Irmgarda z Buchau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blahoslavená
Irmgarda z Buchau
abatyše
Narození9. století
Řezno
Úmrtí16. července 866
Frauenchiemsee
Svátek16. července
RodičeLudvík II. Němec a Hemma z Altdorfu[1]
Státní občanstvíNěmecko
ŘádŘád svatého Benedikta
Vyznáníkřesťanství
Blahořečena17. července 1929, papežem Piem XI.
Úřadyabatyše
Uctívána církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributyřeholní oděv
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavená Irmgarda z Buchau nebo také Irmengarda od Chiemsee (mezi 831833, Řezno16. července 866, Frauenchiemsee) byla německá abatyše, dcera krále Ludvíka II. a jeho manželky Hemmy z Altdorfu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla i se svými sestrami dána na vychování do kláštera Buchau na ostrově Buchau ve Federsee, Württembersko. Zde pravděpodobně vstoupila do benediktinského řádu.

V roce 857 odešla už jako abatyše do kláštera Frauenchiemsee. Měla za úkol klášter, který zřídil Tassilo III. Bavorský, obnovit a rozšířit. Bývá proto někdy označována jako druhá zakladatelka kláštera.

Socha

Po smrti[editovat | editovat zdroj]

Abatyše byla pohřbena v jižní části klášterního chrámu. Hrob byl však v následujících staletích otevřen a lebka odvezena do Seeonu.

V roce 1922 zahájil kardinál Faulhaber proces blahořečení, byl opět otevřen její hrob a vrátila se i její lebka. V roce 2003 byla analýzou DNA potvrzena příslušnost lebky ke zbytku kostry.

Irmengardin kult byl oficiálně uznán v roce 1928 papežem Piem XI. a 17. července 1929 byla blahořečena.

Její svátek připadá na 16. července.

Bývá zobrazována v benediktinském hábitu s knihou a berlou, se srdcem v ruce. K jejím atributům patří zvonek a zvonice na Fraueninsel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Irmgard von Chiemsee na německé Wikipedii.

  1. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Franz Seiffer: Irmengard. v: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). svazek 2. Bautz, Hamm 1990, ISBN 3-88309-032-8, Sp. 1333–1334.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]