Ivan Feďuninskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ivan Ivanovič Feďuninskij
Ivan Fedyuninsky.jpg
Narození 30. července 1900
Ťumeň
Úmrtí 17. října 1977 (ve věku 77 let)
Moskva
Místo pohřbení Novoděvičí hřbitov
Alma mater Выстрел (курсы комсостава)
Ocenění Leninův řád
medaile Za dobytí Královce
medaile Za obranu Leningradu
Medal "For Distinction in Guarding the State Border of the USSR"
medaile Za dobytí Berlína
… více na Wikidatech
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Funkce poslanec Nejvyššího sovětu SSSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Ivanovič Feďuninskij (rusky Иван Иванович Федюнинский); (30. července 1900 Ťumeň17. října 1977 Moskva) byl sovětský vojenský velitel a Hrdina Sovětského svazu v roce 1939.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rolnické rodiny v blízkosti Tugulym na Urale. Vstoupil do vesnické školy v roce 1913 a vyučil se malířem a dekoratérem. Do Rudé armády vstoupil v roce 1919. Bojoval na západní frontě v ruské občanské válce a byl dvakrát zraněn. Absolvoval Vladivostockou pěchotní školu v letech 1923-24 a byl jmenován do pěšího pluku. Sloužil na ruském Dálném východě a účastnil se Čínsko-sovětského konfliktu. Jako velitel 24. motorizované pluku v bitvě u Chalkin Golu získal vyznamenání Hrdina Sovětského svazu za statečnost. V roce 1940 byl povýšen na velitele divize a převzal 82. střeleckou divizi, později motostřeleckou divizi.

22. června 1941 se stal velitelem 15. střeleckého sboru. Po několika velících armádních pozicích, včetně 54.[1] a 42. armády v Leningradské oblasti, převzal velení 2. úderné armády krátce před bitvou u Narvy v roce 1944. Od roku 1946 do roku 1951 velel 7. gardové armádě.[2]

Po skončení II. světové války se stal zástupcem velitele skupiny sovětských vojsk v Německu (1951-54), velitelem Zakavkazského vojenského okruhu (1954-1957) a turkestánských vojenských okruhů (1957-1965). V roce 1955 byl povýšen do hodnosti armádního generála a stal se, od roku 1965 až do své smrti, inspektorem a poradcem sovětského ministerstva obrany. Byl také členem Nejvyššího sovětu Sovětského svazu.

Získal celkem 4x Leninův řád, 5x Řád Rudého praporu a 2x řád Suvorova (1. a 2. třída), 2x řád Kutuzova, Řád rudé hvězdy, Řád Za službu o vlasti v ozbrojených silách SSSR (3. třídy), četné medaile, a několik zahraničních řádů a medailí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Fedyuninsky na anglické Wikipedii.

  1. GLANTZ, David M. The Battle for Leningrad 1941 - 1944. [s.l.]: University Press of Kansas, Lawrence, KS, 2002. S. p xvii. (angličtina) 
  2. HOLM, Michael. 7th Guards Combined Arms Army. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (angličtina) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]