Ivan Schneedorfer
| Ivan Schneedorfer | |
|---|---|
| Narození | 19. března 1937 České Budějovice nebo Suché Vrbné |
| Úmrtí | 17. dubna 2021 (ve věku 84 let) Delta |
| Povolání | básník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ivan Schneedorfer (19. března 1937 Suché Vrbné – 17. dubna 2021 Delta) byl česko-kanadský básník.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Ivan Schneedorfer se narodil 19. března 1937 v Českých Budějovicích, v městské části Suché Vrbné, v domě prarodičů z matčiny strany, kde s rodiči několik měsíců žil na konci druhé světové války. Zahájil zde povinnou školní docházku, kterou dokončil v Praze. Vystudoval stavební průmyslovou školu a po ukončení základní vojenské služby odešel pracovat jako stavební technik do severních Čech.
V roce 1962 se vrátil zpět do Prahy. V této době již publikoval své verše v tehdejším lokálním a celostátním tisku. Po invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 s manželkou emigroval do kanadského Winnipegu a v roce 1980 na poloostrov Tsawwassen.[1]
Manželka Květa zemřela v roce 2018. Děti žádné neměli. Poté se Schneedorfer přesunul do domu s pečovatelskou službou. Zemřel 17. dubna 2021 v Deltě v Britské Kolumbii v Kanadě.[1][2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho první publikované verše se nacházejí ve sborníku začínajících autorů Bouřlivé víno. V exilu publikoval v časopisech Proměny (New York) a Obrys (Mnichov). Vydal pět básnických sbírek : Básně z poloostrova (1987), Verše léta a zimy (1989), Minipříběhy (1990), Pozůstalá vzducholoď (1991) a Návrat (1991). V 90. letech 20. století vydal v autorském samizdatu dalších deset svých básnických knih, mezi něž patří Zelená lhostejnost (1992), Evropský trojúhelník (1995), Liduprázdné moře (1998), Mistři letních nocí (1999) a Tlumené výkřiky (2000).[3]
Po roce 1989 se vrátil i k publikacím v českých literárních tiskovinách, například v Literárních novinách, v revui Humus a v brněnském Hostu.[3]
Některé jeho básně byly přeloženy do francouzštiny. Vydal čtyři samizdatové svazky svých básní v angličtině. V prosinci roku 2001 vydalo nakladatelství Shoreline v Montréalu jeho knihu anglických veršů s názvem The Silence after Music.[4] V roce 2002 vyšel v pražském nakladatelství Torst výbor z jeho sbírek pod názvem Básně.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Vzdalují se předměty, vzdalují se výkřiky. Ivan Schneedorfer (19. 3. 1937 České Budějovice – 17. 4. 2021 Delta v Britské Kolumbii, Kanada). iTvar [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Ivan Schneedorfer: Elegie. O nejprostších věcech života a smrti. Vltava [online]. 2022-04-17 [cit. 2025-12-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Souvislosti 2/2021. souvislosti.cz [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné online.
- ↑ a b DATABAZEKNIH.CZ. Ivan Schneedorfer - životopis a ocenění. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné online.