Intersekcionalita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Intersekcionalita (neboli intersekcionální teorie) se zabývá studiem systému společenských identit, které se paralelně překrývají. Zároveň také zkoumá korespondující systémy diskriminace, útlaku a dominance (například gender, etnicitu, třídu, vzdělání a další).[1]

Tento pojem poprvé použila v roce 1989 americká odbornice na kritickou teorii rasy a obhájkyně občanských a lidských práv Kimberlé Williams Crenshaw.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pojem intersekcionalita má své kořeny v 60. a 70. letech 20. století, konkrétně v době druhé vlny feminismu. Druhá vlna feminismu se po té první orientovala na pojmenování problémů v každodenním životě ženy, v oblastech sexuality, rodiny nebo pracovního života. V tomto období lidé poprvé začínají vnímat problematiku diskriminace v různých odvětvích a právě kvůli tomu vzniká pojem intersekcionalita, která definuje tyto aspekty diskriminace najednou.[3]

Kimberlé Crenshaw, zakladatelka termínu intersekcionalita, popisuje, že oddělená studia rasismu a sexismu nejsou dostatečná ve zkoumání zkušeností lidí setkávajících se s průnikem různých diskriminací..[2]

Combahee River Collective[editovat | editovat zdroj]

Organizace Combahee River Collective byla založená černošskými lesbickými ženami v roce 1974 v Bostonu; toto uskupení bylo aktivní až do jeho rozpadu v roce 1980. Její členky zastávaly názor, že bělošský feminismus se neztotožňoval s jejich názory a nenaplňoval jejich ideje a očekávání. Do povědomí lidí se tato organizace dostala kvůli dokumentu Combahee River Collectiv Statement, kde můžeme poprvé najít zmínku o intersekcionalitě. Dokument se zabýval problémem útisku žen na základě jejich barvy pleti, ale také jejich sexuální orientace.[4]

Intersekcionalita a feminismus[editovat | editovat zdroj]

Intersekcionalita úzce souvisí s feministickou a antirasovou teorií. Dotýká se především žen a to velmi významně. Intersekcionální teorie se zabývá tvrzením, že lidé mohou být diskriminováni na základě několika sociálních a kulturních faktorů najednou. Nerovnosti se objevují v kontextu tří hlavních kategorií: rasa či etnicita, třída a také gender. Další faktory mohou být například věk, vzdělání, rodinný stav, náboženské vyznání, sexuální orientace, zdravotní způsobilost nebo fáze životního cyklu a další. Jedná se tedy o mnohonásobnou diskriminaci.[4]

K termínu intersekcionalita také odkazuje i americká socioložka Patricia Hill Collins, která definuje tento pojem jako „konkrétní vzájemně se protínající formy útisku vzhledem k rase, sexuální orientaci a národnosti.“ Dále zmiňuje typické rysy intersekcionality – černošský feminismus, multirasový feminismus a feminismus třetího světa.[4]

Intersekcionalita a diskriminace[editovat | editovat zdroj]

Podle teorie intersekcionality zažívá ve společnosti každý člověk diskriminaci v rámci všech možných kategorií. Nejčastějšími kombinacemi utlačování, jinak označované jako dvojnásobný útlak, je pohlaví plus rasa a věk plus pohlaví. Pokud je někdo utiskován pouze na základě jednoho z výše uvedených faktorů, nejedná se o intersekcionalitu.[5]

Příklady intersekcionality ve společnosti[editovat | editovat zdroj]

Typickým příkladem takovéto diskriminace je černošská žena. Tato žena může být utlačována na základě své rasy a pohlaví zároveň. Toto je jeden z nejtypičtějších příkladů intersekcionality.[4]

Dalším majoritním příkladem jsou ženy ve věku nad 50 let hledající zaměstnání. Žena jako taková může být v naší společnosti znevýhodňována kvůli tradičním rodinným povinnostem, jako je starost o děti či rodiče a také péče o domácnost, nebo tím, že ženy mívají za stejnou práci nižší plat než muži (tzv. gender pay gap). V porovnání s mladšími uchazečkami jsou starší ženy diskriminovány kvůli svému pokročilejšímu věku, často mají nižší vzdělání, nebo jim také chybí znalost současných technických vymožeností a také se mohou potýkat s jazykovou bariérou. Toto by se také dalo označit za vícenásobnou diskriminaci – diskriminace na základě věku, pohlaví a vzdělání.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DeFrancisco, Victoria P.; Palczewski, Catherine H. (2014). Gender in Communication. Thousand Oaks, California: Sage. p. 9. ISBN 978-1-4522-2009-3
  2. a b CRENSHAW, Kimberle. Demarginalizing the Intersection of Race and Sex: A Black Feminist Critique of Antidiscrimination Doctrine, Feminist Theory and Antiracist Politics. Chicago: The University of Chicago Legal Forum, 1989.
  3. RITZER, George.The Blackwell Encyclopedia of Sociology. Oxford: Blackwell Publishing Ltd, 2007. ISBN 978-1-4051-2433-1.
  4. a b c d The Combahee River Collective statement: Black Feminist organizing in the seventies and eighties. Boston: Kitchen Table: Women of Color Press, 1986. ISBN 0913750506.
  5. Knudsen, Susanne V. (2006), "Intersectionality – a theoretical inspiration in the analysis of minority cultures and identities in textbooks" (PDF), in Bruillard, Éric; Horsley, Mike; Aamotsbakken, Bente; et al., Caught in the Web or Lost in the Textbook, 8th IARTEM conference on learning and educational media, held in Caen in October 2005, Utrecht, The Netherlands: International Association for Research on Textbooks and Educational Media (IARTEM), pp. 61–76, OCLC 799730084, archived from the original (PDF) on 11 December 2006
  6. DeFrancisco, Victoria P.; Palczewski, Catherine, H. (2007). Communicating gender diversity: a critical approach. Los Angeles: Sage. ISBN 9781412925594

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CRENSHAW, Kimberle. Demarginalizing the Intersection of Race and Sex: A Black Feminist Critique of Antidiscrimination Doctrine, Feminist Theory and Antiracist Politics. Chicago: The University of Chicago Legal Forum, 1989.
  • RITZER, George.The Blackwell Encyclopedia of Sociology. Oxford: Blackwell Publishing Ltd, 2007. ISBN 978-1-4051-2433-1.
  • The Combahee River Collective statement: Black Feminist organizing in the seventies and eighties. Boston: Kitchen Table: Women of Color Press, 1986. ISBN 0913750506.