Izabela Francouzská (1295–1358)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Infobox panovnice

Isabella Francouzská (cca 1295 Paříž - 22. srpen 1358) byla anglickou královnou, manželkou anglického krále Eduarda II. z dynastie Plantagenetů

Životopis

Isabella se narodila jako nejmladší dcera francouzského krále Filipa IV. a jeho manželky Jany Navarrské zřejmě mezi květnem a listopadem 1295. Ještě jako dítě byla zasnoubena s Eduardem II. Důvodem byl spor Anglie a Francie o Gaskoňsko a nároky na Anjou, Normandii a Akvitánii. Vlastní sňatek se začal připravovat až po smrti Eduarda I. roku 1307.

Isabella měla s Eduardem čtyři děti Eduarda (*1312), Jana (*1316), Eleanoru (*1318) a Janu (*1321). I když spolu měli čtyři potomky, Eduard byl zřejmě bisexuální a věnoval se i svým mužským oblíbencům, Piersovi Gavestonovi a později Hugovi Despenserovi. Isabella opovrhovala královými oblíbenci, a když roku 1321 očekávala narození nejmladšího dítěte, dramaticky žádala Eduarda, aby Despensera vyhnal ze země. Despenser byl sice vyhoštěn, ale Eduard ho později pozval zpět. To zřejmě byla hlavní příčina obratu vztahu Isabelly k manželovi. I když královnin vztah k Robertovi Mortimerovi není zcela jasný, zdá se, že mu pomohla uniknout roku 1323 z Toweru. Později se stal jejím milencem. Mortimer byl ženatý a byl otcem dvanácti potomků.

Když Isabellin bratr, francouzský král Karel IV. s pomocí Karla z Valois obsadil roku 1325 Eduardova panství na kontinentu, vrátila se do Francie, nejdříve jako králův vyslanec s úkolem uzavřít mírovou dohodu mezi Anglií a Francií. Isabellina přítomnost ve Francii byla hlavní příčinou toho, že se mnoho anglických šlechticů obrátilo proti svému králi. Isabella spolu s Mortimerem sestavila armádu, s kterou by mohla Eduarda porazit. Eduard trval na tom, aby se Isabella vrátila do Anglie.

Karel IV. vítá sestru Isabellu

Navzdory podpoře francouzského dvora se Isabella a Mortimer přesunuli do Holandska na dvůr Viléma, hraběte z Hainautu, jehož žena Jana byla Isabellinou sestřenicí. Hrabě Vilém za příslib sňatku Eduarda (později anglického krále) s dcerou Filipou, daroval královně osm lodí na dopravu vojska do Anglie. 21. září 1326 přistála Isabella s Mortimerem a převážně žoldnéřským vojskem v Suffolku. Králem byla za jejich zabití vypsána velká odměnu. Isabella odpověděla dvojnásobnou výši odměny za hlavu mladšího Despensera.

Invaze Isabelly a Mortimera byla úspěšná, král Eduard byl zajat a uvězněn a oba Despenserové popraveni. Později se podařilo krále Eduarda přimět k abdikaci ve prospěch syna Eduarda III. Vzhledem k tomu, že následníkovi bylo v okamžiku korunovace (1. února 1327) čtrnáct let, ovládala království Isabella a Mortimer. Podle pověsti se oba domluvili na tom, aby Eduarda II. nechali zavraždit, aby se vyhnuli nebezpečí jeho návratu na trůn.

Eduard III. po dosažení zletilosti nechal Isabellu a Mortimera uvěznit. Přes Isabelliny protesty byl Mortimer v listopadu 1330 popraven. Eduard se k matce zachoval shovívavě, ale donutil ji, aby se stáhla z veřejného života a odstěhovala se na hrad Rising v Norfolku. Tam mohla žít v dostatečném přepychu a často navštěvovala syna a jeho rodinu. Zemřela 22. srpna 1358. Její ostatky byly dopraveny do Londýna pohřbeny ve františkánském kostele u Newgate.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isabella of France na anglické Wikipedii. Šablona:Portál Středověk Šablona:Portál Francie Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Izabela Francouzská na Wikimedia Commons

Šablona:Královna