Intel 8041

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Intel 8041
Ic-photo-Intel--P8041A--(HP-ID 1820-2564)--(8041-MCU).png
Specifikace
Spuštění 197?
Počet jader 1
Frekvence 6 MHz
Paměť programu 1 KiB
Patice DIP-40, PLCC-44

Intel 8041 je osmibitový jednočipový mikropočítač harvardské architektury vyvinutý firmou Intel a na trh uvedený roku 197?. Je plně kompatibilní s rodinami MCS-48, MCS-80, MCS-85 a MCS-86. Napájí se 5 V, podporuje standby režim, pracuje na frekvenci 6 MHz. Obsahuje vnitřní OTP ROM o velikost 1 KiB, datovou paměť RAM s velikostí 128 bajtů a stavový registr. Často se používal na původních 80386 a 80486 základních deskách. Výrobou tohoto jednočipu se zabývaly i jiné firmy, např. AMD, NEC nebo Mitsubishi.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

  • osmibitová architektura
  • osmibitová datová sběrnice
  • taktovací frekvence 6 MHz (hodinový oscilátor součástí čipu, je-li externí, připojuje se na piny XTAL1 a XTAL2), možno i přetaktovat (na vlastní riziko)
  • podpora DMA a přerušení
  • 10bitový registr PC (Program Counter)
  • 8bitový čítač/časovač
  • 18 V/V pinů
  • datová paměť – verze 8041A – 64 bajtů RAM, verze 8041AH – 128 bajtů RAM
  • maskovatelná programová paměť – 1 024 bajtů ROM, čip neumožňoval programovat
  • osazován do pouzdra DIP-40 nebo PLCC-44
  • pracovní teplota 0–70 °C
  • oproti většině starších jednočipů obsahoval i stavový registr (využity byly však pouze 4 bity)
  • dva vstupní testovací bity

Rozložení pinů[editovat | editovat zdroj]

Jako je tomu u většiny procesorů, tak i u tohoto je zapotřebí, aby byly všechny vývody někam zapojeny (nejlépe na zem, u některých zase +5 V).

Rozložení pinů procesoru Intel 8041
  • 1 – TEST 0 – Vstupní pin, kterým lze přímo testovací pomocí podmíněných ?? v SW.
  • 2 – XTAL 1 – Vstup pro krystalový oscilátor. Pin může být připojen k zemi, jsou-li hodiny řízeny externím zdrojem.
  • 3 – XTAL 2 – Vstup pro krystalový oscilátor. Lze připojit na hodiny, pokud jede z externího zdroje.
  • 4 – !RESET – Resetuje jednočip, udělá se v podstatě to samé, jako kdyby byl jednočip právě zapnut. Vynulují se registry, datová paměť a začne se provádět program z adresy 0.
  • 5 – !SS – Vstup jednočipu – SS. Pokud není tento pin používán, musí být na něm +5 V.
  • 6 – !CS (Chip Select) – Vstupní, používá se při zapojení externí datové paměti. Není-li používána, musí být na pinu napětí +5 V.
  • 7 – EA (Extern Access) – Vstupní, vypne vnitřní OTP ROM a umožní provádět pokyny z externí paměti. Není-li pin používán, přivedeme na GND, jinak Vcc.
  • 8 – !RD (Read) – Umožní vstup, který se používá pro přenos dat z externí paměti. Nepoužíváte-li jej, zapojte +5 V.
  • 9 – A0
  • 10 – !WR (Write) – Umožní výstup, který se používá pro přenos dat do externí paměti. Nepoužíváte-li jej, zapojte +5 V.
  • 11 – SYNC – Výstup hodinového signál, který se vyskytuje za každou instrukcí. Tento pin lze použít pro rychlý přenos I/O dat.
  • 12–19 – D0–D7 (I/O) – Piny pro přenos dat. Je-li externí přístup zapnut, pak by měla být data přenášena pomocí těchto pinů.
  • 20 – GND – Uzemnění
  • 21–24 = P20–P23 (I/O) – Lze použít jako adresové porty, je-li zapojena a povolena externí paměť.
  • 25 – PROG (I/O)
  • 26 – VDD – +5 V napájení
  • 27–34 – P10-P17 (I/O) – Univerzální I/O porty, používají se jako adresové piny v případně povolení přístupu do externí paměti.
  • 35–38 – P24-P27 (I/O) – Univerzální I/O porty, různé použití.
  • 39 – TEST 1 – Vstupní pin, používá se k testování.
  • 40 – Vcc – +5 V napájení

Registry[editovat | editovat zdroj]

Procesor obsahuje několik datových registrů:

  • R0-R7 – každý o velikosti jednoho bajtu
  • Acc – osmibitový střadač (Accumulator)
  • stavový registr
    • Carry – bit signalizující přetečení střadače
    • Auxilary carry – bit signalizující přetečení u BCD operací nebo u operací s desítkovou soustavou.
    • F0
    • F1

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]