Italské egejské ostrovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Italské egejské ostrovy
Isole italiane dell'Egeo
Ἰταλικαὶ Νῆσοι Αἰγαίου Πελάγους
 Sandžak Rhodos
 Sandžak Chios
19121943 Britské egejské ostrovy 
Dodekanéská kampaň 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Marcia Reale d'Ordinanza
Motto: Per l'onore d'Italia
geografie
Mapa
rozloha:
2668 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
132 289 roku 1936
státní útvar
v držení
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Sandžak Rhodos Sandžak Rhodos
Sandžak Chios Sandžak Chios
Nástupnické:
Britské egejské ostrovy Britské egejské ostrovy
Dodekanéská kampaň Dodekanéská kampaň

Italské egejské ostrovy (italsky Isole italiane dell'Egeo; řecky Ιταλικά νησιά του Αιγαίου), do roku 1923 nazývané jako Italské okupované egejské ostrovy (italsky Isole occupate italiane dell'Egeo; Τα ιταλικά κατεχόμενα νησιά του Αιγαίου), byla skupina dvanácti hlavních ostrovů (Dodekanés) v jihovýchodní části Egejského moře, které spolu s okolními ostrůvky patřily v letech 19121943 k Italskému království.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dodekanés až na Kastellorizo byly roku 1912 během Italsko-turecké války součástí Itálie. Roku 1912 Itálie souhlasila v souladu s "dohodou Ouchy" s návratem ostrovů do Osmanské říše, avšak s neurčitostí textu, prozatímní správu vedla dále Itálie. Roku 1923 se Turecko v Lausannské smlouvě vzdává veškerých nároků na ostrovy. Během První svétové války byl ostrov Kastellorizo obsazen Francií a roku 1919 byl připojen k Itálii. Dodekanés bylo anektováno Fašistickou Itálií se jménem Possedimenti Italiani dell'Egeo.

Roku 1923 civilní guvernéři nahradili vojenské velitele. Italská politika vůči domorodému obyvatelstvu měla dvě fáze: zatímco guvernér Mario Lago liberální diplomat, favorizoval mírové soužití mezi různými etnickými skupinami a Italové vybírali strategii integrace, jeho nástupce Cesare Maria De Vecchi se pustil do nucené kampaně italianizace ostrovů.

Jediným odvětvím, kde Lago byl neochotný bylo náboženství: východní ritus byl potlačen a sloužilo se jen v katolické ritu.

Italština byla povinným jazykem a na školách se řečtina učila jako dobrovolný jazyk.

Mussolini chtěl z ostrovů udělat "vitríny" - ukázkové území Italské koloniální říše, a proto se pustil do série masivních veřejných prací, nové silnice, monumentální stavby v souladu s fašistickou architekturou aj. Mnoho příkladů italské architektury lze stále nalézt na ostrovech:

  • Grande Albergo delle Rose (dnes "Casino Rodos"), postavený Florestanem Di Fausto a Michelem Plataniou
  • Casa del Fascio of Rhodes
  • Chiesa di San Giovanni, postavený Florestanem Di Fausto
  • Teatro Puccini (dnes Národní divadlo)
  • Palazzo del Governatore, postavený Florestanem Di Fausto
  • Villaggio rurale San Benedetto (dnes Kolymbia)
  • Città di Portolago (dnes Lakki) - ostrov Leros

Po italské kapitulaci v září 1943 se ostrovy staly bojištěm Němců, Britů a Italů. Němci zvítězili ačkoliv roku 1944 byli vyhnáni z území Řecka. Ostrovy byly obsazeny až do konce Druhé světové války. Po skončení války se dostaly pod britskou prozatímní vládu. Roku 1947 se Mírovou smlouvou dostaly pod vládu Řecka.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Ostrovy (italské jméno v závorce) Území Populace
Rhodos (Rodi) a závislé ostrůvky 1412 km2 60 244
Patmos (Patmo) a závislé ostrůvky 57,1 km2 3214
Leipsoi (Lisso) 17,4 km2 993
Kalymnos (Calino) a závislé ostrůvky 128, 2 km2 15 338
Kos (Coo) 296 km2 20 003
Astypalaia (Stampalia) a závislé ostrůvky 113, 6 km2 1767
Nisyros (Nisiro) a závislé ostrůvky 48 km2 2375
Symi (Simi) a závislé ostrůvky 63, 6 km2 6176
Tilos (Piscopi) a závislé ostrůvky 64, 3 km2 1227
Halki (Calchi) a závislé ostrůvky 30, 3 km2 1476
Karpathos (Scarpanto) a závislé ostrůvky 306 km2 7893
Kasos (Caso) a závislé ostrůvky 69, 4 km2 1913
Megisti (Castelrosso) a závislé ostrůvky 11, 5 km2 2267
Italské egejské ostrovy 2668, 3 km2 132 289
Zdroj: Census of 1936
Zdroj: Annuario Generale, Consociazione Turistica Italiana, Roma, 1938

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Italian Islands of the Aegean na anglické Wikipedii.