Isabel Allende

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Isabel Allende Llona
Narození 2. srpna 1942 (73 let)
Lima
Povolání spisovatel, novinář a scenárista
Žánr román a novela
Významná díla Dům duchů
Zorro - Legenda začíná
Ocenění Premio Nacional de Literatura de Chile (2010)
Literární cena Hanse Christiana Andersena (2012)
Manžel/ka Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ22442772 (19621987)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ22442771 (19882015)
Děti Paula Frías Allende
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Isabel Allende (2015)

Isabel Allende Llona (* 2. srpna 1942 Lima, Peru) je současná chilská spisovatelka. V roce 2010 získala v Chile Národní cenu za literaturu jako čtvrtá žena v pořadí.[1]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Spisovatelka je dcerou chilského diplomata Tomáse Allende a Francisky Llony.[2] Narodila se v Limě, když její otec pracoval v Peru jako velvyslanec. V roce 1945 se její rodiče rozvedli a Isabel se s matkou a dvěma sourozenci vrátila do Chile, kde žila až do roku 1953. Později žila střídavě v Bolívii a Libanonu. Část svého života strávila i v Bruselu a Švýcarsku. Kromě spisovatelské činnosti se věnovala žurnalistice. Pracovala jako novinářka v časopisech a v televizi.

Roku 1963 se jí a manželovi Migueli Fríasovi narodila dcera Paula (1963–1992), o 4 roky později, po návratu do Chile, syn Nicolás (* 1967).[3] Kvůli cestám, při kterých prezentovala své knihy, skončilo jejich manželství rozvodem.

Isabel Allendeová je neteří Salvadora Allende, bývalého chilského diktátora, který zahynul při vojenském puči v Chile v roce 1973. Tehdy nadobro opustila Chile a odešla se svou rodinou do Venezuely. Od roku 1988 žila se svým druhým manželem, Williamem Gordonem, v Kalifornii. V roce 2015 se pár po 27 letech manželství oficiálně rozešel.[4][5][6]

Isabel Allende

Veřejný život[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1959 do 1965 pracovala v Organizaci spojených národů v Santiagu de Chile. Spolupracovala s nejrůznějšími časopisy a novinami, napsala několik pohádek, divadelních her.

V roce 1982, kdy ve věku 99 let umíral její dědeček,[7] se rozhodla napsat mu dopis, který se později stal jejím stěžejním dílem. Dům duchů se setkal s velkým úspěchem a byl převeden i na filmová plátna. Roku 1984 vydala O lásce a temnotě, která byla později také zfilmována. O 8 let později zemřela na porfyrii její 28letá dcera Paula.[8] Isabel Allende se rozhodla napsat svoji autobiografii Paula, ve které vypráví o svém dětství a mládí až do okamžiku svého exilu.

Roku 2003 jí bylo uděleno americké občanství[9] a o 4 roky později obdržela titul Doctor Honoris Causa Univerzity v Trentu.

V září 2010 obdržela Premio Nacional de Chile[10] za svůj přínos chilské a světové literatuře a 2012 Cenu Hanse Christiana Andersena[11].

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jejím prvním románem je slavný Dům duchů, za ním následovala řada dalších děl. Autorka je stejně jako kolumbijský spisovatel Gabriel García Marquéz představitelkou tzv. magického realismu.

České překlady[editovat | editovat zdroj]

  • La casa de los espíritus (česky Dům duchů, 1982; zfilmován) – přeložila Hana Posseltová-Ledererová
  • De amor y de sombra (1984, česky O lásce a temnotě; slovensky Láska a tieň, 1988) – přeložila Eva Palkovičová
  • Eva Luna (1985, česky Eva Luna 2006, přeložila Alena Jurionová) – životní příběh dívky, která je autorčiným alter egem a má ve zvyku vymýšlet si a vyprávět příběhy
  • El plan infinito (1991, česky Nekonečný plán) – dle NK ČR dosud nepřeloženo
  • Paula (1994, zfilmována, česky Paula, 1998) – přeložila Anežka Charvátová
  • Afrodita (1997, česky Afrodita: pojednání o vášních, chutích, půvabech a prohřešcích lásky, 2004) – přeložila Marie Jungmannová
  • Hija de la Fortuna (1998, česky Dcera štěstěny, 2003) – přeložila Monika Baďurová
  • Retrato en Sepia (2000, česky Sépiový portrét, 2003) – přeložila Monika Baďurová
  • Trilogie:
    • La Ciudad de las Bestias (2002, česky Město netvorů, 2003) – přeložily Dora Novotná a Jana Novotná
    • El Reino del Dragón de Oro (2003, česky Království zlatého draka, 2004) – přeložila Monika Baďurová
    • El Bosque de los Pigmeos (2004, česky Les Pygmejů, 2005) – přeložila Monika Baďurová
  • La gorda de porcelana (1984) – novela
  • Cuentos de Eva Luna (1989, slovensky Skazené dievča: príbehy Evy Luny, 1998, přeložil Vladimír Oleríny) – povídky, které vypráví autorčino alter ego z knihy Eva Luna
  • El Zorro: Comienza la leyenda (2005, česky Zorro: Legenda začíná, 2005, 350 S.) – přeložila Monika Baďurová
  • Inés del alma mía (2006, česky Inés, má drahá, 2009) – přeložila Monika Baďurová

Nepřeložené knihy do češtiny[editovat | editovat zdroj]

  • Mí país inventado (2003) – dle NK ČR dosud nepřeloženo
  • La suma de los días (2007) – dle NK ČR dosud nepřeloženo
  • La isla bajo el mar (2010) – dle NK ČR dosud nepřeloženo
  • El cuaderno de Maya (2011) – dle NK ČR dosud nepřeloženo
  • El juego de ripper (2014) – dle NK ČR dosud nepřeloženo
  • El amante japonés (2015) – dle NK ČR dosud nepřeloženo

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isabel Allende na španělské Wikipedii.

  1. Premios Nacionales de Literatura - Cámara Chilena del Libro [online]. Cámara Chilena del Libro, [cit. 2016-01-04]. Dostupné online. (es-ES) 
  2. .:: Biografía de Chile ::. Historia de Chile - Biografías - Isabel Allende - . [online]. www.biografiadechile.cl, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.  
  3. Isabel Allende se separa de Willie Gordon después de 27 años de matrimonio [online]. https://plus.google.com/u/0/+elmundo, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.  
  4. Isabel Allende: "Uno viene a este mundo a perderlo todo. Y hay que resignarse" [online]. Mujerhoy, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.  
  5. PAÍS, Ediciones El. Isabel Allende retrata el amor en la vejez en “El amante japonés” [online]. https://plus.google.com/+elpais,+2015-05-28, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. Isabel Allende se separó de su esposo [online]. La Nación, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.  
  7. Isabel Allende: "Encontré mi voz". BBC. 2007-02-16. Dostupné online [cit. 2016-01-03].
  8. PAÍS, Ediciones El. "Estaba paralizada y, si no escribía 'Paula', no podía seguir viviendo" [online]. EL PAÍS, 1994-11-17, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. ISABEL ALLENDE AWARDED U.S. CITIZENSHIP [online]. The Santiago Times, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online. (en-US) 
  10. Isabel Allende gana Premio Nacional de Literatura de Chile [online]. Prensa Libre, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.  
  11. Escritora Isabel Allende recibe premio a la narrativa mágica en Dinamarca [online]. www.latercera.com, [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČERKOVÁ, Magda. Magický realizmus Isabel Allendeovej. 1. vyd. Bratislava: VEDA, 2011. 183 S. (Pozn.: monografie Ústavu svetovej literatúry SAV).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]