Inishturk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Inishturk
Inis Toirc (irština)
Ostrovy Caher Island (nižší ostrov v popředí) a Inishturk
Ostrovy Caher Island (nižší ostrov v popředí) a Inishturk
MayoIslands.PNG
Inishturk
Inishturk
Lokalizace Atlantský oceán u západního pobřeží Irska
Stát IrskoIrsko Irsko
• provincie Connacht
• hrabství Mayo
Topografie
Zeměpisné souřadnice
Délka 5 km
Šířka 2,5 km
Nejvyšší vrchol  (189,3 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel 58 (2014)
Používané jazyky irština, angličtina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inishturk (irsky Inis Toirc, což v překladu znamená "ostrov divokého kance") je ostrov v hrabství Mayo v irské provincii Connacht. Ostrov je trvale obydlen od 18. století.[1]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov Inishturk leží v Atlantském oceánu 14,5 km směrem na západ od pobřeží Irska. Nejbližším ostrovem je neobydlený Caher Island, který se nachází mezí Inishturkem a ostrovem Clare u vjezdu do zátoky Clew Bay. Dalším větším ostrovem v okolíních vodách Atlantiku je Inishboofin na jihozápadě. Nejvyšší bod Inishturku dosahuje výšky 189.3 metrů (621.1 stop).[2] Na západním pobřeží ostrova jsou až 100 m vysoké útesy.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Tuberaria guttata na kresbě Jana Kopse (1765 -1849)

Pokud jde o geologii, z hornin se na ostrově nacházejí břidlice, pískovce, jíly a tufy. Skalnaté západní pobřeží je hnízdištěm různých druhů mořských ptáků. Z flóry stojí za zmínku především výskyt v Irsku chráněné rostliny Tuberaria guttata, jednoleté byliny z čeledi cistovitých,.[3] anglicky zvané Spotted Rock-Rose.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dle archeologických nálezů (pozůstatky osídlení se zahloubenými kuchyněmi či nádržemi typu fulachta fiadh)[4] byl ostrov Inishturk obydlen již ve čtvrtém tisíciletí př. n. l. Kolem jezera v centrální části ostrova byly nalezeny pozůstatky obydlí z doby kolem roku 1500 př. n. l.[1]

V soudobé epoše je Inishturk trvale obydlen od 18. století.[4] V době napoleonských válek v letech 1805 - 1806 byla na západním výběžku ostrova Malin Head vybudována kamenná věž zvaná Martello Tower - jedna z 82 strážních věží, postavených Brity podél pobřeží a vybavených zrcadlovým zařízením, které mělo odrážením slunečních paprsků signalizovat přítomnost nepřátelských lodí a zabránit tak jejich případné invazi.[1]

V roce 1841, před velkým hladomorem, který postihl Irsko v letech 1845 - 1849, bylo na ostrově evidováno 577 obyvatel. V roce 1851 tento počet poklesl na 174 osob. [5] Během hladomoru zde tedy zemřelo nebo ostrov opustilo 400 lidí.[6]

Život na ostrově[editovat | editovat zdroj]

Podle statistických údajů v letech 2006, 2011 a 2014 bylo na Inishturku evidováno 53 - 58 obyvatel, žijících v lokalitách Ballyheer a Garranty v chráněnější východní části ostrova. [5] Na ostrově existuje základní škola, je ovšem "nejmenší" základní školou v celé Irské republice - v roce 2011 do ní docházeli jen 3 žáci,[7] v roce 2013 již jen dva.[6] Obživu obyvatelům poskytuje farmaření, stavba malých člunů curachs, údržba místních zařízení a provozování ubytovacích služeb pro návštěvníky ostrova.[6] Centrem společenského života je klub The Mountain Common, irsky Coimin an Sléibhe, kde je kromě baru také veřejná knihovna. Doprava na ostrov je zajišťována pravidelnými lodními linkami z přístavu Roonagh Quay nedaleko Louisburghu.

Inishturk a americké volby v roce 2016[editovat | editovat zdroj]

Během americké prezidentské volební kampaně v roce 2016 se Inishturk dostal do centra pozornosti světových médií poté, co se v různých zdrojích objevila zpráva, že obyvatelé ostrova poskytnou "azyl" a nový domov těm obyvatelům USA, kteří se rozhodnout emigrovat, pokud bude Donald Trump zvolen prezidentem USA.[8][9] Vzápětí se však ukázalo, že se jedná o nepravdivou, mystifikující informaci neboli tzv. hoax a zpráva se stala jedním z názorných příkladů zveřejňování nepravdivých informací v rámci politického boje (angl."fake news").[10]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d BLACKWELL, Daria. Inishturk, island of the wild boar [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Mayo Islands. Inishturk [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. GRULICH, Vít. Tuberaria guttata (L.) Fourr. [online]. 2013-06-11 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. 
  4. a b Inishturk Island Loop Walks [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Mayo: Inishturk. Population by Sex, Off Shore Island and Year [online]. Central Statistics Office of Ireland [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c RUBSAM, Robert. Winter in Inishturk [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. RYAN, Aine. Three-pupil school urges families to consider move to 'idyllic' island. The Irish Times [online]. 2011-09-14 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. MAZZA, Ed. Looking To Escape Donald Trump? This Irish Island Welcomes You. The Huffington Post [online]. 2016-08-07 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. BRAMHILL, Nick. Remote Irish island seeks Americans fleeing Donald Trump presidency [online]. 2016-03-21 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. RUFFINO, Jane. Fake news is big business - and may have handed Trump the election. The Business Post [online]. 2016-11-20 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Irlande/Irland. Carte routiere et touristique 1 : 400 000. Nr. 405. Paris: Michelin 1994 (francouzsky/anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]