Přeskočit na obsah

Ivana Haslingerová Pancířová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek vyžaduje kontrolu či doplnění věrohodných zdrojů a může obsahovat vlastní výzkum nebo neověřená tvrzení.
Můžete pomoci Wikipedii, pokud článek či uvedené reference ověříte a doplníte věrohodné zdroje. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další podrobnosti. / březen 2025
RNDr. Ivana Haslingerová Pancířová, CSc.
Ivana Haslingerová Pancířová (prosinec 2022)
Ivana Haslingerová Pancířová
(prosinec 2022)
Narození21. srpna 1946 (78 let)
Praha
Státní příslušnostČeská republika
Národnostčeská
Alma materMatematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Praha
Manžel(ka)Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc.
DětiMichal Haslinger

Zuzana Dohnalová (nevlastní)

Tomáš Pancíř (nevlastní)
RodičeLibuše Pamětnická (matka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivana Haslingerová Pancířová (* 21. srpna 1946 Praha) je česká publicistka, ilustrátorka a někdejší vědkyně v oboru kvantové fyziky mikročástic, fyziky pevných látek a jaderné fyziky. Od poloviny 70. let do počátku 90. let 20. století působila v Akademii věd ČR, kde spolupracovala s chemikem a kvantovým fyzikem Jiřím Pancířem, svým pozdějším druhým manželem. Od roku 1989 se začala aktivně angažovat v politice a posléze publicistice.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Dětství a studium

[editovat | editovat zdroj]

Dětství a mládí prožila u prababičky Emilie Mokré (1867–1952) a pratety Boženy Mokré (1890–1984) v Hněvkovicích u Humpolce. Matka Libuše Pamětnická (1920–1992) zůstala učit v Praze a až později se vrátila do rodného kraje.

Po maturitě na gymnáziu Aleše Hrdličky v Humpolci vystudovala v letech 1964–1969 Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy (MFF UK) v Praze. Výsledky diplomové práce pod vedením prof. Borise Sprušila Studium zotavení elektrického odporu Cd a Cd-Mg po kalení byly publikovány ve vědeckém časopise Physica Status Solidi.[1]

Dne 17. července 1970 se provdala za spolužáka Jaroslava Haslingera, profesora na katedře aplikované matematiky MFF UK v Praze a Olomouci[2] Z jejich manželství vzešel syn Michal Haslinger (* 1977). V roce 1987 se rozvedli.

Dne 16. ledna 1997 uzavřela s Jiřím Pancířem druhé manželství.

Vědecká a publikační činnost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1971 obhájila na postgraduálním studiu na MFF UK rigorózní práci pod vedením prof. Pavla Lukáče s názvem Tepelně aktivovaný skluz monokrystalů AgCl a získala titul RNDr.[3] Dne 4. května 1978 zakončila postgraduální studium obhajobou kandidátské disertační práce Creep monokrystalů Cd-Mg,[4] jejíž výsledky využila jako odborný asistent v Ústavu jaderné fyziky (ÚJV) v Řeži u Prahy v letech 1973–1974 při studiu povlaků jaderného paliva v reaktoru, tvořených kovovými slitinami Cd-Mg.[5]

Od roku 1969 byla autorkou či spoluautorkou desítek článků v odborných vědeckých časopisech. V roce 1975 nastoupila jako fyzička do Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky. V té době tam byla kvantovým chemikem Jiřím Pancířem vyvinuta ab initio kvantově chemická topologická metoda pro výpočty interakčních energií mezi všemi všechny prvky periodické tabulky od vodíku po lawrencium. Používal jí výhradně pro studium interakcí molekul, tedy pro otázky, jimiž se zabývala chemie. Jako fyzička se snažila o její použití i ve fyzice pevných látek. Vypracovala studii o všech dostupných výpočetních metodách v chemii i ve fyzice a porovnala je s jeho metodou. V roce 1983 publikovala 31stránkovou studii Kvantově-chemické metody pro výpočty interakcí moelkul s klastry atomů kovů,[6] v níž vyšla topologická metoda jako jediná bez nutnosti parametrizovat atomy a navíc 10× rychlejší než nejúspěšnější fyzikální metoda EHT, kterou znala ze studií. Jiří Pancíř poté výpočetní program ručně přebudoval do matic 2. řádu. V roce 1984 metodu poprvé úspěšně použili ke studiu základních vlastností pevných látek.[7] Vše souhlasilo s experimenty. Program topologické metody se tím stal použitelným ve všech vědních oborech až po astrofyziku.[8]

Po prokázání použitelnosti topologické metody pro pevné látky přijala v roce 1986 Ivana Haslingerová Pancířová spolu s Jiřím Pancířem a doktorantem Petrem Nachtigallem zakázku Tesly Praha zjistit důvody předčasného rozpadu televizních fotokatod, které Tesla vyráběla. Výsledky výzkumu prokázaly, že příčinou je přítomnost atomů cesia v jejich struktuře Sb(NaKCs). Když ho Tesla přestala do fotokatod přidávat, staly se stabilními.[9][10][11][12] Získali za to dvě odměny Akademie věd za pomoc českému průmyslu.[zdroj?]

Topologickou metodou poté studovala, spolu s jejím tvůrcem a dalšími novými kolegy Petrem Nachtigallem, Pavlem Dobranským, Klárou Kašovou, Petrem Owczarzym ad., struktury supravodičů Ba(Sr)YCu3O8-x pro tehdy vyvíjené japonské rychlodráhy.[13] Zejména se však věnovala otázce nalezení náhrady vzácných kovů levnějšími při výrobě drahých chemoterapeutických léků (jedna léčba platinovými preparáty stála kolem 8000 dolarů). Studovala interakce molekul s řadou přechodových a vzácných kovů a porovnávala jejich interakční energie.[14][15][16][17][18][19] Z výpočtů vycházelo jako nejvýhodnější pro náhradu Pt iridium.[20] V roce 1991 z rozhodnutí nového ředitele Jiří Pancíř i Ivana Haslingerová Akademii věd nedobrovolně opustili.[21]

Činnost po odchodu z vědecké práce

[editovat | editovat zdroj]
Ivana Haslingerová Pancířová s prezidentem Václavem Klausem
Ivana Haslingerová Pancířová s Václavem Klausem (2023)

Po odchodu z Akademie věd se od roku 1993 začala věnovat publicistice, zejména jako šéfredaktorka pravicové kulturně hospodářské revue Fragmenty, kterou vedla ještě k březnu 2025.[22] Podle časopisu Reflex nejprve založila PR agenturu a protlačovala do novin články o aktivitách svých klientů. Pravidelně psala mj. o různých top manažerech a jejich podnicích a zejména o pravicové politice, konkrétně o Občanské demokratické straně (ODS).[21]

Politické angažmá

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 vstoupila do radikálně pravicové Republikánské strany, později přejmenované na Sdružení pro republiku – Republikánskou stranu Československa (SPR-RSČ) Miroslava Sládka, za něž kandidovala ve volbách roku 1992 do Sněmovny národů Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky.[23][24] Svým podpisem na zakládající listině podpořila doktora Petra Macha při založení Strany svobodných občanů, stala se její členkou a kandidovala za ni na Vysočině ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010.[25]

Označuje se za věřící katoličku.[26]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Boris Sprušil, Petr Vostrý, Ivana Pamětnická (Haslingerová): Resistivity Chansges in Quenched Cd, phys.stat.sol. (b)41(1970) 425-430. Physica Status Solidi [online]. 
  2. ↑ . Haslinger, Jaroslav, 1946-. library.upol.cz [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, 2024-05-30 [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ Pavel Lukáč, Ivana , Haslingerová: Stress Relation and Strain-Rate Changes Experiments in AgCl phys.stat. sol. (a) 4 (1971) K139.. Physica Status Solidi [online]. 
  4. ↑ SAXL, I.; HASLINGEROVÁ, I. Double prismatic slip in textured Mg-2%Be alloy. Czechoslovak Journal of Physics. 1974-12, roč. 24, čís. 12, s. 1351–1361. Dostupné online [cit. 2025-01-20]. ISSN 0011-4626. doi:10.1007/bf01589812. 
  5. ↑ Bohuslav Čech, Ivan Saxl, Ivana Haslingerová, Karel Milička: Pseudoslitiny hořčíku, materiál pro povlaky palivových článků chlazených kysličníkem uhličitým, část IV. mechanické vlastnosti, creep a vznik lomu. Jaderná energie 19 (1973, Report 4 ÚJV 3012-M) [online]. 
  6. ↑ HASLINGEROVÁ, Ivana. Kvantově-chemické metody pro výpočty interakcí molekul s klastry atomů kovů. Chemické listy [online]. Prosinec 1983 [cit. 2025-04-06]. Čís. 77. 
  7. ↑ PANCÍŘ, Jiří; HASLINGEROVÁ, Ivana. Topological study of Basic Properties of Metals: Local Density of States, Work functions and Relative Structure Stabilities. S. 598. Chemical Physics Letters [online]. 1984. Čís. 107, s. 598. 
  8. ↑ HASLINGEROVÁ PANCÍŘOVÁ, Ivana. Kosmologie, gravitace, mezoskopická fyzika a víra. Fragmenty [online]. 2024-11-11 [cit. 2025-04-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ PANCÍŘ, J.; HASLINGEROVÁ, I. Topological study of the multi-alkali photocathode destabilization due to molecular oxygen. Applied Surface Science. 1989-08, roč. 37, čís. 4, s. 369–380. Dostupné online [cit. 2025-03-24]. ISSN 0169-4332. doi:10.1016/0169-4332(89)90498-4. 
  10. ↑ PANCÍŘ, Jiří; HASLINGEROVÁ, Ivana; NACHTIGALL, P. Topological study of light sensitive photocathodes based on the Sb(NaKCs) system. S. 167–178. Applied Surface Science [online]. Čís. 1–2/1986, s. 167–178. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Jiří Pancíř, Ivana Haslingerová: Effect of Molecular Oxygen on the Stability of Multi-alkali Photocathodes. Vacuum 36 (1986) 483 [online]. 
  12. ↑ Jiří Pancíř, Ivana Haslingerová, Petr Nachtigall: Topological Study of Light Sensitivity Photocathodes based on the Sb(NaKCs) Systems. Applied Surf. Sci. 25 (1986) 167 [online]. 
  13. ↑ Pancíř, I. Haslingerová: Topological Molecular-Orbital Study of Ceramic Superconductors of the Ba(Sr)YCu3O8-x Type. The Role of Structure and Oxygen Deficiency in Their Superconductivity and Instability Properties.. Phys. Rev. Lett. [online]. 
  14. ↑ J. Pancir, I. Haslingerová, P. Nachtigall: Topologická studie chemisorpce CO na (112) stupňovitých površích Ni, Cu a Pt.. Chem. listy 82, 1 (1988) [online]. 
  15. ↑ PANCÍŘ, J; HASLINGEROVÁ, I; NACHTIGALL, P. Topological study of the chemisorption behavior of carbon monoxide on the Ni(112) and Cu(112) surfaces.. Surface Science. 1987-03, roč. 181, čís. 3, s. 413–435 [online]. 
  16. ↑ PANCÍŘ, J.; HASLINGEROVÁ, I.; NACHTIGALL, P. Topological study of the chemisorption behavior of carbon monoxide on the Pt(112) surface.. Chemical Physics. 1988-01, roč. 119, čís. 2-3, s. 289–295. [online]. 
  17. ↑ PANCÍŘ, Jiří; HASLINGEROVÁ, Ivana; NACHTIGALL, Petr. Quantum chemical topological study of interaction of carbon monoxide on the Pd (112) surface. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1988, roč. 53, čís. 9, s. 2064–2072. Dostupné online [cit. 2025-03-24]. ISSN 0010-0765. doi:10.1135/cccc19882064. 
  18. ↑ Jiří Pancíř, Ivana Haslingerová: Interaction of Carbon Monoxide with Rh (112) Metal Surface, Czech.. J. Phys B 39 (1989) 1392 [online]. 
  19. ↑ jiří Pancíř, Ivana Haslingerová: Adsorption of Carbon Monoxide with Iridium fcc (112) Surface Topological Study. Chem. Commun 54 (1989) 556-557 [online]. 
  20. ↑ Jiří Pancíř, Ivana Haslingerová: Topological Quantum -Chemicat Study of the Carbon Monoxide Cemirorption on Ni, Pt, Pd, Rh, and Ir fcc (112) Transition Metal Surfaces, Appl. Surface Sci. 29. december 1989.. Applied Surface Science [online]. 
  21. ↑ a b POTŮČEK, Jan; KOMÁREK, Michal. Nekorektně napravo. Reflex. Praha: Ringier ČR, 2025-03-10, roč. 16, čís. 10, s. 31. Dostupné online. ISSN 0862-6634. 
  22. ↑ Fragmenty - SJ World News - Best of Joomla!. www.fragmenty.cz [online]. [cit. 2025-04-06]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky v roce 1992, Díl 4: Výsledky přednostního hlasování pro jednotlivé kandidáty všech politických stran a hnutí. Praha: Český statistický úřad, 1993. 229 s. Dostupné online. S. 138. 
  24. ↑ Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění konané ve dnech 5. - 6.6.1992 na území České republiky: Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 28.05. – 29.05.2010: Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  26. ↑ HASLINGEROVÁ, Ivana. Sto desáté výročí narození vítěze nad světovým komunismem. Fragmenty [online]. fragmenty.cz, 2021-02-09 [cit. 2025-04-13]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOPECKÝ, Jan. Pokroky chemie: Organická chemie v obrazech, schématech a tabulkách [online]. Praha: Československá akademie věd, Academia, 1987 [cit. 2025-02-18]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ivana_Haslingerová_Pancířová&oldid=24912951“