Iteovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxIteovité
alternativní popis obrázku chybí
Itea virginská (Itea virginica)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď iteovité (Iteaceae)
J.Agardh, 1858
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iteovité (Iteaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu lomikamenotvaré (Saxifragales). Jsou to dřeviny s jednoduchými listy a pravidelnými květy většinou v bohatých květenstvích. Čeleď zahrnuje asi 30 druhů ve 3 rodech. Je rozšířena v Asii, Severní Americe a Africe. Itea virginská je v České republice zřídka pěstována jako okrasný keř.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci iteovitých jsou opadavé nebo stálezelené keře a stromy se střídavými jednoduchými listypalisty. Čepel listů je celokrajná nebo častěji zubatá. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, v koncových nebo úžlabních, obvykle mnohokvětých hroznech nebo hroznovitých latách či chudých vrcholících (Pterostemon), s češulí nebo bez patrného hypanthia. Kalich je složený z 5 lístků srostlých v kališní trubku. Koruna je pětičetná. Tyčinek je 5, přirostlých k okraji disku, u rodu Pterostemon je navíc přítomno 5 staminodií. Semeník je svrchní nebo polospodní, srostlý ze 2 plodolistů s mnoha vajíčky a volnými čnělkami (Itea) nebo spodní z 5 plodolistů (Pterostemon) s několika vajíčky a 1 čnělkou. Plodem je tobolka.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď zahrnuje asi 30 druhů ve 3 rodech. Rod itea zahrnuje asi 27 druhů a vyskytuje se v Asii a Severní Americe. Nejvíce druhů je ve východní a jihovýchodní Asii, itea virginská roste na jihovýchodě Severní Ameriky. Rod Pterostemon se vyskytuje ve 3 druzích v suchých horských oblastech ve středním a jižním Mexiku. Rod Choristylis je monotypický, zahrnuje pouze druh Choristylis rhamnoides, rozšířený v jižní a východní Africe.[3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Itea byl původně řazen v jiných čeledích v rámci řádu lomikamenotvaré (Saxifragales) - lomikamenovité (Saxifragaceae) nebo meruzalkovité (Grossulariaceae), anebo v čeledi zábludovité (Escalloniaceae).

Rod Pterostemon byl zařazen Cronquistem do čeledi meruzalkovité (Grossulariaceae). V Tachtadžjanově systému je veden v samostatné čeledi Pterostemonaceae v blízkosti čeledi Iteaceae. Molekulární výzkumy prokázaly, že Itea a Pterostemon jsou sesterské rody.[2][4]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Itea virginská (Itea virginica) je v době květu atraktivní keř. V České republice je pěstována poměrně zřídka. Je uváděna v několika zahradních kultivarech i z českých botanických zahrad.[6][7]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Choristylis, Itea, Pterostemon[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants: Iteaceae [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online. (anglicky) 
  3. SHUYING, Jin; OHBA, Hideaki. Flora of China: Itea [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  4. MORIN, Nancy R.. Flora of North America: Iteaceae [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  5. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  
  6. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. (česky)  
  7. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online. (česky) 
  8. The Plant List [online]. . Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. Sursum. Tišnov, 2006. ISBN 80-7323-117-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]