Ixiolirion
 Ixiolirion | |
|---|---|
 Ixiolirion tataricum | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
| Čeleď | ixiolirionovité (Ixioliriaceae) |
| Rod | ixiolirion (Ixiolirion) Fisch. ex Herb., 1821 |
| Druhy | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ixiolirion[1] (Ixiolirion) je rod jednoděložných rostlin z čeledi ixiolirionovité (Ixioliriaceae). Ve starších taxonomických systémech byl někdy řazen do čeledi amarylkovité (Amaryllidaceae), nebo liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.). Čeleď ixiolirionovité obsahuje pouze tento jediný rod.[2],[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jsou to vytrvalé byliny s hlízami, schovanými v obalech. Listy jsou jednoduché, přisedlé, střídavé, s listovými pochvami. Čepele jsou čárkovité až kopinaté, celokrajné, se souběžnou žilnatinou. Alkaloidy chybí, na rozdíl od amarylkovitých. Květy jsou uspořádány do květenství, vrcholičnatých lat (někdy okolíkovitě stažených). Květy jsou oboupohlavné, skládají se ze 6 okvětních lístků, které jsou dole srostlé v krátkou trubku, většinou modré, vzácněji bílé barvy. Tyčinek je 6. Gyneceum se skládá ze 3 plodolistů, semeník je spodní, plodem je tobolka.[2][3]
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Název ixiolirion je v češtině středního rodu.[1]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Jsou známy asi 3-4 druhy, přirozeně rostoucí jen v jihozápadní Asii, zhruba od Egypta po SZ Čínu.[2][3]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- ixiolirion tatarské (Ixiolirion tataricum)[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c Archivovaná kopie. delta-intkey.com [online]. [cit. 2009-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-03.
- ↑ a b c http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/orders/asparagalesweb.htm#Ixioliriaceae
- ↑ ŠTURSA, Jan; ŽILÁK, Pavel. Cibulové a hlíznaté rostliny. Praha: Aventinum, 1997. ISBN 80-85277-78-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ixiolirion na Wikimedia Commons 
Taxon Ixiolirion ve Wikidruzích
