Přeskočit na obsah

Ilse Heylenová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ilse Heylenová
Narození21. března 1977 (47 let)
Wilrijk
Povoláníjudistka
Webwww.ilseheylen.be
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
bronz LOH 2004 pololehká váha
Mistrovství Evropy v judu
zlato ME 2005 pololehká váha
stříbro ME 2004 pololehká váha
bronz ME 2006 pololehká váha
bronz ME 2007 pololehká váha
bronz ME 2009 pololehká váha
bronz ME 2010 pololehká váha

Ilse Heylenová nebo Ilse Heylen, (* 21. března 1977 Wilrijk, Belgie) je bývalá belgická zápasnicejudistka vlámské národnosti, držitelka bronzové olympijské medaile z roku 2004.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Jako sedmiletá začínala s gymnastikou a judem. Na judo se zaměřila ve 12 letech. Během juniorských let zažila zlatou éru belgického ženského juda, které prakticky nemělo v druhé polovině devadesátých let v Evropě konkurenci. Do seniorské reprezentace se propracovávala složitě. Změna nastala v roce 2002, kdy přešla do vyšší pololehké váhy. V roce 2004 se v této váze kvalifikovala na olympijské hry v Athénách, kde nestačila pouze na favoritku Kubánku Amarilis Savónovoua získala bronzovou olympijskou medaili. Na olympijskou medaili navázala v dalších letech evropskými medailemi. Na olympijské hry v Pekingu se opět připravila velmi dobře. Ve čtvrtfinále svedla krásnou taktickou bitvu s Japonkou Misato Nakamuraovou a prohrála minimální rozdílem na koku. V opravách se jí nedařilo a obsadilo 7. místo. V roce 2012 se v 35 letech potřetí kvalifikovala na olympijské hry v Londýně. Ve druhém kole dokázala ubránit favorizovanou Rumunku Andreeu Chițuová a dostala se až do bojů o medaile. V soubojích o medaile ji však došly síly a obsadila 5. místo. Blízkost druhé olympijské medaile jí motivovala u vrcholového juda vydržet další čtyři roky. V roce 2016 se pohybovala na hraně přímé kvalifikace na olympijské hry v Riu. V březnu na světovém poháru v marocké Casablance se stala nejstarší známkou vítězkou světového poháru (38 let 357 dní). Po skončení olympijské kvalifikace v červnu jí však body k přímé kvalifikaci nestačily a kontinentální kvóta jí utekla o jeden bod. Vzápětí oznámila v 39 letech konec sportovní kariéry. Začátkem srpna, dva dny před startem judistických soutěží na olympijských hrách jí překvapila udělená divoká karta od Mezinárodní judistické federace. Divokou kartu však odmítla z důvodu nepřipravenosti, dle vlastních slov nebylo v jejich silách po více než měsíční pauze důstojné reprezentování na olympijských hrách.[1]

Vítězství

[editovat | editovat zdroj]
  • 1997 - 1x světový pohár (Basilej)
  • 1999 - 1x světový pohár (Varšava)
  • 2000 - 1x světový pohár (Praha)
  • 2001 - 1x světový pohár (Sofia)
  • 2003 - 1x světový pohár (Praha)
  • 2004 - 2x světový pohár (Moskva, Sofia)
  • 2005 - 1x světový pohár (Sofia)
  • 2007 - 1x světový pohár (Moskva)
  • 2009 - 1x světový pohár (Birmingham)
  • 2011 - 3x světový pohár (Oberwart, Purto La Cruz, San Salvador)
  • 2013 - 2x světový pohár (Almaty, Taškent)
  • 2014 - 1x světový pohár (Santiago)
  • 2016 - 1x světový pohár (Casablanca)
Turnaj 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39
superlehká váha pololehká váha
Olympijské hry 3. 7. 5.
Mistrovství světa úč. úč. úč. úč. úč. úč. úč.
Mistrovství Evropy 7. 5. 2. 1. 3. 3. 7. 3. 3. 7. úč. úč. úč.
Akademické MS 2.
  1. Archivovaná kopie. sporza.be [online]. [cit. 2016-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-06. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]