Járacimrman (planetka)
| Járacimrman | |
|---|---|
| Identifikátory | |
| Typ | planetka |
| Označení | (7796) Járacimrman |
| Předběžné označení | 1996 BG |
| Katalogové číslo | 7796 |
| Objeveno | |
| Datum | 16. ledna 1996 |
| Místo | Hvězdárna Kleť |
| Objevitel | Zdeněk Moravec |
| Jméno po | Jára Cimrman |
| Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Velká poloosa | 398 813 755 km 2,6659 au |
| Výstřednost | 0,143 428 |
| Perihel | 341 612 855 km 2,2835 au |
| Afel | 456 014 654 km 3,0483 au |
| Perioda (oběžná doba) | 1589,853 d (4,353 a) |
| Sklon dráhy | |
| - k ekliptice | 12,800° |
| Délka vzestupného uzlu | 93,926° |
| Argument šířky perihelu | 42,669° |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Absolutní hvězdná velikost | 13,044 |
| Rovníkový průměr | 10 km |
(7796) Járacimrman je planetka obíhající v prostoru mezi Marsem a Jupiterem v oblasti hlavního pásu planetek. Podle parametrů dráhy patří do podskupiny IIa. Charakter její dráhy je takový, že se nemůže k Zemi přiblížit více než na 197 mil. km.
Objev[editovat | editovat zdroj]
Planetka byla na jihočeské hvězdárně na Kleti objevena v lednu 1996 astronomem Zdeňkem Moravcem a dostala provizorní označení 1996 BG. Byla sledována až do dubna 1996 a dále pak v červnu a červenci 1997. Dodatečně bylo zjištěno, že se jedná o ztracenou planetku, která předtím byla již dvakrát pozorována a to poprvé 12. prosince 1973 na observatoři Brera-Merate v severní Itálii a ve dnech 8. a 9. června 1990 na hvězdárně Mount Stromlo Observatory, nedaleko australského hlavního města Canberra. Tehdy dostala předběžná označení 1973 YE3, resp. 1990 VG. V roce 1997 již byla její dráha zpřesněna pozorováním řady dalších observatoří natolik, že dostala přiděleno definitivní pořadové (katalogové) číslo 7796 a stala se 312. číslovanou planetkou objevenou na Kleti. Poté její objevitel navrhl, aby byla pojmenována na počest fiktivního českého génia Járy Cimrmana. Toto jméno bylo v únoru 1998 schváleno nomenklaturní komisí pro malá tělesa ve Sluneční soustavě při Mezinárodní astronomické unii (IAU).
Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Na základě hvězdné velikosti ve viditelné oblasti spektra a předpokládaného albeda byl průměr tohoto tělesa odhadnut na 10 km. Spektrální údaje o planetce nejsou k dispozici a proto není ani přibližně známo její chemické a mineralogické složení.