Italica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Italica
Amphitheatre Italica, Spain.jpg
Poloha
Souřadnice
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Italica
Italica
Správa
Vznik206 př. n. l.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Amfiteátr
Divadlo

Italica bylo starořímské sídlo v provincii Hispania Baetica, v současém Španělsku. Její ruiny se dnes nacházejí na sever od města Santiponce, asi 9 kilometrů severozápadně od Sevilly (kdysi rovněž římské osady nazvané Hispalis). Zakladatelem města byl roku 206 př. n. l. vojevůdce Scipio Africanus. Šlo o první římskou osadu v současném Španělsku a první římské město mimo Apeninský poloostrov. Založeno bylo během druhé punské války především pro italické veterány. Mělo od počátku strategický význam, neboť bylo spojeno s rušným říčním přístavem. Narodili se v něm tři římští císaři - Traianus, Hadrianus a Theodosoius I., byť v případě císaře Theodosia existují pochybnosti a jako jeho další možné rodiště se uvádí také Cauca v současném španělském autonomním společenství Kastilie a León.

Od počátku se italičtí přistěhovalci ve městě mísili s místními obyvateli, takže například i v případě císaře Traiana existují diskuse o tom, zda pocházel z římské nebo místní rodiny – tyto diskuse rozvířila v roce 2003 především současná španělská historička Alicia M. Cantová (* 1949).[1] Ovšem byl to především císař Hadrianus, který na své rodiště nezapomněl a za jehož vlády město prožilo největší rozkvět. Hadrianus nechal na severu osady přistavět novou čtvrť (nova urbs) a udělil městu status kolonie (Colonia Aelia Augusta Italica). V centru nechal vystavět monumentální Traiánův chrám k poctě svého předchůdce (a adoptivního otce), s více než stovkou mramorových sloupů. Ten se ovšem nedochoval. Dalším Hadriánovým přínosem byla stavba amfiteátru, kam se vešlo 25 tisíc diváků – šlo ve své době o třetí největší amfiteátr v Římské říši. Velikost je překvapivá vzhledem k tomu, že počet obyvatel města v té době se odhaduje na pouhých 8 000. Amfiteátr patří k nejzachovalejším památkám v Italice. Zachovalo se i divadlo, ještě z předhadriánovských časů, a řada mozaikových dlažeb.

Ve 3. století začal význam města upadat poté, co nánosy v řece Guadalquivir způsobily, že se přístav ocitl na suchu (byl to obvyklý problém antických měst způsobený odlesněním břehů). Přesto i v pozdní antice mělo město vlastního biskupa a během vizigótské éry zde sídlila vojenská posádka. Král Leovigild nechal roku 583 obnovit jeho hradby během svých bojů se synem Hermenegildem. Ve středověku a raném novověku bylo město bohužel nemilosrdně devastováno, v roce 1740 například město Sevilla nařídilo demolici zdí amfiteátru, aby získalo kámen na stavbu přehrady. V roce 1796 byly rozebrané kameny starého města (vetus urbs) použity ke stavbě silnice. Na druhou stranu výhodou bylo, že ruiny nepřekryla žádná nová zástavba jako v jiných španělských městech. První zákon na ochranu místa vstoupil v platnost až v roce 1810 za Napoleonovy okupace. Napoleon také obnovil starý název Italica a nařídil první archeologické vykopávky. První akademicky významné vykopávky však proběhly až v letech 1839–1840. V roce 1912 byla Italica prohlášena za národní kulturní památku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Italica na anglické Wikipedii.

  1. CANTO, Alicia M. Las raíces béticas de Trajano: los 'Traii' de la Itálica turdetana, y otras novedades sobre su familia (texto). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]