Július Viktory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Július Viktory

Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1946 – 1948
Ve funkci:
1948 – 1954

Pověřenec pro věci vnitřní
Ve funkci:
září 1945 – srpen 1946
Předchůdce Gustáv Husák
Nástupce Mikuláš Ferjenčík

Pověřenec spravedlnosti
Ve funkci:
březen 1948 – září 1951
Předchůdce Andrej Buza
Nástupce Rudolf Strechaj

Pověřenec - předs. Slov. úřadu pro tělesnou výchovu a sport
Ve funkci:
říjen 1949 – prosinec 1954
Stranická příslušnost
Členství KSS (KSČ)

Narození 31. ledna 1907
Podlužany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. března 1985
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese advokát, soudce a politik
Ocenění Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Július Viktory (31. ledna 1907 Podlužany17. března 1985 Bratislava[1]) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska (respektive za KSČ), poválečný poslanec Slovenské národní rady a člen Sboru pověřenců.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původní profesí byl právník.[2] Pracoval jako soudce v Bánovcích nad Bebravou.[3] Byl aktivní i jako sportovní funkcionář. Angažoval se v Sokolu a Slovenském výboru tělesné výchovy a sportu. Organizoval na Slovensku závody v lehké atletice. V roce 1967 pomohl oživit tradici závodu Národný beh Devín - Bratislava. Sám aktivně sportoval ve vrhu koulí a hodu diskem. V těchto disciplínách byl reprezentantem Slovenska a držitelem slovenských rekordů.[3][4]

V letech 1939–1945 byl prokurátorem na Státním zastupitelství v Bratislavě. Pomáhal ale politickým vězňům. V únoru 1945 byl zatčen, ale podařilo se mu utéci.[1] Za druhé světové války se podílel na odboji a po válce mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 a Řád Slovenského národní povstání 1. třídy.[3]

Do KSS vstoupil v roce 1945.[1] V období let 19461962 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru KSS.[5]

V 6. Sboru pověřenců zastával v období září 1945 – srpen 1946 post Pověřence pro věcí vnitřní.[6] Pak ho na základě výsledků voleb v roce 1946, v nichž vyhrála na Slovensku výrazně nekomunistická Demokratická strana nahradil (se souhlasem Demokratické strany) nestraník Mikuláš Ferjenčík. Ján Ursíny později hodnotil tuto nominaci jako chybu, protože Ferjenčík nebyl silným politikem a ponechal si v úřadu většinu lidí po Viktorym, včetně jeho sekretářky, takže komunisté měli i nadále kontrolu nad tímto klíčovým rezortem.[7]

Po volbách v roce 1946 zasedl do Slovenské národní rady.[8] Do SNR byl zvolen i v následných volbách roku 1948.[9]

V lednu 1948 zasedl ve zvláštní komisi českých a slovenských komunistů, která řešila státoprávní otázky v souvislosti s přípravou nové ústavy Československa.[10]

V prvním poúnorovém 9. Sboru pověřenců i 10. Sboru pověřenců byl od března 1948 do září 1951 pověřencem spravedlnosti. Od října 1949 působil rovněž jako pověřenec – předseda Slovenského úřadu pro tělesnou výchovu a sport.[6]

Později zastával funkci náměstka předsedy Nejvyššího soudu Československé republiky.[3] V letech 1956–1960 působil jako velvyslanec Československa v Maďarsku.[2] Byl mu udělen Řád práce.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Macháček, Michal: Gustáv Husák v kauze slovenského buržoazního nacionalismu [online]. sezimovo-usti.cz [cit. 2013-02-26]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Pamät národa 04/2006 [online]. upn.gov.sk [cit. 2013-02-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b c d Osobnosti obce [online]. podluzany.eu [cit. 2013-02-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Publikácia Národný beh Devín - Bratislava - STaRZ [online]. www.starz.sk [cit. 2013-02-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Funkcionári KSČ a KSS [online]. upn.gov.sk [cit. 2013-02-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. a b kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 623-624. (česky) 
  7. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 288, 304. (česky) 
  8. 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-02-26]. Dostupné online. (česky) 
  9. 5. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-02-26]. Dostupné online. (česky) 
  10. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 310. (česky) 
  11. Viktory, Július (1907-) [online]. snk.sk [cit. 2013-02-26]. Dostupné online. (slovensky)