Imrich Esterházy

Imrich Esterházy
Imrich Esterházy
Narození	8. listopadu 1663; Nové Mesto nad Váhom
Úmrtí	6. prosince 1745 (ve věku 82 let); Bratislava
Povolání	katolický kněz, mnich, diplomat, politik a katolický biskup
Politická strana	politik před vznikem politických stran
Nábož. vyznání	katolická církev
Funkce	diecézní biskup (od 1706); Roman Catholic Bishop of Zagreb (Agram) (od 1709); councilor of the governor's council (1723–1747); diecézní biskup (od 1723); ostřihomský arcibiskup (od 1725); … více na Wikidatech
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biskup Imrich Esterházy hrabě z Galanty (maďarsky Gróf galántai Esterházy Imre, chorvatsky Mirko Eszteházy, také Esterházi nebo Eszterházy, 17. prosince 1663, Nové Mesto nad Váhom, Uherské království – 6. prosince 1745, Bratislava) byl kněz řádu paulánů, diplomat, záhřebský a ostřihomský arcibiskup a uherský primas.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodina Esterházyů z Galánty patřila až do konce Rakouska-Uherska k nejbohatším a nejvlivnějším šlechtickým rodům v Uherském království i ve střední Evropě. Tento rod byl ve své většině velmi prohabsburský (což nebylo typické pro ostatní významné uherské rody), přičemž tuto svou dynastickou loajalitu propojoval se zemským vlastenectvím. Stejně lze charakterizovat politiku a kariéru Imricha Esterházyho.

Rodiči Esterházyho byli hrabě Imrich Esterházy z Galanty a Zuzana Bučanská z Pováží. Střední vzdělání získal v hornouherské Trnavě a v západouherské Šoproni, v roce 1680 vstoupil do paulánského řádu. Poté studoval 4 roky v Římě a 2 roky v lepoglavském klášteře v Chorvatsku a odtud se vrátil do Trnavy, kde zaujal na jezuitské akademii pozici profesora teologie.

V roce 1702 se stal generálem paulánského řádu. Roku 1706 pak biskupem ve Váci a v roku 1708 v chorvatském Záhřebu. Byl věrným stoupencem Habsburků a v roce 1726 ho císař Karel VI. (uherský král Karel III.) jmenoval biskupem ve Veszprému a odtud už byl jen krůček k nejvyšším postům v katolické hierarchii v Uhersku. V roce 1725 se pak stal ostřihomským arcibiskupem a tím pádem uherským primasem.

Jeho sídlem byla Trnava a velmi často pobýval v arcibiskupském paláci v Bratislavě, kde roku 1745 zemřel. V hrobce pod barokní kaplí sv. Jana Almužníka v katedrále sv. Martina byl uherský primas Imrich Esterházy pochován.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl finančním podporovatelem rozšiřování farní sítě, kulturně povznesl Ostřihom, Šaštín (bazilika minor Panny Marie Sedmibolestné), Trnavu i Bratislavu.

Do dějin umění na Slovensku se zapsal pozváním rakouského sochaře Georga Rafaela Donnera, který se podílel na výzdobě korunovační katedrály sv. Martina. Donner na přání Esterházyho vystavěl mimo jiné v katedrále sv. Martina barokní kapli zasvěcenou maloasijskému světci Janu Almužníkovi, kde také vytvořil sochu biskupa Eszterházyho. V roce 1741 korunoval Marii Terezii na uherskou královnu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Graf Dr. Imre Esterházy de Galántha (1663-1745). Kurzbiographie [cit. 2013-06-13]. EsterhazyWiki [online]. Siegburg : Harmonia Caelestis e.V., 2008. Dostupný z WWW: http://de.esterhazy.net/index.php/Datei:Imre16631745.jpg.
CHMELINOVÁ, Katarína – RAGAČ, Radoslav. Pätdesiate výročie kňazstva Imricha Esterházyho. Niekoľko poznámok k takmer zabudnutej barokovej slávnosti v Bratislave. In Orbis atrium. K jubileu Lubomíra Slavíčka. Brno: MU, 2009, s. 521-537. Dostupný také z WWW: http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/oktavo/123977/SpisyFF_382-2009-1_43.pdf?sequence=1 Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine..