Jaštchva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaštchva
Иашҭхәа
თავისუფლება
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška120 m n. m.
Časové pásmoUTC+3
StátAbcházieAbcházie Abcházie (de facto)
GruzieGruzie Gruzie (de jure)
OkresSuchumi
Jaštchva na mapě
Jaštchva
Jaštchva
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel2 027 (2011[1])
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaštchva nebo Tavisupleba (abchazsky Иашҭхәа, gruzínsky თავისუფლება – Tavisupleba) je vesnice v Abcházii v okrese Suchumi. Těsně přiléhá k abchazskému hlavnímu městu Suchumi od severní strany. Obec sousedí na západě s Gumistou, na severozápadě s Horní Ešerou, na severu s Gumou, na východě s Baslatou a na jihu se Suchumi.

Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Jaštchva (rusky Яштхвинская сельская администрация, abchazsky Иашҭхәа ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Tavisuplebský selsovět (Тависуплебский сельсовет).

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Součástí Jaštchvy jsou následující části:[2]

  • Jaštchva (Иашҭхәа)
  • Abaažu Axhu (Абаажә ахәы)
  • Abydza (Абыӡа) – dřívější název byl Cukurovka (Цукуровка), od 1948 do 1996 Gorana (Горана)
  • Adzyncara / Čošme (Аӡынҵара / Чошме)
  • Akjrdzyrta / Izvěstkovyj Zavod (Акьырӡырҭа / Известковый завод)
  • Aceidždzy (Аҵеиџьӡы)
  • Bgyrdvy (Бгырдәы)
  • Guma Achu / Carcmal (Гәыма ахәы / Царцмал)
  • Dzapšjata (Ӡаԥшьаҭа)
  • Jaštchva Rchu / Horní Jaštchva (Иашҭхәа рхәы / Верхняя Яштхва)
  • Sapatšcha (Сапатшьха)
  • Chibbarypš (Хьиббарыԥшь)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po odsunu původního abchazského obyvatelstva během mahadžirstva v druhé polovině 19. století se do Jaštchvy v roce 1889 přistěhovaly arménské rodiny, původem z tureckého Trabzonu. V sovětské éře došlo k přejmenování vsi na ruské Svoboda (Свобода) a gruzínské Tavisupleba (თავისუფლება, Ҭависуҧлеба). Došlo také k velkému dosídlení obce gruzínskými osadníky, kteří zde utvořili většinu. V obci se pěstoval tabák, čaj, kukuřice, citrusy a okrasné zahradní rostliny. Dále se obyvatelé věnovali včelařství, chovu skotu a produkce hedvábí. Byly zde vybudovány dvě střední školy: arménská a gruzínská. Dále veřejná knihovna a zdravotní středisko.

Koncem války v Abcházii v roce 1993 drtivá většina gruzínské populace uprchla před intenzivními boji v Suchumi i v okolních obcích. Abydza zůstala prakticky vylidněná a zarostla lesem. V současnosti jsou v obci výrazně většinovým obyvatelstvem Arméni.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 2027 a jejich složení následovné:[1]

  • 1739 Arménů (85,8 %)
  • 172 Abchazů (8,5 %)
  • 67 Rusů (3,3 %)
  • 22 Pontských Řeků (1,1 %)
  • 18 Gruzínů (0,9 %)
  • 9 ostatních národností (0,4 %)

Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 1842 obyvatel.[3] V celém Tavisuplebském selsovětu žilo 3128 obyvatel.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
  • Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
  2. Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 150.
  3. Sčítání lidu v Sovětském svazu z roku 1989
  4. численность сел. населения. Сухумский район – ethno-kavkaz.narod.ru