Infodemie

Demonstrant s transparentem „Toto je infodemie, ne pandemie“

Infodemie (neboli informační epidemie), je označení pro jev, při kterém dochází k rychlému šíření velkého množství pravdivých i nepravdivých informací během epidemie. Termín infodemie vznikl během epidemie viru SARS v roce 2003, ale do veřejného povědomí se dostal v roce 2020 během pandemie covidu-19.

Původ a historie pojmu

Termín infodemie byl poprvé zmíněn americkým analytikem Davidem Rothkopfem, který v deníku The Washington Post publikoval komentář zabývající se epidemií SARS v roce 2003. V něm varuje před „epidemií informací“, která může mít negativní ekonomické a společenské dopady.

Termín nabyl na významu v roce 2020 během pandemie COVID-19, kdy ho užívala Světová zdravotnická organizace (WHO), a tak se dostal do povědomí veřejnosti.

Základ pojmu infodemie vychází z termínu infodemiologie, který vznikl v roce 2002 a jehož autorem je německo-kanadský výzkumník v oblasti zdravotnictví Gunther Eysenbach. Pro termín infodemiologie vytvořil dvě definice:

1. Infodemie jako studium determinantů a distribuce zdravotních informací a dezinformací
2. Infodemie jako identifikace oblastí, kde existuje mezera v přenosu znalostí mezi důkazy a praxí.

Charakteristika a mechanismy šíření

V rámci informačního toku se rozlišují validní informace, reflektující aktuální stav poznání, a nepravdivá sdělení. Ta se na základě kritéria úmyslu dělí na misinformace, šířené nezáměrně, bez snahy poškodit, a dezinformace, jež jsou vytvářeny a distribuovány cíleně za účelem zisku, manipulace či destabilizace důvěry ve veřejné instituce.

Během pandemie COVID‑19 docházelo k rychlému šíření misinformací i dezinformací prostřednictvím sociálních sítí a masmédií. Velké množství různorodých informací znesnadňuje veřejnosti rozlišovat mezi důvěryhodnými a nepravdivými sděleními, což přispívá k rozvoji infodemie.

Důsledky infodemie

Možnými důsledky šíření zavádějících informací je oslabení důvěry ve veřejné instituce, deprese, úzkosti, nárůst konspiračních teorií, nebo dokonce útoky na zaměstnance zdravotnických zařízení. V důsledku nejistoty veřejnosti ohledně ochrany zdraví může infodemie epidemii zhoršit nebo prodloužit. Během pandemie COVID-19 byla infodemie jedním z faktorů, který brzdil vakcinační proces.

Strategie a nástroje boje proti infodemii

Přestože infodemii nelze zcela eliminovat, existují nástroje a metody, které umožňují její dopady zmírňovat. Zvýšení zdravotní a mediální gramotnosti a odpovědné chování v mediálním a novinářském prostředí může být nápomocné při prevenci rozvoje infodemie.

Model svatebního dortu, který představil Gunther Eysenbach, rozlišuje čtyři úrovně šíření informací: vědeckou, politickou, mediální a úroveň sociálních sítí. Tyto vrstvy tvoří hierarchii, ve které se informace při přenosu mezi jednotlivými úrovněmi proměňují, zjednodušují nebo zkreslují. Model se soustředí především na vztah mezi vědeckou sférou a sociálními sítěmi, kde dochází k nejrychlejšímu šíření a největšímu množství zkreslených informací.

Model nabízí čtyři pilíře, díky kterým lze infodemii kontrolovat:

• přesný a včasný přenos informací
• kontrola kvality, filtrování a ověřování faktů
• posilování zdravotnické a vědecké gramotnosti veřejnosti
• monitorování a analýza informačních toků na internetu.

WHO během pandemie COVID‑19 spustila platformu EPI‑WIN (Information Network for Epidemics), která poskytuje ověřené informace upravené pro specifické profesní a demografické skupiny.

Strategický přehled WHO EMRO (World Health Organization East Mediterranean Regional Office – Regionální úřad Světové zdravotnické organizace pro východní středomoří) uvádí další nástroje, pomocí kterých lze infodemii omezit nebo zmírnit:

• Využití efektivních informačních zdrojů – obrazové, ilustrativní, vzdělávací a atraktivní informační zdroje podložené důkazy
• Kontrola obsahu – sběr a vyvracení dezinformací a misinofrmací
• Využití sociálních sítí a komunikačních strategií – pochopení, jak jsou informace sdělovány a sdíleny, výběr vhodných komunikačních kanálů a strategií se zaměřením na sociální sítě
• Legislativní regulace – sankce za tvorbu a šíření dezinformací
• Využití počítačů a výpočetní techniky – kontrola informačního prostoru za pomoci algoritmů, strojového učení nebo neuronových sítí
• Osvětové kampaně – včasné poskytování přesných a spolehlivých informací odborníky
• Spolupráce s poskytovateli zdravotnické péče – aktivní zapojení odborníků a zdravotnických pracovníků při sdílení podložených informací.

Externí odkazy

• Galerie infodemie na Wikimedia Commons