Iljušin Il-96

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Il-96
Il-96-300 společnosti Aeroflot na letišti Šeremeťjevo v roce 2011
Il-96-300 společnosti Aeroflot na letišti Šeremeťjevo v roce 2011
Určení širokotrupý dopravní letoun
Výrobce Iljušin
VASO Voroněž
První let 28. září 1988
Zařazeno 29. prosince 1992
Charakter Ve službě, omezená výroba
Uživatel Cubana
Výroba 1992–dosud
Vyrobeno kusů 30[1][2]
Vyvinuto z typu Iljušin Il-86

Iljušin Il-96 je ruský širokotrupý dopravní letoun vyráběný ve verzích pro přepravu cestujících nebo přepravu nákladu.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Kokpit verze Il-96-300

Letoun vznikl vývojem z typu Iljušin Il-86, jenž nesplnil očekávané technické i provozní parametry, zejména, co se týče doletu a počtu cestujících. První prototyp vzlétl 28. září 1988 a první stroje byl do služby zavedeny roku 1992. Většina současných letounů patří k této verzi.

Od roku 1990 pokračoval další vývoj, na jehož závěru byl typ Il-96M/T, který byl osazen americkými motory Pratt & Whitney PW2337 a avionikou americké firmy Collins. Pilotní kabina stroje byla vybavena šesti multifunkčními displeji, letoun měl elektroimpulsivní řízení (fly-by-wire), motory splňují hlukové předpisy Stage III ICAO. Interiér letounu a jeho vybavení bylo rovněž na vysoké úrovni. Díky použití amerických motorů došlo k úspoře spotřeby paliva. Přes všechna vylepšení se tato modifikace na trhu neuplatnila.

Konstrukční kancelář Iljušin se nakonec vrátila k relativně moderním ruským motorům PS-90A a ruské avionice ve vylepšené verzi Il-96/400(T), jejíž spotřeba paliva je již srovnatelná se západními analogy. Tento typ je však zatím vyráběn pouze v nákladní verzi (2010).

Verze letounu[editovat | editovat zdroj]

  • Il-96-300 - základní verze s ruskými motory PS-90A, vyrobeno 21 ks + 3 ks rozestavěny
  • Il-96-300PU - verze pro přepravu ruského prezidenta
  • Il-96M - verze pro standardní přepravu 350 cestujících, s prodlouženým trupem, může pojmout až 436 pasažérů, osazen americkými motory PW2337. Prototyp poprvé vzlétl 6. dubna 1993, vyroben 1 ks (2010).
  • Il-96T - nákladní verze pro přepravu 92 tun nákladu s PW2337. Prototyp poprvé vzlétl 16.  května  1997, vyrobeno 0 ks (2010).
  • Il-96-400 - rozpracovaná vylepšená verze, s ruskými motory a ruskou avionikou, vyrobeno 0  ks (2010).
  • Il-96-400T - vylepšená nákladní verze. Prototyp poprvé vzlétl 25. dubna  2009, výroba 3+3  ks (2010).[3]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Il-96-300 společnosti Cubana
IL-96 400T na moskevském aerosalonu MAKS 2007 v barvách Atlant-Soyuz, později přelakován a sloužil u společnosti Polet
Interiér stroje Iljušin Il-96 společnosti Cubana de Aviación
Parametr Il-96-300 Il-96M Il-96T Il-96-400
Délka 55,3 m (181 ft 7 in) 64,7 m (212 ft 3 in) 63,939 m (209 ft 9.28 in)
Rozpětí 60,11 m (197 ft 3 in)
Nosná plocha křídel 350 m² (3767,9 ft²)
Šípovitost křídla 30°
Klapky/Sloty I – 2°/3° (275 KIAS), II 3°/25° (264 KIAS), III – 10°/25° (243 KIAS),
IV – 25°/25° (210 KIAS) pro vzlet, V – 40°/25° (189 KIAS) pro přistání
Šířka kabiny 5,70 m (18,70 ft)[4]
Průměr trupu 6,08 m (19,94 ft)
Výška 15,7 m (57 ft 7 in)
Operační prázdná hmotnost 120 400 kg (265 198 lb) 132 400 kg (291,630 lb) 116 400 kg (256 387 lb) 122 300 kg (269,383 lb)
Max. hmotnost bez paliva 180 000 kg (403 000 lb) 208 400 kg (459 030 lb)
Max. přistávací hmotnost 183 000 kg (403 083 lb) 220 000 kg (484 581 lb) 220 000 kg (484 581 lb) 220 000 kg (484 581 lb)
Max. vzletová hmotnost 250 000 kg (551 000 lb) 270 000 kg (595 000 lb) 270 000 kg (594 713 lb) 265 000 kg (583 700 lb)
Max. užitečné zatížení 40 000 kg (88 105 lb) 58 000 kg (127 753 lb) 92 000 kg (202 643 lb) 58 000 kg (127 753 lb)
Délka vzletové dráhy při MTOW 2 340 m (7 677 ft) 3 000 m (9 843 ft) 2 700 m (8 858 ft) 2 700 m (8 858 ft)
Délka přistávací dráhy 860 m (2,821 ft) 1 800 m (5 906 ft) 1 650 m (5 511 ft) 1 650 m (5 511 ft)
Cestovní rychlost 0,78 až 0,84 Machu nebo 850 až 870 km/h TAS (459 až 469 KTAS)
Maximální rychlost Mach 0,84 nebo 900 km/h IAS (485 KIAS)[5]
Dostup 13 100 m (43 000 Ft)
Cestovní výška 9 000 až 12 000 m (29 527 až 39 370 Ft)
Dolet s max. užitečnou zátěží 11 500 km (6 209 nmi) 12,800 km (6,907 nmi) 5 000 km (2 699 nmi) 10 000 km (5 400 nmi)
Dolet s max. zásobou paliva 13 500 km (7 289 nmi) 15 000 km (8 100 nmi) 12 000 km (6 479 nmi) 12 000 km (6 479 nmi)
Max. kapacita paliva 152,620 l (40,322 US gal)
Motory (x4) Aviadvigatěl PS-90A[6] Pratt & Whitney
PW2037
Pratt & Whitney PW2337
nebo
Aviadvigatěl PS-90A1
Aviadvigatěl PS-90A1[7]
Tah (x4) PS-90A: 156,9 kN
(35 242 lb)
N2:10 425 RPM
170,1 kN
(38 250 lb)
N2:12 360 RPM
PW2337: 166,8 kN
(37 500 lb)
N2:12 360 RPM
PS-90A1: 170,7 kN
(38 326 lb)
Suchý tah (x4) 2 950 kg
(6 497 lb)
3 314 kg
(7 300 lb)
PW2337: 3 314 kg
(7 300 lb)
2 950 kg
(6 497 lb)
Posádka Tři Dva Dva (op. Tři)
Kapacita míst ve 3 třídách 237 307 315
Kapacita míst ve 2 třídách 263 340 386
Kapacita míst v jedné třídě 300 420 436
Náklad F.H.1: 9 000 kg (vpředu)
F.H.2: 15 000 kg (vzadu)
F.H.3: 1 000 kg (vzadu)
6 LD3 (vpředu)
10 LD3 (vzadu)
580 m³ hlavní paluba
114 m³ přední spodní paluba
82 m³ zadní spodní paluba
18 LD3 (vpředu)
14 LD3 (vzadu)
114 m³ přední spodní paluba
82 m³ zadní spodní paluba

18 LD3 (vpředu)
14 LD3 (vzadu)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ✈ russianplanes.net ✈ наша авиация [online]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  2. СТРЮК, Игорь. 22.07.2016: Новый Ил-96 передан специальному летному отряду "Россия" [online]. [cit. 2016-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. http://russianplanes.net/REGIST2/Ilushin/Il-96 (rusky) Registr vyrobených letadel Il-96
  4. Flight – Airline Industry news, aviation jobs & airline recruitment [online]. Flightglobal.com [cit. 2009-12-20]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  5. Hodnoty Vmo pro vojenské operace jsou vyšší
  6. Všechny dvouproudové PS-90A leze upravit na verzi PS-90A2 s poslední generací systému FADEC západní provenience a dalšími vylepšeními. Náklady na údržbu jsou sníženy o 40%. Spotřeba paliva těchto motorů (SFC) je podobná západním konstrukcím. Varianta PS-90A2 splňuje podmínky ETOPS-180, ICAO-4 a AP-33 (ekvivalent k FAR-33/JAR-33). Maximální tah je 16 000 kg nebo 18 000 kg. [1]
  7. Iljušin nevylučuje možnost instalace dalších motorů (PW, RR, nebo CFM), v závislosti na počtu požadavků zákazníků

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]