Ingrid Krämerová
| Ingrid Krämerová-Gulbinová | |
|---|---|
 Ingrid Krämerová v roce 1962 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 29. července 1943 (80 let) |
| Místo narození | Drážďany |
| Občanství |  Východní Německo |
| Choť | Hein Engel (1963–1965) |
| Výška | 158 cm |
| Hmotnost | 56 kg |
| Sportovní informace | |
| Sport | skoky do vody |
| Účast na LOH | 1960, 1964, 1968 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Skoky do vody na LOH
| ||
| zlato | LOH 1960 | prkno 3 m |
| zlato | LOH 1960 | věž 10 m |
| zlato | LOH 1964 | prkno 3 m |
| stříbro | LOH 1964 | věž 10 m |
| Mistrovství Evropy | ||
| zlato | ME 1962 | prkno 3 m |
| zlato | ME 1962 | věž 10 m |
Ingrid Krämerová, provdaná Engelová, později Gulbinová (* 29. července 1943 Drážďany), je bývalá skokanka do vody, reprezentující Německou demokratickou republiku.
Začínala ve dvanácti letech v klubu SC Einheit Drážďany, později přešla do Emporu Rostock. V patnácti se stala juniorskou mistryní NDR a na evropském šampionátu obsadila čtvrté místo ve skoku z prkna. Na Letních olympijských hrách 1960 vyhrála soutěž ve skocích z třímetrového prkna i desetimetrové věže. Prolomila tak dlouholetou dominanci amerických skokanek a je jednou ze čtyř žen v historii, které dokázaly na olympiádě vyhrát obě individuální skokanské soutěže. Za jejím úspěchem byl intenzivní trénink, který zahrnoval okolo pěti set skoků týdně a byl doplněn gymnastikou a posilováním – díky tomu dokázala eliminovat nevýhodu, kterou byl na skokanku poměrně vysoký index tělesné hmotnosti.[1]
Dvojnásobné vítězství získala také na domácím mistrovství Evropy v plavání v roce 1962 v Lipsku. V roce 1963 se provdala za vzpěračského reprezentanta Heina Engela. Na Letních olympijských hrách 1964 vyhrála skoky z prkna a ve skocích z věže obsadila druhé místo za Lesley Bushovou z USA. Následovala mateřská pauza, po níž se vrátila k závodění, v roce 1967 vyhrála Evropský pohár a na Letních olympijských hrách 1968 skončila pátá ve skocích z prkna. Poté ukončila závodní činnost a stala se trenérkou – její svěřenkyně Martina Jäschkeová byla olympijskou vítězkou v roce 1980. Po zániku NDR a rozpadu tělovýchovného systému v zemi pracovala jako bankovní úřednice.
Byla zvolena sportovkyní roku v NDR v letech 1960, 1962, 1963 a 1964. Protože na římské olympiádě startovala za Společné německé družstvo, získala v roce 1960 titul sportovkyně roku také v západním Německu.[2] Obdržela Vlastenecký záslužný řád, v roce 1975 se stala první východoněmeckou zástupkyní v Mezinárodní síni slávy plaveckého sportu a v roce 2011 byla uvedena do Síně slávy německého sportu. Na střeše drážďanského plaveckého stadionu je umístěna její bronzová socha od Hanse Stegera.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Der Spiegel, 24. 10. 1964 Dostupné online
- ↑ Wir sind Sportdeutschland Dostupné online
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ONDÍK, Antonín; DOBROVODSKÝ, Vladimír. XVII. Olympijské hry. 1. vyd. Praha: STN, 1961. 178 s. Kapitola Žeň rekordů v plaveckém bazénu; Ingrid Krämerová překvapila ve skocích do vody; vodní pólisté Itálie získali zlaté medaile.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ingrid Krämerová na Wikimedia Commons - Ingrid Krämerová v databázi Olympedia (anglicky)
- International Swimming Hall of Fame Archivováno 19. 10. 2018 na Wayback Machine.
