Indukovaná pluripotentní kmenová buňka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeden z postupů výroby indukovaných pluripotentních kmenových buněk. (1) kultivace tělních buněk, (2) vložení speciálních genů do těchto buněk pomocí retrovirů, (3) selekce buněk úspěšně upravených virovou terapií, (4) Petriho miska s připravenými iPSC buňkami

Indukovaná pluripotentní kmenová buňka (iPSC) je uměle připravená kmenová buňka, vytvořená z původně zcela obyčejné buňky získané typicky z těla dospělce. Zatímco původní buňka byla diferencovaná (měla určen svůj buněčný osud), indukovaná pluripotentní buňka je pluripotentní, což znamená, že z ní může vzniknout jakákoliv buňka v těle dospělce.

Srovnání s klasickými kmenovými buňkami[editovat | editovat zdroj]

Indukované pluripotentní buňky se do jisté míry vyrovnají přirozeným kmenovým buňkám, jako jsou např. embryonální kmenové buňky. Přesné srovnání s klasickými kmenovými buňkami je nicméně stále předmětem výzkumu. V mnoha ohledech dokonce klasické kmenové buňky převyšují. Relativně snadno se získávají (jejich tvorba se nepotýká s takovými etickými problémy, jako konroverzní embryonální kmenové buňky). Navíc, pokud by byly použity v lékařství, mohly by být připraveny každému pacientovi „na míru“ z jeho vlastních buněk, aby nevyvolávaly imunitní odpověď. Na druhou stranu se však při tvorbě indukovaných pluripotentních kmenových buněk někdy používají viry, které by však následně mohly např. vyvolat rakovinné bujení buněk. Existují však i nové metody, které se obejdou bez virů.[1][2]

Tvorba iPSC buněk[editovat | editovat zdroj]

Tvorba indukovaných pluripotentních buněk je složitý biotechnologický proces, v rámci kterého se buňka „nutí“, aby tvořila některé specifické geny pro „kmenovost“ – mění se genová exprese buňky. Na myších buňkách se to poprvé povedlo v roce 2006, na lidských buňkách v roce 2007.[1]

Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s přípravou indukovaných pluripotentních kmenových buněk obdržel v roce 2012 Šinja Jamanaka Nobelovu cenu za lékařství nebo fyziologii, a to společně s Johnem B. Gurdononem, na jehož objevy navázal.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Stem Cells in Clinic and Research. [s.l.] : InTech, 2011. Dostupné online. ISBN 978-953-307-797-0.  
  2. Miguel A. Esteban, Jiekai Chen, Jiayin Yang, Feng Li, Wen Li and Duanqing Pei. Pluripotent Stem Cells. Příprava vydání D.W. Rosales et al. [s.l.] : Nova Science Publishers, Inc., 2010. ISBN 978-1-60876-738-0. Kapitola Outstanding Questions Regarding Induced Pluripotent Stem (IPC) Cell Research.