Inna Lasovská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Inna Lasovská
Osobní informace
Narození17. prosince 1969 (54 let)
Moskva, Sovětský svaz
StátRuskoRusko Rusko
Kariéra
Disciplínatrojskok
Účasti na LOH1996, 2000
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
stříbro LOH 1996 trojskok
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro ME 1994 trojskok
Halové MS v atletice
bronz HMS 1993 trojskok
zlato HMS 1997 trojskok
Halové ME v atletice
zlato HME 1994 trojskok

Inna Alexandrovna Lasovská (rusky Инна Александровна Ласовская; * 17. prosince 1969, Moskva) je bývalá ruská atletka, která se věnovala trojskoku.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1993 vybojovala výkonem 14,35 m bronzovou medaili na halovém MS v Torontu. V témže roce na MS v atletice ve Stuttgartu, kde se konal ženský trojskok poprvé v historii šampionátu postoupila z kvalifikace třetím nejlepším výkonem.[1] Ve finále však třikrát přešlápla a skončila bez platného pokusu poslední.[2]

V roce 1994 se stala v Paříži halovou mistryní Evropy, když zvítězila výkonem 14,88 m. Stříbro získala její krajanka Anna Birjukovová, která skočila o 16 centimetrů méně. V opačném pořadí stály na stupních vítězů obě Rusky na evropském šampionátu v Helsinkách, kde Birjukovová porazila Lasovskou o čtyři centimetry.[3] Bronz vybojovala Ukrajinka Inessa Kravecová. Na Mistrovství světa v atletice 1995 v Göteborgu skončila na 4. místě.

Na letních olympijských hrách 1996 v Atlantě získala výkonem 14,98 m stříbrnou medaili. O stříbro bojovala také Šárka Kašpárková, která skočila ve třetí sérii do stejné vzdálenosti. Nakonec však vybojovala bronz, když druhý lepší pokus měla Lasovská, která v páté sérii skočila 14,70 m a Kašpárkovou porazila o jediný centimetr.[4] V roce 1997 se stala v Paříži halovou mistryní světa, když si ve finále vytvořila výkonem 15,01 m nový osobní rekord. Poslední velký závod absolvovala na letních olympijských hrách 2000 v australském Sydney, kde skončila v kvalifikaci.

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Její výkon v hale ji řadí na sedmé místo v dlouhodobých tabulkách.[5] Dál skočily jen Jolanda Čenová, Yargelis Savigneová, Marija Šestaková, Olga Rypakovová, Ashia Hansenová a světová rekordmanka Taťána Lebeděvová (15,36 m).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Results - TRIPLE JUMP - Women - Qualification. www2.iaaf.org [online]. [cit. 2010-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-14. 
  2. Women Triple Jump World Championship 1993 Stuttgart. www2.iaaf.org [online]. [cit. 2010-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-27. 
  3. Women Triple Jump European Championships 1994
  4. Women Triple Jump Olympic Games Atlanta (USA)
  5. Trojskok žen (hala) - dlouhodobá tabulka

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]