Antový chrám
Antový chrám (latinsky templum in antis) je jednou z nejstarších a nejjednodušších forem řeckého chrámu, obdélný megaron se vstupem otevřenou předsíní se dvěma sloupy. Používala se v antice také při stavbách klenotnic (thésauros).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Skládá se z obdélníkové místnosti (cella) se vstupním vestibulem (pronaos). Vestibul je vytvořen dvěma antami a dvěma sloupy mezi nimi. Na čelní a bočních stranách má průběžné trámy, architráv byl často nahrazen další vrstvou kamene. To jej odlišuje od naosu periptera, u kterého trám pronaosu obvykle končí na rozích ant. Za antový chrám se považují Athénská klenotnice v Delfách nebo Dionýsův chrám v Milétu. Tento stavební typ převzali také Římané a tím se rozšířil po celém Středomoří až do 3. století.
Chrám, u něhož jsou anty také na zadní straně, které tam tvoří opistodom, se nazývá dvojitý antový chrám. Jestliže mezi antami chybí sloupy, jedná se o astylos.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antentempel na německé Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Gottfried Gruben: Die Tempel der Griechen. Hirmer, Mnichov 2001 (5. vydání), ISBN 3-777-48460-1
- Heiner Knell: Architektur der Griechen: Grundzüge. Wiss. Buchges., Darmstadt 1988, ISBN 3-534-80028-1
- Wolfgang Müller-Wiener, Griechisches Bauwesen in der Antike. C.H.Beck, Mnichov 1988, ISBN 3-406-32993-4
- DAUX, Georges; HANSEN, Erik. Le Trésor de Siphons. Paris: École française d'Athènes, 1987. 251 s. ISBN 2-86958-009-6. (francouzsky)