Islámský stát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Islámský stát
الدولة الإسلامية
(ad-Dawla al-ʾIslámíja)
Účast na Válce proti terorismu, Povstání v Iráku, Občanské válce v Sýrii, Občanské válce v Libyi, Občanské válce v Jemenu, Válce v Afghánistánu, Válce v severozápadním Pákistánu, nepokojích na Sinajském poloostrově a v Nigérii, Válce proti Islámskému státu

Flag of the Islamic State of Iraq and the Levant2.svg        Seal of the Islamic State of Iraq and the Levant.svg

Vlajka a znak Islámského státu
Mapa aktuálního rozložení vojenských sil v Iráku, Sýrii a Libanonu (šedá barva – území pod kontrolou Islámského státu).

Mapa aktuálního rozložení vojenských sil v Iráku, Sýrii a Libanonu (šedá barva – území pod kontrolou Islámského státu).

Základní info
Aktivní 3. ledna 2014 (tzv. vyhlášení nezávislosti na Irácké republice), fakticky od roku 1999-dosud pod různými názvy
Vznik jako Flag of JTJ.svg Džamáa at-Tavhíd (199904)
Flag of al-Qaeda in Iraq (2004-2005).svg Bilád ar-Ráfidín / Al-Káida v Iráku (200406)
Flag of Islamic State of Iraq.svg Islámský stát v Iráku (200613)
Flag of the Islamic State of Iraq and the Levant2.svg Islámský stát v Iráku a Levantě (201314)
Flag of the Islamic State of Iraq and the Levant2.svg Islámský stát (od června 2014)
Operační 
území
IrákIrák Irák
SýrieSýrie Sýrie
LibanonLibanon Libanon
LibyeLibye Libye
EgyptEgypt Egypt
NigérieNigérie Nigérie
AfghánistánAfghánistán Afghánistán
JemenJemen Jemen
Ideologie sunnitský islám,
sunnitský islamismus,
wahhábismus/saláfismus,
panislamismus, džihádismus
Velitel Abú Musab az-Zarkáví † (200406)
Abú Ajjúb al-Masrí † (200610)
Abú Omar al-Bagdádí † (200610)
Abú Bakr al-Bagdádí (od 2010)
Základny Sýrie Rakka, Sýrie (hlavní velení)
Síla v počtu 80 000 – 100 000 mužů
Sýrie Sýrie cirka 50 000
Irák Irák cirka 30 000
podle CIA 20 000 – 31 500 (září 2014)[1]
Libye Derna, Libye cirka 800
Konflikty/boje Válka v Iráku (200311)
Válka proti terorismu (od 2001-dosud)
Válka v severozápadním Pákistánu (od 2004)
Občanská válka v Iráku (20067)
Občanská válka v Sýrii (od 2011)
Povstání v Iráku (od 2011)
Občanská válka v Libyi (od 2014)
Nepokoje na Sinajském poloostrově (od 2014)
Válka v Afghánistánu (od 2015)
Občanská válka v Jemenu (od 2015)
Válka proti Islámskému státu
Tento článek pojednává o islámském teroristickém hnutí. Možná hledáte: Islámský stát (státní zřízení).

Islámský stát (zkráceně IS; arabsky: الدولة الإسلامية, ad-Dawla al-ʾIslámíja, zkráceně Daiš[2] či Daeš[3]) je radikální islámská teroristická organizace původem z Iráku. Na dobytém území na částech území států Iráku a Sýrie vyhlásila samostatný Islámský stát. Ten není mezinárodně uznán žádným jiným státem. Jeho stoupenci vyhlásili toto území za chalífát, který si nárokuje náboženskou autoritu nad všemi muslimy na světě[4] a usiluje o vládu nad všemi muslimy obývanými územími.[5] Cílem je obnovit chalífát na územích Iráku a Levanty (dřívější geografické označení zahrnující Sýrii, Palestinu, Jordánsko a Libanon), či dalších zemí, které byly někdy v historii pod muslimskou vládou.

Do 29. června 2014 se hnutí nazývalo Islámský stát v Iráku a Levantě - zkráceně ISIL, arabsky الدولة الإسلامية في العراق والشام, případně též Islámský stát v Iráku a Sýrii - ISIS, kde Šām označuje Sýrii v zemském slova smyslu, na rozdíl od moderního státu; Šām je tedy nejpřesnější překládat jako Levanta.

Hnutí je známé svou přísnou interpretací islámu a islámského práva šaría a je nechvalně proslulé násilím páchaným na obyvatelstvu, které je zaměřené hlavně na ty, kteří vyznávají jiná náboženství než sunnitský islám.[6][7] Původně bylo napojené na teroristickou organizaci Al-Káida, ale v čele s Abú Bakrem al-Bagdádím odepřelo Al-Káidě poslušnost, když její vůdce Ajmán Zavahrí nařídil, aby ISIL přenechal v Sýrii operace tamní odnoži Al-Káidy, frontě An-Nusrá, a zaměřil se na působení v Iráku.[8]

Díky působení v syrské občanské válce se hnutí rozrostlo, zesílilo a dne 31. prosince 2013 obsadil ISIL některé části iráckých měst Fallúdža a Ramádí. Islamisté ovládli velkou část západoirácké provincie Anbár a dne 3. ledna 2014 vyhlásili samostatný stát. Ten nebyl dosud mezinárodně nikým uznán, nemá vyřešené vztahy se svými sousedy, ani pevné hranice. Jeho vůdcem se stal Abú Bakr al-Bagdádí, jenž si přisvojil čestný islámský titul emíra. Dne 29. června 2014 byl vyhlášen v obsazených částech Sýrie a Iráku chalífát „Islámský stát“. Současně s tím začal Abú Bakr Bagdádí pod jménem Ibrahím užívat titulu chalífy.

Příslušníci hnutí pochází z různých zemí. Kromě toho dochází k militarizaci dětí, pokud rodiče nesouhlasí s vojenským výcvikem, musí souhlasit alespoň s přítomností svých synů při výkladu Koránu.[9]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Islámští vzbouřenci v severním Iráku,
rok 2006

Flag of JTJ.svg Džamáa at-Tavhíd (1999–2004)[editovat | editovat zdroj]

Původní název organizace byl „Džamáa at-Tavhíd wa-al-Džihád“ (Organizace pro monoteismus a džihád).

Flag of al-Qaeda in Iraq (2004-2005).svg Bilád ar-Ráfidín / Al-Káida v Iráku (2004–2006)[editovat | editovat zdroj]

Mrtvý Abú Musab az-Zarkáví (fotografie obličeje sloužící k posmrtné identifikaci), zabit v Iráku při americkém leteckém útoku
7. 6. 2006.

V letech 20042006 se organizace nazývala zkráceně „Bilád ar-Ráfidín“, ale známa byla spíše pod názvem „Al-Káida v Iráku“. Jejím vůdcem byl známý terorista Abú Musab az-Zarkáví, který v 80. letech bojoval proti Sovětům v Afghánistánu, a který měl na svědomí stětí amerického rukojmího Nicka Berga a mnoho teroristických útoků proti iráckým a americkým cílům během války v Iráku.[10] .

Flag of Jihad.svg Mudžáhidská rada šúry (2006)[editovat | editovat zdroj]

Menší povstalecká skupina, později nahrazená Islámským státem v Iráku.

Flag of Islamic State of Iraq.svg Islámský stát v Iráku (2006–2013)[editovat | editovat zdroj]

Vojenské cvičení americké armády poblíž Ramádí, listopad 2009

Vyhlásit samostatný stát na území Iráku se islamisté snažili již dříve (naposledy v roce 2006 během války v Iráku), tj. „Islámský stát v Iráku“ („Dawlat al-'Irák al-Islamíja“). Tehdy měl zahrnovat provincie Bagdád, Anbár, Dijála, Kirkúk, Saladdín i Ninive, tedy oblasti, kde mají převahu vyznavači sunnitské větve islámu, k tomu patřily i části provincií Babylón a Wásit, kde mají převahu spíše šiíté.[11] Historie tohoto islamisty vyhlášeného "státu" prakticky nikdy neskončila; Islámský stát v Iráku a Sýrii na něj kontinuálně navazuje, pouze s tím rozdílem, že nově vyhlášený stát by měl zahrnovat i Sýrii či jen její část. V roce 2011 byla ukončena okupace Iráku zahraničními vojsky a ozbrojenci z hnutí Islámský stát začali mimo jiné působit i v sousední Sýrii během občanské války. Zde získali východní část země.

Flag of the Islamic State of Iraq and the Levant2.svg Islámský stát v Iráku a Levantě (2013–2014)[editovat | editovat zdroj]

Organizace ISIL vznikala postupně jako irácká odnož Al-Káidy, která operovala během války v Iráku (v letech 20032011), která skončila úspěšným svržením autoritářského režimu Saddáma Husajna, zemi však zachvátilo sektářské násilí. Již od začátku se islámští ozbrojenci z hnutí ISIL netajili odvážným plánem vytvořit na území Iráku ryze islámský stát, ve kterém by platily pouze islámské zákony. ISIL byl jednou z mnoha vojenských organizací, které vedly záškodnické a teroristické operace proti americkým okupačním silám a jejich spojencům. Na konci roku 2013 se ozbrojencům podařilo ovládnout i velkou část západoirácké provincie Anbár, kterou obývají především sunnité, a dne 3. ledna 2014 vyhlásili samostatný stát s centrem v irácké Fallúdži.[11] Následovaly další boje s iráckou armádou, která usilovala o dobytí ztracených území Iráku, a většina syrských milicí, které bojovaly na straně syrské opozice, se od ISILu distancovaly. Přesto islámští separatisté pokračovali na dobytých území ve svém plánu zavést islámský stát s islámským právem ve prospěch muslimské větve sunnitů, přičemž následovaly tvrdé represe a teror, zejména proti náboženským menšinám, spojený s jejich vyhlazováním.[12]

V září 2014 bylo v řadách Islámského státu 31 tisíc bojovníků, z toho bylo 3000 občanů evropských států.[13] Podle některých odhadů Islámský stát získal v roce 2014 na daních a s pomocí vydírání 600 miliónů dolarů, 500 miliónů dolarů uloupil ze státních bank v Iráku po dobytí iráckých měst, 100 miliónů dolarů získal z prodeje ropy a 20 miliónů na výkupném z únosů.[14]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Islámský stát / Islámský chalífát
الدولة الإسلامية
(ad-Dawla al-ʾIslámíja)
Vlajka Islámského státu
Vlajka
Znak Islámského státu
Znak
Hymna: أمتي قد لاح فجر
„Ummatí, qad láha fajrun“
Motto: باقية وتتمدد
„Báqija wa-Tatamaddad“
„Přetrvávající a expandující“
Geografie

Territorial control of the ISIS.svg Poloha Islámského státu

Hlavní město: Rakka
Časové pásmo: +3
Poloha: 33°21′ s. š., 43°46′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: přibližně 6 milionů (srpen 2014)[zdroj?]
Jazyk: arabština
Náboženství: sunnitský islám (jediné povolené)
pronásledované: ší'itský islám, křesťanství, jezídismus
Státní útvar
Státní zřízení: chalífát (teokratická monarchie)
Vznik: 3. ledna 2014 (vyhlášení nezávislosti na Irácké republice)
29. června 2014 (vyhlášení chalífátu)
Chalífa: Ibrahím (Abú Bakr al-Bagdádí)
Vůdci: Abú Ala al-Afri (vůdce)†
Abú Ali al-Anbari (vůdce v Sýrii)
Abú Muslim al-Turkmani (vůdce v Iráku)
Abú Sulejman al-Naser (ministr války)
Abú Mohamed al-Adnani (mluvčí)
Abú Omar al-Šišáni (velitel vojenských operací v Sýrii)
Měna: irácký dinár (IQD), syrská libra (SYP)
Mezinárodní identifikace

Vyhlášení nezávislosti[editovat | editovat zdroj]

Vyhlášení nezávislosti předcházely nepokoje v západní irácké provincii Anbár (201314). Vojenské střety na území provincie začaly 30. prosince 2013 poté, co irácké bezpečnostní síly zničily protestní tábor sunnitů v Ramádí. Kmenové milice vytlačily iráckou armádu z provincie Anbár, ta se musela stáhnout. Dne 3. ledna 2014 vyhlásili samostatný stát.

Ofenziva v severním Iráku v roce 2014[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Povstání v Iráku (2011–současnost).

Organizace ISIL v sobotu 4. ledna 2014 oznámila, že zcela ovládla město Fallúdža, a pod kontrolou měla částečně také Ramádí, hlavní město provincie Anbár, jež leží u hranice se Sýrií a zabírá přibližně třetinu iráckého území. Cílem islamistů na dobytém území je vytvoření oblasti řízené islámskými zákony. O totéž usilují islámští radikálové i z druhé strany hranice – v Sýrii, kde bojují proti vládě tamního autoritářského prezidenta Bašára Asada.[15] Ve městě Ramádí se ozývala střelba. Irácké ozbrojené síly plánovaly ztracené území dobýt zpět. Irácké vojsko ostřelovalo Fallúdžu za pomocí minometů, údajně 8 lidí zahynulo a 30 lidí bylo zraněno. Mezi mrtvými se měli nacházet i někteří kmenoví vůdci. Spojené státy americké a Írán jsou ochotny poskytnout Iráku zbraně a výzbroj, nikoli však vojáky. Ministr zahraničí John Kerry je přesvědčen, že Irák by se měl s islamisty na svém území vypořádat sám, bez cizího vojenského zásahu. USA mimo jiné zvažuje i nabídku pomoci s výcvikem iráckých speciálních jednotek. Jejich výcvik by s největší pravděpodobností mohl probíhat na území Jordánska.

V červnu 2014 dobyl ISIL velkou část severního Iráku, včetně několika hraničních přechodů. Dobyt byl dvoumilionový Mosul, který padl do rukou islamistům poté, co vládní jednotky dezertovaly. Islamisté také vykradli banky ve městě, čímž se stali nejbohatší teroristickou organizací na světě.[16] Na konci června již radikálové stanuli před branami Bagdádu.[17] Probíhaly také boje o strategickou rafinerii v Bajdží.[18]

Flag of the Islamic State of Iraq and the Levant2.svg Islámský stát (od června 2014)[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. června 2014 byla organizace znovu přejmenována na Islámský stát, tentokrát však vyhlásila i obnovení islámského chalífátu. Její vůdce Abú Bakr al-Bagdádí prohlásil sám sebe za chalífu Ibráhíma.[19]

Postup islamisté zastavili v Tikrítu, kde odrazili útok irácké armády, a namísto toho se soustředili na boj s Kurdy. V srpnu 2014 dobyli město Sindžár obývané náboženskou menšinou jezídů poté, co se z něj kurdské milice pešmergů stáhly. Výsledkem byl exodus obyvatel z města, z nichž mnoho uvízlo na hoře Džabal Sindžár. Islamisté během útoku zabili nejméně 500 jezídů a některé i pohřbili zaživa, zajali také stovky žen, které drží jako otrokyně.[12] Výsledkem rychlého postupu IS proti Kurdům byla americká intervence, americké letouny a drony podnikly několik náletů na pozice IS a shodily zásoby jezídským uprchlíkům uvízlým na Džabal Sindžáru.[20]

Irácká armáda získala v červnu 2014 k boji proti Islámskému státu ruské bitevní stroje Su-25 a stíhací bombardéry Su-30.[21]

Islámský stát v Libyi[editovat | editovat zdroj]

Od začátku roku 2014 působí v libyjském městě Derna ozbrojenci z řad Islámského státu, vyhlašující oddanost k Abú Bakru al-Bagdádímu. Dne 5. října 2014 je město pod úplnou kontrolou Islámského státu v počtu 800 bojovníků. Islamisté označují tuto oblast jako provincii (tj. vilájet) Barka (což je arabský název pro Kyrenaiku).

Islámský stát údajně posílá své bojovníky do Evropy na člunech spolu s uprchlíky,[22] jichž každoročně k břehům Itálie a Řecka připlouvají statisíce.[23] Před infiltrací stoupenců Islámského státu mezi uprchlíky varovaly v květnu 2015 i vlády Libye a Egypta.[24]

Intervence USA a spojenců[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vojenská intervence proti Islámskému státu.

8. srpna 2014 americký prezident Barack Obama autorizoval letecké údery na pozice Islámského státu a humanitární pomoc jazídským uprchlíkům v pohoří Sindžár. Cílem úderů byla kromě prevence genocidy také ochrana amerických zájmů v Iráku.[25][26] Vojenská operace byla později rozšířena kvůli ochraně irácké infrastruktury a letecké podpoře irácké armády. Po rozšíření úderů proti Islámskému státu, byly kurdské a irácké jednotky schopné zvrátit islámistický postup a znovu obsadit Mosulskou přehradu, která je největším vodním dílem v Iráku.[27] Podle aktuálních zpráv se Islámský stát zmocnil přehrady u města Ramádí a zavřel stavidla na místní přehradě na řece Eufrat. Pokud by nechali řeku bez přítoku delší doby, hrozila by humanitární krize obrovských rozměrů. Někteří experti ovšem tvrdí, že IS chce takto usnadnit operaci svých jednotek.[28]

10. září americký prezident Barack Obama oznámil, že autorizoval letecké údery na pozice Islámského státu v Sýrii, pokud je schválí americký kongres. Zároveň oznámil, že navýší počet úderů v Iráku.[29][30] 19. září provedlo francouzské letectvo nálet na muniční sklad Islámského státu.[31] 22. září provedly ozbrojené síly USA, Bahrajnu, Jordánska, Kataru, Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů nálety na pozice Islámského státu v Sýrii.[32]

V září 2014 jedna z největších protivládních sil v Sýrii, takzvaná Svobodná syrská armáda, uzavřela na bojišti na předměstí Damašku příměří s Islámským státem za účelem společného boje proti režimu prezidenta Asada.[33] K Islámskému státu přeběhlo podle jeho vysoce postaveného velitele mnoho bojovníků Svobodné syrské armády,[34] které od roku 2013 cvičila a vyzbrojovala americká CIA k boji proti Asadovi.[35]

Dohoda s An-Nusrou[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2014 uzavřeli představitelé Islámského státu a Fronty an-Nusrá, organizací Al-Káidy, dohodu o spolupráci.[36] Obě organizace bojovaly doposud proti sobě. Frontu an-Nusrá podporuje Saudská Arábie, zajišťující zbraně a peníze dopravované do Sýrie přes turecké území.[37]

Územní nároky Islámského státu[editovat | editovat zdroj]

Mapa aktuálního rozložení vojenských sil v Iráku, Sýrii a Libanonu
     Irácká vláda     Syrská vláda     Libanonská vláda     Islámský stát     Fronta an-Nusrá     Syrská opozice     Iráčtí Kurdové     Syrští Kurdové     Hizballáh     Sporná území
Mapa aktuálního rozložení vojenských sil v Libyii
     Tobrúcká vláda se Zintánskými brigádami     Nový národní kongres se silami Libyjského štítu     Islámský stát a Ansar al-Šaría     jednotky Tuarégů     lokální vojenské skupiny

V současnosti si Islámský stát nárokuje Sýrii, Irák, Egypt, Saúdskou Arábii, Jemen, Libyii a Alžírsko.

Na sociální síti Twitter byla v roce 2014 zveřejněna mapa, podle které chce islámský stát ovládnout severní Afriku, Blízký východ, Španělsko, Balkán, Krym, Kavkaz a část Indie.[38] Pozdější verze mapy již zahrnovala i celou Indii, nicméně vytvoření a publikování jakýchkoliv variant této mapy včetně původní varianty přímo islámským státem bylo zpochybněno.[39][40]

Současné geografické dělení IS[editovat | editovat zdroj]

  • Flag of the Islamic State of Iraq and the Levant2.svg Islámský stát v Iráku a Levantě (Chalífát, Irák a Sýrie)

Velení Islámského státu užívá specifická geografická označení pro ta území, ve kterých organizace operuje, a označuje je termínem vilájet (arabsky ولاية- wilāyat, tj. ve smyslu provincie):

Zločiny[editovat | editovat zdroj]

Na území islámského chalífátu je údajně přísně dodržováno islámské právo šaría. Podle Mezinárodního svazu muslimských učenců jsou ale některé kroky IS nekompatibilní s právem šaría.[41][42] Podle svazu není zabíjení a mučení nevinných lidí, jehož se IS dopouští u svých odpůrců, nic než zločin.[43][7] Islámský stát například také zveřejňuje natočená videa poprav svých odpůrců, které využívá pro zastrašování a k propagandě. Mnoho z nich provedl například britský občan Mohammed Emwazi známý jako Džihádista John.

Islámský stát se dopouští násilí na etnických a náboženských menšinách v Iráku a Sýrii, včetně Turkmenů, Kurdů, křesťanů či šíitů.[44] OSN vyhodnotila útoky Islámského státu na náboženskou menšinu jezídů jako pokus o genocidu. V srpnu 2014 v severoiráckého Sindžáru zahynulo až 5000 jezídů a tisíce jezídských žen a dívek byly znásilněny a odvlečeny do otroctví.[45]

Islámský stát se dopustil mnoha dalších zločinů, například v červnu 2014 jeho bojovníci popravili 1700 zajatých šíitských iráckých kadetů u Tikrítu,[46] v srpnu 2014 popravili 250 zajatých syrských vojáků po dobytí základny Tabka,[47] a v květnu 2015 povraždili 400 lidí po obsazení syrského města Palmýra.[48]

Islámský stát se také dopouští kulturních zločinů, kdy otevřeně ničí starobylé památky s odůvodněním, že jde o pohanské modly, ke kterým se lidé modlí místo k Alláhovi. V muzeu v Mosulu tak jeho stoupenci zničili až tři tisíce let staré asyrské a akkadské sochy nevyčíslitelné hodnoty. Vypálili také zdejší knihovnu s 8000 vzácných svazků a se vzácnými artefakty, univerzitní knihovnu nebo divadlo. V provincii Anbár také vypalují knihovny a zničili tak už 100 tisíc svazků. Část ale propašovali za hranice a prodali.[49]

Spojenci[editovat | editovat zdroj]

Organizace spřízněné s Islámským státem[editovat | editovat zdroj]

  

Ostatní spojenci[editovat | editovat zdroj]

  

Oponenti[editovat | editovat zdroj]

Válka v Iráku (20032011)[editovat | editovat zdroj]

  

Povstání v Iráku (od 2011)[editovat | editovat zdroj]

  

Občanská válka v Sýrii (od 2011)[editovat | editovat zdroj]

Občanská válka v Libyi (od 2014)[editovat | editovat zdroj]

  

Válka v Afghánistánu (od 2001)[editovat | editovat zdroj]

Sinajský poloostrov (od 2011)[editovat | editovat zdroj]

Saúdskoarabské hranice[editovat | editovat zdroj]

  

Občanská válka v Jemenu (od 2015)[editovat | editovat zdroj]

Nepokoje v Nigérii[editovat | editovat zdroj]

  

Jihovýchodní Asie[editovat | editovat zdroj]

  

Ostatní oponenti[editovat | editovat zdroj]

Globální koalice proti Islámskému státu[editovat | editovat zdroj]

Vojenské operace proti IS[editovat | editovat zdroj]

  

Vojenská podpora[editovat | editovat zdroj]

  

Zásobovací a humanitární podpora[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V listopadu 2014 uzavřeli představitelé Islámského státu a An-Nusry dohodu o spolupráci na setkání ve městě Atareb.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Islámský stát má mnohem víc bojovníků, než CIA původně odhadovala [online]. zpravy.idnes.cz, 2014-09-12, [cit. 2014-09-12]. Dostupné online.  
  2. Írán prý několikrát upozornil Austrálii na útočníka ze Sydney. Deník.cz [online]. 2015-12-16 [cit. 2015-02-06]. Dostupné online.  
  3. Jordánsko proti IS, na cestě k eutanázii. Literární noviny [online]. 2015-02-06 [cit. 2015-02-18]. Dostupné online.  
  4. داعش تعلن تأسيس دولة الخلافة وتسميتها "الدولة الإسلامية" فقط دون العراق والشام والبغدادي أميرها وتحذر "لا عذر لمن يتخلف عن البيعة [online]. Arabic CNN, 29 June 2014, [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Isis rebels declare 'Islamic state' in Iraq and Syria [online]. BBC News, 30 June 2014, [cit. 2014-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/284345-v-digistopach-teroru-islamiste-prozrazuji-na-sitich-vic-nez-chteji/
  7. a b Los fanáticos musulmanes del Estado Islámico anuncian que van a conquistar España y Portugal en menos de cinco años. PERIODISTA DIGITAL [online]. 2014-08-22 [cit. 2014-08-29]. Dostupné online.  (španělsky) 
  8. Islámský stát [online]. 2014[cit. 2014-09-28]. <a href="http://tema.novinky.cz/islamsky-stat-is-">Dostupné z:</a>
  9. SEDLÁŘOVÁ, Barbora. Islámský stát platí rodičům chlapců, které cvičí na dětské vojáky. iDNES.cz [online]. 1. března 2015 7:26. Dostupné online.  
  10. "Druhého teroristu světa Zarkávího zabil nálet". Novinky. 8. června 2006.
  11. a b http://zpravy.idnes.cz/iracti-extremiste-vyhlasili-islamsky-stat-fkm-/zahranicni.aspx?c=A061016_080527_zahranicni_pei
  12. a b http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/americke-bomby-v-iraku-maji-ochranit-uprchliky/r~b2fdc85e204f11e48e74002590604f2e/
  13. "Za islamisty bojuje už tři tisíce Evropanů, vedou Francouzi a Britové". iDNES.cz. 26. září 2014.
  14. "Do roka můžeme mít atomovku, prohlašuje Islámský stát". Novinky. 23. května 2015.
  15. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/257013-radikalove-chteji-v-iraku-islamsky-stat-usa-zasahovat-nebudou/
  16. Iráčtí radikálové vykradli banky a usilují o ropné rafinerie. Armáda bombarduje Mosúl. rozhlas.cz [online].  [cit. 2014-06-25]. Dostupné online.  
  17. Kerry udělal "přepadovku" v Iráku. Svrhnou USA premiéra Málikího?. eurozpravy.cz [online].  [cit. 2014-06-25]. Dostupné online.  
  18. Irák: Povstalci prý ovládli strategickou rafinérii, Kurdové uvažují o odtržení. ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2014-06-25]. Dostupné online.  
  19. Iraq crisis: Fighting in Tikrit after 'caliphate' declared [online]. BBC News, 2014-06-30, [cit. 2014-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Islamisté vyvraždili už 500 jezídů a část pohřbili zaživa, tvrdí Bagdád
  21. Irácká armáda získala k boji proti islamistům ruské stíhačky
  22. Bojovníci Islámského státu prý připlouvají do Evropy na lodích s uprchlíky. Hospodářské noviny. 17. května 2015.
  23. "Útoky v „křižácké” Evropě: Islámský stát chce vyslat džihádisty přestrojené za uprchlíky". Novinky. 18. února 2015.
  24. "Islamisté míří do Evropy na lodích s uprchlíky, varuje Libye" . Aktuálně.cz. 17. května 2015
  25. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/282492-sef-izraelske-opozice-herzog-izrael-nema-jinou-sanci-nez-se-branit/
  26. http://zpravy.idnes.cz/obama-povolil-letecke-udery-proti-islamistum-v-iraku-p0t-/zahranicni.aspx?c=A140808_040331_zahranicni_jav
  27. http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/345210-kurdove-dobyli-klicovou-prehradu-u-mosulu-pomohli-americane.html
  28. novinky.cz, 3. 6. 2015. Dostupné online.  
  29. http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zasah-bez-souhlasu-je-aktem-agrese-reaguje-syrie-na-obamu/r~812d8ef039c111e483e10025900fea04/
  30. http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/347456-utoky-usa-proti-islamskemu-statu-v-syrii-budou-agresi-varuje-moskva-i-damasek.html
  31. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/286627-francouzske-letouny-poprve-uderily-na-islamsky-stat/
  32. http://zpravy.idnes.cz/nalety-na-islamsky-stat-v-syrii-d3h-/zahranicni.aspx?c=A140923_035855_zahranicni_jw
  33. Masi, Alessandria."US-Backed Moderate Group in Syria Signs Truce With ISIS: Reports", International Business Times, 12. září 2014. 
  34. "The terrorists fighting us now? We just finished training them.", The Washington Post, 1. května 2015. 
  35. "Tajná mise CIA na vyzbrojení syrských rebelů se nevydařila". Deník.cz. 1. února 2015.
  36. http://www.lidovky.cz/islamsky-stat-se-spojil-s-al-kaidou-spolecne-chteji-ovladnout-syrii-115-/zpravy-svet.aspx?c=A141114_150444_ln_zahranici_mmu#utm_source=clanek.lidovky&utm_medium=text&utm_campaign=a-hlavnizpravyBsloupec.clanky.clicks
  37. "Turci a Saúdové šokovali Západ, v Sýrii vsadili na džihádisty". Novinky. 13. května 2015
  38. Islámský stát vyhrožuje Putinovi. Novinky.cz [online]. 5.9.2014, 6:13 - Rakka. Součástí článku je mapa území, která mají islamisté v plánu dobýt. Tato mapa byla zveřejněna na Twitteru.. Dostupné online.  
  39. KILBURN, Josh. Seriously, NBC? Station Posts ‘Terrifying ISIS Expansion Map’ Created By Neofascists on Twitter. AATTP [online]. July 2, 2014. Dostupné online.  
  40. ISIS’ five-year expansion plan map branded a fake. العربية Al Arabiya [online]. Wednesday, 2 July 2014, rev. Monday, 2 March 2015 KSA 12:50 - GMT 09:50. Dostupné online.  
  41. IUMS confirms that Islamic Khilafah announced by Iraqi state organization lacks any standards of legitimacy and realistic, and warns of chaos in jurisprudence.
  42. IUMS considers the displacement of Christians from some provinces of Iraq incompatible with the Islamic law
  43. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/284359-islamsky-stat-podle-ucencu-hrube-porusuje-sariu/
  44. "OSN: Násilnosti páchané IS na jezídech lze označit za genocidu". Týden. 19. března 2015.
  45. "Nejhorší byl křik žen.‘ Příběh rodiny, která přežila zajetí Islámského státu". Lidovky. 14. dubna 2015.
  46. "Iráčané odkryli masové hroby se stovkami obětí Islámského stát". Lidovky. 7. dubna 2015.
  47. "Islámský stát povraždil desítky zajatých vojáků". Novinky. 29. srpna 2014
  48. "Islamisté zavraždili v Palmýře čtyři stovky lidí. Údajně šlo o stoupence syrského prezidenta Asada". Hospodářské noviny. 14. května 2015.
  49. redakce; ČTK. Palice a sbíječky. Islámský stát zničil asyrské sochy staré tisíce let. Novinky.cz [online]. 2015-02-26 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]