Informační potřeba
Informační potřeba (anglicky information need) je stav, při kterém si jedinec uvědomuje, nesoulad mezi tím, co ví, a tím, co vědět chce, a má motivaci to změnit a tím snížit svou nejistotu a/nebo najít smysl.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Informační potřeba je a byla úzce spjata s knihovnictvím a informačními technologiemi. Historie pojmu sahá do první poloviny 20. století. Publikace The Library Survey od Erreta McDiarmida vydaná roku 1940, pojednává o průzkumech v knihovnách, které se ptaly na potřebu čtenářů, ale samotný pojem se v publikaci nevyskytuje. Dalším milníkem byla Královská vědecká konference v roce 1948. Konference vedla ke změně obsahu v této problematice od studia samotných knihovnických systémů ke studiu chování a postojů uživatelů k informacím. Důležitým dokumentem přispěl profesor fyziky John Desmond Bernal, který sestavil „Seznam šetření v oboru”. Prosazoval myšlenku, že při tvorbě systémů vyhledávání informací je třeba začít u potřeb a požadavků uživatelů. Tím zdůrazní subjektivní informační potřebu.[2]
Robert Saxton Taylor v publikaci The Process of Asking Questions[3] z roku 1962 přímo pracuje s pojmem informační potřeba a zamýšlí se nad tím, jak tato potřeba vzniká. Zaměřuje se na proces utváření otázek (Question Formation). Taylor pojmenoval čtyři úrovně utváření otázky.[3]
V publikaci s názvem Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries[4], Taylor prostřednictvím hloubkových rozhovorů s knihovníky a dalšími odborníky zkoumá, jakým způsobem se vnitřní či nejasná informační potřeba mění na konkrétní dotaz. Zaměřuje se zde na roli knihovníka a na to, jak mění proces vyhledávání informací a jak pracuje s konkrétní čtenářovou informační potřebou. Tento dokument je považován za jeden z nejdůležitějších ve formování informační vědy.[4]
Nicholas J. Belkin[5] v publikaci z roku 1982 definuje hypotézu ASK (Anomalous State of Knowledge). Nahlíží na informační potřebu jako na vnitřní kognitivní deficit, kde uživatel v tomto stavu není schopen přesně specifikovat, co je zapotřebí k vyřešení dané anomálie. Touto hypotézou kritizuje tradiční systémy, které se spoléhají na princip největší shody (Best Match).[5]
Teoretické modely
[editovat | editovat zdroj]Čtyři úrovně informační potřeby[3]
[editovat | editovat zdroj]Vnitřní (viscerální) – zatím ještě nevyřčená informační potřeba
Informační potřebu nejprve tazatel pociťuje jako vědomý či nevědomý pocit určité nedostatečnosti vlastních zkušeností. Nemusí být zatím formulován jinak, než tímto pocitem a až s přidáváním dalších informací se postupně formalizuje.
Uvědomělá – v duchu formulovaná informační potřeba
Z takto neurčitě definovaného stavu nerozhodnosti si tazatel postupně vytváří vnitřní mentální obraz svojí informační potřeby. V tomto okamžiku může někoho požádat o zodpovězení otázky nebo o její upřesnění. V takovém případě je jeho informační potřeba formulována zatím pouze v obecných pojmech a popisech jeho potřeby.
Formulovaná – formální vyjádření informační potřeby
Od obecné informační potřeby pak tazatel může přejít k přesnějšímu a racionálnímu formulování svojí otázky. Takto formulovaná otázka je ta otázka, na kterou tazatel doufá, že od informačního systému obdrží odpověď. Většinou to ale nebude stejný dotaz, který tazatel předloží informačnímu systému.
Vyjádřená – informační potřeba sdělená informačnímu systému
V poslední fázi tazatel přechází k formulaci dotazu informačnímu systému. Dotaz přizpůsobí tak, aby mu použitý informační systém dodal co nejpřesnější výsledek.
Anomální stav vědění (ASK: Anomalous State of Knowledge)
[editovat | editovat zdroj]Z podobného principu vychází teorie ASK (Anomalous State of Knowledge)[6] – “anomální stav vědění”. Anomální stav vědění může mít mnoho různých příčin – mezeru, nedostatek, nejistotu nebo nekonzistenci dostupných informací. Kterákoliv z těchto “anomálií” tedy může působit jako pociťovaná informační potřeba. Díky tomu může být informační potřeba precizněji definována jako škála, nikoliv jako dichotomie vím/nevím a uživatel se může přesněji soustředit na vyřešení konkrétní anomálie.
Belkin popisuje různé příklady informační potřeby, kdy tazatel ví či neví, jakým způsobem může být jeho informační potřeba uspokojena. Popisuje ji ne jako dichotomický problém (vím/nevím), ale jako škálu od "potřeba je přesně rozpoznána" (tazatel přesně ví, jak by byla jeho informační potřeba uspokojena) po "potřeba nemůže být popsána" nebo "je popsána jen vágně", takže tazatel si je vědom informační potřeby, ale neví, jaká informace by ji uspokojila.:
- Příklad “VÍ PŘESNĚ”: Člověk píšící článek o specifickém problému, který potřebuje kompletní bibliografii k řešenému.
- Příklad “NEVÍ”: Člověk vstupující do nové sociální situace (stěhuje se do zahraničí, začíná v novém zaměstnání), který potřebuje vědět, jakým způsobem se na tuto novou situaci adaptovat. V tomto případě je rozpoznána potřeba řešení daného problému, ale je nemožné stanovit, jaké informace by vedly k jeho vyřešení.
Uspokojování informační potřeby
[editovat | editovat zdroj]Uspokojování informační potřeby podle Taylora
[editovat | editovat zdroj]
Základním modelem uspokojování informační potřeby je:
- jedinec cítí informační potřebu
- formuluje ji
- transformuje ji do dotazu informačnímu systému
- systém vyhledá shodu s dokumentem (dokumenty)
- systém předkládá jako výsledek množinu dokumentů shodujících se s použitým dotazem
Příkladem procesu vyhledávání podle taylorovy teorie může být jedinec, který cítí neurčitou informační potřebu, která je zatím vyjádřena pouze pocitem “Je mi zle, nevím, co dělat”. Projde jednotlivým úrovněmi upřesňování informační potřeby, formuluje svou informační potřebu a předloží ji systému v podobě dotazu: “jak snížit horečku”. V databázi existuje dokument (reálný objekt, např. PDF článek), který obsahuje plný text. Dokument je v databázi indexován a plný text je redukován na několik klíčových slov, která jej reprezentují. Informační systém mechanicky porovná “dotaz” uživatele s “klíčovými slovy” uloženými u dokumentu a v případě shody dokument zobrazí. Pokud by však v tomto případě dokument namísto klíčového slova “horečka” obsahoval klíčové slovo “teplota”, ke shodě by v primitivním systému nedošlo, přestože by jinak tento dokument informační potřebu uspokojil.
Uspokojování informační potřeby metodou Berrypicking
[editovat | editovat zdroj]Na základě omezení taylorova modelu vyhledávání (systém vrací pouze dokumenty, u kterých se přesně shoduje dotaz se zaindexovaným klíčovým slovem dokumentu), formulovala Marcia J. Bates v roce 1989 techniku vyhledávání “berrypicking”[7] (doslova “sbírání bobulí”). Tato metoda má být bližší přirozenému chování při vyhledávání informací než klasický model.
Uspokojování informační potřeby v době internetu
[editovat | editovat zdroj]Od dob vzniku výše uvedených teorií se způsob uspokojování informační potřeby významně proměnil. Zatímco Taylor i Bates uvažovali jako základní způsob uspokojování informační potřeby vyhledání dokumentu v knihovně, v druhé dekádě 21. století tuto funkci plní internet. Velké množství digitalizovaných dokumentů, knih, časopisů, e-knih, videa i audia je díky mobilnímu připojení a masivnímu rozšíření internetu snadno a rychle dostupné z téměř jakéhokoliv místa a v podstatě okamžitě. Tato skutečnost nejen významně proměňuje funkci knihoven a práci knihovníků[8], ale také s sebou přináší nové výzvy: např. pro kritické hodnocení kvality a relevance dostupných zdrojů.
Nástrahy principu nejmenšího úsilí
[editovat | editovat zdroj]V uspokojování informační potřeby není vždy žádoucí řídit se principem nejmenšího úsilí.[9] Na konkrétním příkladu Mann ukazuje, že nespokojit se s rychlým a snadno (online) dostupným dokumentem, může být pro uživatele velmi často spojeno s mnohem vyšší informační hodnotou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BAWDEN, David; ROBINSON, Lyn. Úvod do informační vědy. Překlad LORENZ, Michal; MIKULÁŠEK, Karel a VÉVODOVÁ, Dana. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1. S. 253.
- ↑ WILSON, T.D. INFORMATION NEEDS AND USES: FIFTY YEARS OF PROGRESS?. S. 3–4. Journal of Documentation Review. [online]. 1994 [cit. 2026-2-2]. S. 3–4. Dostupné online.
- 1 2 3 TAYLOR, Robert S. The Process of Asking Questions. American Documentation. 1962, roč. 13, čís. 4. doi:10.1002/asi.5090130405.
- 1 2 TAYLOR, Robert S. Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries. S. 251–266. College & Research Libraries [online]. [cit. 2026-2-2]. Roč. 29, čís. 3, s. 251–266. Dostupné online.
- 1 2 BELKIN, Nicholas J.; ODDY, Robert N.; BROOKS, Helen N. ASK for Information Retrieval: Part I. Background and Theory. S. 2–11. Journal of Documentation [online]. [cit. 2026-2-2]. Roč. 38, čís. 2, s. 2–11. Dostupné online.
- ↑ BELKIN, Nicholas J. Anomalous State of Knowledge as a Basis for Information Retrieval. Canadian Journal of Information and Library Sciences. 1980, roč. 5, čís. 1.
- 1 2 BATES, Marcia J. The Design of Browsing and Berrypicking Techniques for the Online Search Interface. [s.l.]: [s.n.], 1989. Dostupné online.
- ↑ Informační potřeba. Wikisofia [online]. [cit. 2026-02-04]. Dostupné online.
- ↑ MANN, Thomas. The Oxford Guide to Library Research. New York: Oxford University Press, 2005. ISBN 978-0-19-518998-8. S. 107–109.
