Isabel Allende

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Isabel Allende Llona
Narození 2. srpna 1942 (74 let)
Lima
Povolání spisovatelka, novinářka a scenáristka
Žánr román a novela
Významná díla Dům duchů
Zorro - Legenda začíná
Ocenění Premio Nacional de Literatura de Chile (2010)
Literární cena Hanse Christiana Andersena (2012)
Manžel(ka) Miguel Frías (19621987)
William Gordon (19882015)
Děti Paula Frías Allende
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Isabel Allende (2015)

Isabel Allende Llona (* 2. srpna 1942 Lima, Peru) je současná chilská spisovatelka. V roce 2010 získala v Chile Národní cenu za literaturu jako čtvrtá žena v pořadí.[1]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Spisovatelka je dcerou chilského diplomata Tomáse Allende a Francisky Llony.[2] Narodila se v Limě, když její otec pracoval v Peru jako velvyslanec. V roce 1945 se její rodiče rozvedli a Isabel se s matkou a dvěma sourozenci vrátila do Chile, kde žila až do roku 1953. Později žila střídavě v Bolívii a Libanonu. Část svého života strávila i v Bruselu a Švýcarsku. Kromě spisovatelské činnosti se věnovala žurnalistice. Pracovala jako novinářka v časopisech a v televizi.

Roku 1963 se jí a manželovi Migueli Fríasovi narodila dcera Paula (1963–1992), o 4 roky později, po návratu do Chile, syn Nicolás (* 1967).[3] Kvůli cestám, při kterých prezentovala své knihy, skončilo jejich manželství rozvodem.

Isabel Allendeová je neteří Salvadora Allende, bývalého prezidenta Chile, který spáchal sebevraždu při vojenském puči v Chile v roce 1973. Tehdy nadobro opustila Chile a odešla se svou rodinou do Venezuely. Od roku 1988 žila se svým druhým manželem, Williamem Gordonem, v Kalifornii. V roce 2015 se pár po 27 letech manželství oficiálně rozešel.[4][5][6]

Isabel Allende

Veřejný život[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1959 do 1965 pracovala v Organizaci spojených národů v Santiagu de Chile. Spolupracovala s nejrůznějšími časopisy a novinami, napsala několik pohádek, divadelních her.

V roce 1982, kdy ve věku 99 let umíral její dědeček,[7] se rozhodla napsat mu dopis, který se později stal jejím stěžejním dílem. Dům duchů se setkal s velkým úspěchem a byl převeden i na filmová plátna. Roku 1984 vydala O lásce a temnotě, která byla později také zfilmována. O 8 let později zemřela na porfyrii její 28letá dcera Paula.[8] Isabel Allende se rozhodla napsat svoji autobiografii Paula, ve které vypráví o svém dětství a mládí až do okamžiku svého exilu.

Roku 2003 jí bylo uděleno americké občanství[9] a o 4 roky později obdržela titul Doctor Honoris Causa Univerzity v Trentu.

V září 2010 obdržela Premio Nacional de Chile[10] za svůj přínos chilské a světové literatuře a 2012 Cenu Hanse Christiana Andersena[11].

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jejím prvním románem je slavný Dům duchů, za ním následovala řada dalších děl. Autorka je stejně jako kolumbijský spisovatel Gabriel García Marquéz představitelkou tzv. magického realismu.

České překlady[editovat | editovat zdroj]

  • La casa de los espíritus (česky Dům duchů, 1982; zfilmován) – přeložila Hana Posseltová-Ledererová
  • De amor y de sombra (1984, česky O lásce a temnotě; slovensky Láska a tieň, 1988) – přeložila Eva Palkovičová
  • Eva Luna (1985, česky Eva Luna 2006, přeložila Alena Jurionová) – životní příběh dívky, která je autorčiným alter egem a má ve zvyku vymýšlet si a vyprávět příběhy
  • El plan infinito (1991, česky Nekonečný plán) – dle NK ČR dosud nepřeloženo
  • Paula (1994, zfilmována, česky Paula, 1998) – přeložila Anežka Charvátová
  • Afrodita (1997, česky Afrodita: pojednání o vášních, chutích, půvabech a prohřešcích lásky, 2004) – přeložila Marie Jungmannová
  • Hija de la Fortuna (1998, česky Dcera štěstěny, 2003) – přeložila Monika Baďurová
  • Retrato en Sepia (2000, česky Sépiový portrét, 2003) – přeložila Monika Baďurová
  • Trilogie:
    • La Ciudad de las Bestias (2002, česky Město netvorů, 2003) – přeložily Dora Novotná a Jana Novotná
    • El Reino del Dragón de Oro (2003, česky Království zlatého draka, 2004) – přeložila Monika Baďurová
    • El Bosque de los Pigmeos (2004, česky Les Pygmejů, 2005) – přeložila Monika Baďurová
  • La gorda de porcelana (1984) – novela
  • Cuentos de Eva Luna (1989, slovensky Skazené dievča: príbehy Evy Luny, 1998, přeložil Vladimír Oleríny) – povídky, které vypráví autorčino alter ego z knihy Eva Luna
  • El Zorro: Comienza la leyenda (2005, česky Zorro: Legenda začíná, 2005, 350 S.) – přeložila Monika Baďurová
  • Inés del alma mía (2006, česky Inés, má drahá, 2009) – přeložila Monika Baďurová

Nepřeložené knihy do češtiny[editovat | editovat zdroj]

  • Mí país inventado (2003) – dle NK ČR dosud nepřeloženo
  • La suma de los días (2007) – dle NK ČR dosud nepřeloženo
  • La isla bajo el mar (2010) – dle NK ČR dosud nepřeloženo
  • El cuaderno de Maya (2011) – dle NK ČR dosud nepřeloženo
  • El juego de ripper (2014) – dle NK ČR dosud nepřeloženo
  • El amante japonés (2015) – dle NK ČR dosud nepřeloženo

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isabel Allende na španělské Wikipedii.

  1. Premios Nacionales de Literatura - Cámara Chilena del Libro [online]. Cámara Chilena del Libro, [cit. 2016-01-04]. Dostupné online. (es-ES) 
  2. .:: Biografía de Chile ::. Historia de Chile - Biografías - Isabel Allende - . [online]. www.biografiadechile.cl, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.  
  3. Isabel Allende se separa de Willie Gordon después de 27 años de matrimonio [online]. https://plus.google.com/u/0/+elmundo, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.  
  4. Isabel Allende: "Uno viene a este mundo a perderlo todo. Y hay que resignarse" [online]. Mujerhoy, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.  
  5. PAÍS, Ediciones El. Isabel Allende retrata el amor en la vejez en “El amante japonés” [online]. https://plus.google.com/+elpais,+2015-05-28, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. Isabel Allende se separó de su esposo [online]. La Nación, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.  
  7. Isabel Allende: "Encontré mi voz". BBC. 2007-02-16. Dostupné online [cit. 2016-01-03].
  8. PAÍS, Ediciones El. "Estaba paralizada y, si no escribía 'Paula', no podía seguir viviendo" [online]. EL PAÍS, 1994-11-17, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. ISABEL ALLENDE AWARDED U.S. CITIZENSHIP [online]. The Santiago Times, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online. (en-US) 
  10. Isabel Allende gana Premio Nacional de Literatura de Chile [online]. Prensa Libre, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.  
  11. Escritora Isabel Allende recibe premio a la narrativa mágica en Dinamarca [online]. www.latercera.com, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČERKOVÁ, Magda. Magický realizmus Isabel Allendeovej. 1. vyd. Bratislava: VEDA, 2011. 183 S. (Pozn.: monografie Ústavu svetovej literatúry SAV).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]