stoupající do horského sedla Ullu-Tau Range v oblasti pohoří Kavkaz v ruské republice Kabardsko-Balkarsko, 1983 -
Expedice na Tartu Ülikool 350, 1982 -
Vrchol Ismail Samani, 1986 -
Tallinn (loď), 1986 -
Aktikompositsioon 19 (Aktová kompozice 19 ; 1988) -
„Tormide, tungide aastad“ (Roky bouří a nutkání ; 1981) -
Sestup z vrcholu Korženevské (1990) -
Kalju Suur, 1992 -
Vodopád Keila, 2007 -
Útesový uzel, 2015
.jpg)
.jpg)
_dokis_1986.jpg)
.jpg)
.jpg)
Publikace[editovat | editovat zdroj]
- Matkaspordi käsiraamat, Jaan Künnapi Alpinismiklubi, 2004. ISBN 9949104122
- Fotograafia minu elus = Photography in my life, Jaan Künnapi Alpinismiklubi, 2013. ISBN 9789949309030
- Sõlmed ja pleisid, 2016. ISBN 9789949388738
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jaan Künnap na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Künnap, Jaan ESBL. Retrieved February 8, 2015.
- ↑ TAMMIKSAAR, Erki. Climbing the Ararat 180 years after Parrot [online]. Tartu Ülikooli muuseum [cit. 2015-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Snow Leopards [online]. [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Andre Nõmm: „Teerajajast Lumeleopard“. Go reisiajakiri, 2/2013 Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Jaan Künnap / Filmograafia Eesti Filmi Andmebaas
- ↑ Ivo Kruusamägi: Eestikeelse Vikipeedia aasta fotograaf 2019: Jaan Künnap Wikimedia Eesti, 2019 (in Estonian)
- ↑ Wejherowo - Wikipedia, wolna encyklopedia [online]. [cit. 2017-06-19]. Dostupné v archivu. (anglicky)
- ↑ Riiklike autasude andmine Riigi Teataja, RTL 2001, 18, 252
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaan Künnap na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
