Ilmar Kullam
| Osobní informace | |
|---|---|
| Datum narození | 15. června 1922 |
| Místo narození | Tartu |
| Datum úmrtí | 2. listopadu 2011 (ve věku 89 let) |
| Místo úmrtí | Tartu |
| Choť | Valentina Kullam[1] |
| Děti | Oksana Puuste[1] |
| Klubové informace | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Basketbal na LOH | ||
| stříbro | LOH 1952 | SSSR |
| Mistrovství Evropy v basketbalu mužů | ||
| zlato | ME 1947 | SSSR |
| zlato | ME 1951 | SSSR |
| zlato | ME 1953 | SSSR |
Ilmar Kullam (15. června 1922 Tartu – 2. listopadu 2011 tamtéž) byl estonský basketbalista.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Se sportem začínal jako fotbalista, od roku 1938 hrál v basketbalovém týmu Kalev Tartu. Za druhé světové války sloužil v pracovním oddíle Rudé armády. Po válce hrál za Tallinn Kalev a ÜSK Tartu, s nímž v roce 1949 vyhrál sovětskou basketbalovou ligu. Čtyřikrát se stal basketbalovým mistrem Estonska.
Roku 1947 byl vybrán do nově zformované reprezentace Sovětského svazu. Třikrát s ní zvítězil na mistrovství Evropy (1947, 1951 a 1953).[2] V letech 1949 a 1951 vyhrál s výběrem sovětských vysokoškoláků turnaj v košíkové na Mezinárodním univerzitním týdnu letních sportů. Zúčastnil se premiéry Sovětského svazu na Letních olympijských hrách 1952 v Helsinkách, kde jeho tým vyhrál šest zápasů a podlehl pouze vítěznému mužstvu USA.
Vystudoval Fakultu tělesné výchovy Tartuské univerzity a pracoval jako trenér. Vedl Tartu Kalev a mužskou i ženskou reprezentaci Estonské SSR, působil také v radě trenérů Estonské basketbalové asociace. Přednášel na univerzitě v Tartu a byl nazýván „basketbalovým profesorem“ .[3]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Oženil se s basketbalovou reprezentantkou Valentinou Nazarenkovou, jeho zetěm byl vicemistr Evropy v hodu oštěpem Heino Puuste.[4]
Získal Řád rudého praporu práce, titul zasloužilého mistra sportu a zasloužilého trenéra. Po obnovení estonské nezávislosti obdržel Řád bílé hvězdy a Sportovní cenu Estonské republiky, roku 2010 byl uveden do Síně slávy estonského basketbalu. V roce 2022 se v Tartu konal mezinárodní turnaj ke stému výročí Kullamova narození, který vyhrál domácí tým.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Eesti spordi biograafiline leksikon. Dostupné online. [cit. 2024-11-10].
- ↑ Tartu linna aukodanik ja Tartu Suurtähe kavaler Ilmar Kullam. Tartu Linnavolikogu [online]. 1996-02-22 [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. (estonsky)
- ↑ Ilmar Kullam [online]. International Olympic Committee [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ilmar Kullam 100! [online]. Eesti Korvpalliliit [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. (estonsky)
- ↑ Estonian men's basketball team beat Bosnia and Herzegovina 100-89 in Tartu. Eesti Rahvusringhääling [online]. 2022-08-15 [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Ilmar Kullam v databázi Olympedia (anglicky)
- Ilmar Kullam v Encyklopedii estonského sportu
- Estonští basketbalisté
- Sovětští basketbalisté
- Sovětští stříbrní olympijští medailisté
- Stříbrní olympijští medailisté v basketbalu
- Mistři Evropy v basketbalu
- Zasloužilí mistři sportu SSSR
- Nositelé Řádu bílé hvězdy
- Basketbaloví trenéři
- Narození v roce 1922
- Narození 15. června
- Narození v Tartu
- Úmrtí v roce 2011
- Úmrtí 2. listopadu
- Úmrtí v Tartu