Ivan Slamnig

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Ivan Slamnig
Narození 24. června 1930
Metković
Úmrtí 3. července 2001 (ve věku 71 let)
Záhřeb
Místo odpočinku Mirogoj
Povolání básník, překladatel, spisovatel a vysokoškolský učitel
Alma mater Záhřebská univerzita
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivan Slamnig (24. června 1930, Metković[1] - 3. července 2001) byl chorvatský básník, prozaik a esejista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Slamnig se učil na základní škole v Metkovići a Dubrovníku. V Záhřebu vystudoval gymnázium a později i univerzitu. Později na ní také i působil jako profesor srovnávací literatury.[1]

Podobně jako celá řada chorvatských autorů, kteří byli aktivní především po druhé světové válce, i on ve své tvorbě zachytil celou řadu zkušeností z této nelehké epizody národních dějin. Válečné útrapy zcela logicky viděl a popisoval z pozice dítěte. Často užíval ve svých pracích nespisovný jazyk a hru slov; nezřídkakdy přistupoval k tématům komicky, satiricky, nebál se užít ani parodie.[2] Svoji první básnickou sbírku s názvem „Aleja poslije svečanosti“ uveřejnil v roce 1956.

Jeho balada „Barbara“ se stala po zhudebnění v roce 1975 velmi populární.[3] Dodnes se považuje za nejvýznamnější autorovo dílo.

Kromě četných básnických sbírek Aleja poslije svečanosti, Odron, Naronska siesta, Pjesme, Dronta i dr.) a prozaických děl (Neprijatelj i Povratnik s Mjeseca) sepsal s Antunem Šoljanem také i kriminalistický román. V prvním postmoderním chorvatském románu, díle „Bolja polovica hrabrosti“[1] (1972) se soustředil na aktuální problematiku společnosti.

Slamnig sepsal také několik antologií chorvatské literatury. V roce 1992 se také stal řádným členem Chorvatské akademie věd

V roce 1988 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou Cenou Vladimira Nazora.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Krátká biografie autora na stránkách Matice chorvatské
  2. PROSPEROV NOVAK, Slobodan. Povijest hvratske književnosti - sjećanje na dobro i zlo. [s.l.]: Marijan tisak ISBN 953-214-207-X. Kapitola Ivan Slamnig, parodist i srodnik Ezre Pounda, s. 178. (chorvatština) 
  3. PROSPEROV NOVAK, Slobodan. Povijest hvratske književnosti - sjećanje na dobro i zlo. [s.l.]: Marijan tisak ISBN 953-214-207-X. Kapitola Ivan Slamnig, parodist i srodnik Ezre Pounda, s. 179. (chorvatština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]