Izotopy samaria

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Přírodní samarium (61Sm) je tvořeno pěti stabilními izotopy; 144Sm, 149Sm, 150Sm, 152Sm a 154Sm; a dvěma radioizotopy s velmi dlouhými poločasy přeměny, 147Sm a 148Sm. Nejběžnějším izotopem je 152Sm (přirozený výskyt 26,75 %). Bylo také popsáno 31 umělých radioizotopů, s nukleonovými čísly 128 až 165, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější umělé radioizotopy jsou 146Sm (poločas přeměny 1,03×108 let), 151Sm (90 let), 145Sm (340 dnů), 153Sm (46,284 hodiny) a 156Sm (9,4 h). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 75 minut, většina pod 50 sekund. Radioizotopy s nukleonovým číslem 145 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy promethia, zatímco u 151Sm a těžších radioizotopů převažuje přeměna beta minus na europium (146Sm, 147Sm a 148Sm je alfa radioaktivní).[1].

Samarium-149[editovat | editovat zdroj]

149Sm je pozorovatelně stabilní (předpokládá se radioaktivní přeměna, ale nebyla pozorována) izotop samaria a štěpný produkt, který má výrazný vliv na funkci jaderného reaktoru, je druhým nejsilnějším neutronovým jedem po 135Xe. Jeho účinný průřez pro tepelné neutrony je 40 140 barnů.

Seznam izotopů[editovat | editovat zdroj]

symbol
nuklidu
Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 
poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]
produkt(y)
přeměny[2]
jaderný
spin[1]
reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]
rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie
128Sm 62 66 127,958 08(54) 0
129Sm 62 67 128,954 64(54 0,55(10) s β+ 129Pm +1/2, +3/2
β+, p 128Nd
130Sm 62 68 129,948 92(43) 130Pm 0
131Sm 62 69 130,946 11(32) 1,2(2) s β+ 131Pm
β+, p 130Nd
132Sm 62 70 131,940 69(32) 4,0(3) s β+ 132Pm 0
β+, p 131Nd
133Sm 62 71 132,938 67(21) 2,89(16) s β+ 133Pm +5/2
β+, p 132Nd
133mSm 0 keV[1] 3,5(4) s IC 133Sm -1/2
β+ 133Pm
β+, p 132Nd
134Sm 62 72 133,933 97(21) 9,5(8) s β+ 134Pm 0
135Sm 62 73 134,932 52(17) 10,3(5) s β+ (99,98 %) 135Pm +3/2, +5/2
β+, p (0,02 %) 134Nd
135mSm 0(300) keV 2,4(9) s β+ 135Pm +3/2, +5/2
136Sm 62 74 135,928 276(13) 47(2) s β+ 136Pm 0
136mSm 2 264,7(11) keV 15(1) µs -8
137Sm 62 75 136,926 97(5) 45(1) s β+ 137Pm -9/2
137mSm 180(50) keV 20 s β+ 137Pm +1/2
138Sm 62 76 137,923 244(13) 3,1(2) min β+ 138Pm 0
139Sm 62 77 138,922 297(12) 2,57(10) min β+ 139Pm +1/2
139mSm 457,4 keV[1] 10,7(6) s IC (93,7 %) 139Sm -11/2
β+ (6,3 %) 139Pm
140Sm 62 78 139,918 995(13) 14,82(12) min β+ 140Pm 0
141Sm 62 79 140,918 476(9) 10,2(2) min β+ 141Pm +1/2
141mSm 176,0 keV[1] 22,6(2) min β+ (99,69 %) 141Pm -11/2
IC (0,31 %) 141Sm
142Sm 62 80 141,915 198(6) 72,49(5) min β+ 142Pm 0
143Sm 62 81 142,914 628(4) 8,75(6) min β+ 143Pm +3/2
143m1Sm 754,0 keV[1] 66(2) s IC (99,76 %) 143Sm -11/2
β+ (0,24 %) 143Pm
143m2Sm 2 793,8 keV[1] 30(3) ms IC 143Sm -23/2
144Sm 62 82 143,911 999(3) Pozorovatelně stabilní[3] 0 0,030 7(7)
144mSm 2 323,60(8) keV 880(25) ns +6
145Sm 62 83 144,913 410(3) 340(3) d EC 145Pm -7/2
145mSm 8 786,2(7) keV 990(170) ns +49/2
146Sm 62 84 145,913 041(4) 1,03(5)×108 r α 142Nd 0+ Stopy
147Sm[4] 62 85 146,914 897 9(26) 1,060(11)×1011 r α 143Nd -7/2 0,149 9(18)
148Sm 62 86 147,914 822 7(26) 7(3)×1015 r α 144Nd 0 0,112 4(10)
149Sm 62 87 148,917 184 7(26) Pozorovatelně stabilní[5] -7/2 0,138 2(7)
150Sm 62 88 149,917 275 5(26) Pozorovatelně stabilní[6] 0 0,073 8(1)
151Sm 62 89 150,919 932 4(26) 90(8) r β 151Eu -5/2
151mSm 261,13(4) keV 1,4(1) µs -11/2
152Sm 62 90 151,919 7324(27) Pozorovatelně stabilní[7] 0 0,267 5(16)
153Sm 62 91 152,922 0974(27) 46,284(4) h β 153Eu +3/2
153mSm 98,4 keV[1] 10,6(3) ms IC 153Sm -11/2
154Sm 62 92 153,922 209 3(27) Pozorovatelně stabilní[8] 0 0,227 5(29)
155Sm 62 93 154,924  (28) 22,3(2) min β 155Eu -3/2
156Sm 62 94 155,925 528(10) 9,4(2) h β 156Eu 0
156mSm 1 397,55(9) keV 185(7) ns -5
157Sm 62 95 156,928 36(5) 8,03(7) min β 157Eu -3/2
158Sm 62 96 157,929 99(8) 5,30(3) min β 158Eu 0
159Sm 62 97 158,933 21(11) 11,37(15) s β 159Eu -5/2
160Sm 62 98 159,935 14(21) 9,6(3) s β 160Eu 0
161Sm 62 99 160,938 83(32) 4,8(4) s β 161Eu
162Sm 62 100 161,941 22(54) 2,4(5) s β 162Eu 0
163Sm 62 101 162,945 36(75) >160 ns β 163Eu
164Sm 62 102 163,948 28(86) >160 ms β 164Eu 0+
164mSm 1,486 MeV[1] 600(140) ns IC 164Sm -6
165Sm 62 103 164,952 98(97) >160 ns β 165Eu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of samarium na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l http://www.nndc.bnl.gov/chart/
  2. Stabilní izotopy tučně
  3. Předpokládá se dvojitá β+ přeměna na 144Nd.
  4. Využívá se v samarium-neodymovém datování.
  5. Předpokládá se alfa rozpad na 145Nd s poločasem nad 2×1015 let.
  6. Předpokládá se alfa rozpad na 146Nd.
  7. Předpokládá se alfa rozpad na 148Nd.
  8. Předpokládá se dvojitá β přeměna na 154Gd s poločasem nad 2,3×1018 let.