Jómští vikingové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jómští vikingové
Jómsvíkingar
10. stol.1043 Pomořanské vévodství 
geografie
Mapa
Julin (Jomsborg) vyznačen na severozápadním cípu ostrova Wolin jako součást Pomořanska (růžová).
obyvatelstvo
státní útvar
kmenová společnost
zánik:
1043 – dobytí Jomsborgu
státní útvary a území
Předcházející:
Nástupnické:
Pomořanské vévodství Pomořanské vévodství

Jómští vikingové nebo také jómsvikingové (Jómsvíkingar, singulár Jómsvíking) je legendární družina vikinských žoldnéřů či banditů 10. a 11. století. Ačkoliv zůstávali zapřisáhlými pohany, stále věrni původním severským bohům jako byli Ódin a Thór, bojovali pro každého pána, který jim byl schopen zaplatit, a příležitostně bojovali i po boku křesťanských panovníků. Podle norských ság (především podle Jómsvíkinga saga, ságy krále Olafa Tryggvassona a příběhů z Flateyjarbóku) se jejich pevnost Jomsborg nacházela na jižním pobřeží Baltského moře, ale přesná poloha je předmětem sporu současných historiků a archeologů. Většina z nich ji lokalizuje na vrch Silderberg severně od města Wolin na stejnojmenném ostrově.[1][2][3] Jomsborg je ztotožňován s názvy „Jumne“, „Julin“ a „Vineta“, vyskytujícími se v dánských a německých pramenech.[3]

Runový nápis na kameni ve švédském Sjörupu dodnes připomíná útok jómských vikingů na Uppsalu.

Legenda o jómských vikinzích se objevuje v některých islandských ságách ze 12. a 13. století. Samotná jejich existence je předmětem diskuze v historických kruzích, hlavně kvůli nedostatku primárních zdrojů. Nedochovaly se žádné soudobé zdroje zmiňující jména jómští vikingové a Jomsborg, ale existují tři soudobé runové kameny a několik soudobých lausavís, které se zmiňují o jedné z jejich bitev.

Jómští vikingové museli čelit expanzivní politice okolních panovníků, zvláště skandinávských králů, kdy se na bojištích několikrát střetli s jejich vojsky. Nakonec se norský král Magnus I. (1024-1047) rozhodl, že s jómskými vikingy definitivně skoncuje a roku 1043 se mu podařilo dobýt i pevnost Jomsborg, což byl konec jómských vikingů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jomsvikings na anglické Wikipedii.

  1. JONES, Gwyn. A History of the Vikings. USA: Oxford Univ. Press, 2001. 552 s. ISBN 978-0192801340. (anglicky) 
  2. KUNKEL, O.; WILDE, K. A. Jumne, 'Vineta', Jomsborg, Julin: Wollin. Stettin: [s.n.], 1941. 
  3. a b HOOPS, Johannes; JANKUHN, Herbert; BECK, Heinrich. Reallexikon der germanischen Altertumskunde Band 16. 2. vyd. [s.l.]: Walter de Gruyter, 2000. ISBN 3-11-016782-4.