Izotopy palladia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Přírodní palladium (46Pd) se skládá ze šesti stabilních izotopů: 102Pd (přirozený výskyt 1,02 %), 104Pd (11,14 %), 105Pd (22,33 %), 106Pd (27,33 %), 108Pd (26,46 %) a 110Pd (11,72 %). Bylo také popsáno 33 radioizotopů, s nukleonovými čísly 91 až 129, a 18 jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější radioizotopy jsou 107Pd (poločas přeměny 6,5×106 let), 103Pd (16,991 dne), 100Pd (3,63 dne) a 112Pd (21,04 hodin). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 14 hodin, většina pod 90 sekund. Radioizotopy s nukleonovým číslem 103 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy rhodia, zatímco u 107Pd a těžších radioizotopů převažuje přeměna beta minus na stříbro.[1].

Palladium-103[editovat | editovat zdroj]

103Pd je radioizotop palladia využívaný v radioterapii. Vyrábí se v cyklotronu z palladia-102 nebo rhodia-103.

Seznam izotopů[editovat | editovat zdroj]

symbol
nuklidu
Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 
poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]
produkt(y)
přeměny[2]
jaderný
spin[1]
reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]
rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie
91Pd 46 45 90,949 11(61) >1 µs β+ 91Rh +7/2
92Pd 46 46 91,940 42(54) 0,8(3) s β+ 92Rh 0
93Pd 46 47 92,935 91(43) 1,00(9) s β+ 93Rh +9/2
β+, p 92Ru
93mPd 0 keV 9,7(21) s
94Pd 46 48 93,928 77(43) 9,6(2) s β+ 94Rh 0
94mPd 4 884,4(5) keV 530(10) ns +14
95Pd 46 49 94,924 69(43) 5(3) s β+ 95Rh +9/2
95mPd 1 875,1 keV[1] 13,3(3) s β+ (88,1 %) 95Rh +21/2
IC (11 %) 95Pd
β+, p (0,93 %) 94Ru
96Pd 46 50 95,918 16(16) 122(2) s β+ 96Rh 0
96mPd 2 530,8(1) keV 1,81(1) µs +8
97Pd 46 51 96,916 48(32) 3,10(9) min β+ 97Rh +5/2
98Pd 46 52 97,912 721(23) 17,7(3) min β+ 98Rh 0
99Pd 46 53 98,911 768(16) 21,4(2) min β+ 99Rh +5/2
100Pd 46 54 99,908 506(12) 3,63(9) d ε 100Rh 0
101Pd 46 55 100,908 289(19) 8,47(6) h β+ 101Rh +5/2
102Pd 46 56 101.905609(3) Pozorovatelně stabilní[3] 0 0,010 2(1)
103Pd 46 57 102,906 087(3) 16,991(19) d ε 103Rh +5/2
103mPd 784,79(10) keV 25(2) ns -11/2
104Pd 46 58 103,904 036(4) Stabilní 0 0,111 4(8)
105Pd 46 59 104,905 085(4) Stabilní +5/2 0,223 3(8)
106Pd 46 60 105,903 486(4) Stabilní 0 0,273 3(3)
107Pd 46 61 106,905 133(4) 6,5(3)×106 r β 107Ag +5/2
107m1Pd 115,74(12) keV 0,85(10) µs +1/2
107m2Pd 214,6 keV[1] 21,3(5) s IC 107Pd -11/2
108Pd 46 62 107.903892(4) Stabilní 0 0,264 6(9)
109Pd 46 63 108,905 950(4) 13,701 2(24) h β 109mAg +5/2
109m1Pd 113,400(10) keV 380(50) ns +1/2
109m2Pd 189,0 keV[1] 4,696(3) min IC 109Pd -11/2
110Pd 46 64 109,905 153(12) Pozorovatelně stabilní[4] 0 0,117 2(9)
111Pd 46 65 110,907 671(12) 23,4(2) min β 111mAg +5/2
111mPd 172,2 keV[1] 5,5(1) h IC (73 %) 111Pd -11/2
β (27 %) 111mAg
112Pd 46 66 111,907 314(19) 21,04(17) h β 112Ag 0
113Pd 46 67 112,910 15(4) 93(5) s β 113mAg +5/2
113mPd 81,1 keV[1] 0,3(1) s IC 113Pd -9/2
114Pd 46 68 113,910 363(25) 2,42(6) min β 114Ag 0
115Pd 46 69 114,913 68(7) 25(2) s β 115mAg +5/2
115mPd 89,2 keV[1] 50(3) s β (92 %) 115Ag -11/2
IC (8 %) 115Pd
116Pd 46 70 115,914 16(6) 11,8(4) s β 116Ag 0
117Pd 46 71 116,917 84(6) 4,3(3) s β 117mAg +5/2
117mPd 203,2(3) keV 19,1(7) ms IC 117Pd -11/2
118Pd 46 72 117,918 98(23) 1,9(1) s β 118Ag 0
119Pd 46 73 118,923 11(32) 0,92(1) s β 119Ag
120Pd 46 74 119,924 69(13) 492(33) ms β 120Ag 0
121Pd 46 75 120,928 87(54) 285(24) ms β- (≥99,2 %) 121/sup>Ag +3/2
β-, n (≤0,8 %) 120Ag
122Pd 46 7T6 121,930 55(43) 175(16) ms β- (≥97,5 %) 122/sup>Ag 0
β-, n (≤2,5 %) 120Ag
123Pd 46 77 122,934 93(64) 108(2) ms β 123Ag
124Pd 46 78 123,936 88(54) 47,5(285) ms β 124Ag 0
124mPd 0 keV[1] >20 μs IC 124Pd ?
125Pd 46 79 57(10) ms β 125Ag
126Pd 46 80 48,6(12) ms β 126Ag 0
126m1Pd 2 023 keV[1] 330(40) ns IC 126Pd -5
126m2Pd 2 109 keV[1] 440(30) ns IC 126m1Pd -7
126m3Pd 2 406 keV[1] 23,0(9) ms β- (72 %) 126Ag +10
IC (28 %) 126m2Pd
127Pd 46 81 38(2) ms β 127Ag
128Pd 46 82 35 ms β 128Ag 0
128mPd 2 151 keV[1] 5,8(8) µs IC 128Pd +8
129Pd 46 83 31 ms β[5] 129Ag

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of palladium na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p http://www.nndc.bnl.gov/chart/
  2. Stabilní izotopy tučně
  3. Předpokládá se dvojitá β+ přeměna na 102Ru
  4. Předpokládá se dvojitá β přeměna na110Cd
  5. Universal Nuclide Chart [online]. nucleonica. Dostupné online. (anglicky)