Inženýrské a průmyslové stavby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Inženýrské a průmyslové stavby
Základní údaje
Právní forma akciová společnost
Datum založení 1991
Adresa sídla Kubánské náměstí 1391/11, Praha, 100 00, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti stavebnictví
Identifikátory
IČO 16189400
ISIN CZ0005110155
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inženýrské a průmyslové stavby neboli IPS byla česká stavební společnost, která se v roce 2000 stala součástí švédského koncernu Skanska.

Historie IPS sahá až do roku 1953, kdy byl založen státní podnik Zemstav, od roku 1961 působící jako Inženýrské a průmyslové stavby. V letech 1973-1991 byly IPS patronátním podnikem fotbalové Slavie.[1] Zkratka IPS pak byla v letech 1977-1991 součástí názvu klubu.

11. března 1991 stát schválil zakladatelský plán transformující IPS na akciovou společnost, která byla 19. března 1991 pod názvem Inženýrské a průmyslové stavby, a.s. zapsána do obchodního rejstříku.[2] Stát se následně rozhodl IPS privatizovat prostřednictvím kupónové privatizace.

Většina účastníků kupónové privatizace svěřila své investiční body privatizačním fondům,[3] které následně IPS ovládly. V roce 1995 tak v představenstvu společnosti zasedli například generální ředitel České spořitelny Jaroslav Klapal, jeho náměstek Petr Budinský, nebo šéf investiční skupiny PPF Petr Kellner.[2] V červnu 1998 byl oficiální název společnosti změněn na IPS, a.s.[2]

V roce 1999 se manažeři České spořitelny, Komerční banky a Živnobanky rozhodli prodat majoritní podíl v IPS, který držely bankami spravované privatizační fondy. Celkem čtyři společnosti dostaly možnost provést hloubkovou kontrolu (due diligence), nejvyšší nabídku následně podaly Středoevropská Stavební a Skanska. Bankéři chtěli IPS prodat kapitálově silnější Skansce, Luděk Sekyra který stál za StS však proti tomu protestoval. Za jeho zájmy skrytě loboval i místopředseda parlamentu a ODS Ivan Langer[4] a podnikatel František Mrázek.[5] Bankéři se nakonec rozhodli vyzvat účastníky k dalšímu kolu podání nabídek, ve kterém o vítězi rozhodovala pouze nabídnutá cena. StS nabídla 262,6 Kč za akcii,[6] o jedno procento víc než Skanska, a podařilo se jí dojednat dvoumiliardový úvěr od Investiční a poštovní banky (IPB) k financování celé transakce. Úvěr však byl pouze na jeden měsíc, nikoliv na předjednaných devět let.

StS se tak stala majoritním vlastníkem IPS a 13. dubna 2000 zvolila Luďka Sekyru předsedou představenstva IPS,[7] IPB však měla kdykoliv možnost vykonat zástavní právo k akciím. Po vyhlášení nucené správy na IPB[8] a převodu jejích aktiv na ČSOB musela StS akcie IPS odprodat konkurenční Skansce, která 20. července 2000 vyměnila orgány IPS.[9] V červnu 2001 byl název společnosti změněn na IPS Skanska a.s., 1. října 2002 zanikla fúzí se společností Skanska CZ, a.s.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 148-149. 
  2. a b c d Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 16189400
  3. Michal Mejstřík, The Privatization Process in East-Central Europe: Evolutionary Process of Czech Privatizations, Kluwer Academic Publishers, Norwell, Massachusetts, 1997, strana 158-161
  4. Tomáš Syrovátka, Ondřej Šťastný, Langer lobboval v kauze IPS i za svého věřitele, Mladá fronta DNES/iDNES, 2. října 2008
  5. Jana Klímová, Krystyna Wanatowiczová, Podnikatel Sekyra: Role Mrázka v privatizaci IPS byla okrajová, iDNES 9. října 2008 (rozhovor s Luďkem Sekyrou)
  6. KMENTA, Jaroslav. Kmotr Mrázek II - Krakatice. Praha: JKM, 2008. ISBN 978-80-903603-2-7. S. 73. 
  7. Jana Frančíková, Prodej stavebních firem se nedaří, Mladá Fronta DNES, 14. dubna 2000, strana 13
  8. Martin Jašminský, Vláda tvrdě zakročila v IPB, Mladá fronta DNES, 17. června 2000, titulní strana
  9. ČTK, Skanska ovládla dozorčí radu IPS, Mladá fronta DNES, 21. července 2000, strana 12