Iljušin Il-28
| Il-28 | |
 | |
| Určení | Proudový bombardovací letoun |
|---|---|
| Výrobce |
Iljušin Harbin (H-5) |
| První let | 8. července 1948 |
| Zařazeno | 1950 |
| Vyřazeno | 80. léta (SSSR) |
| Charakter | Ve službě (Korea) |
| Uživatel |
Sovětské letectvo ČLR, ČSSR, Polsko |
| Vyrobeno kusů | 6 731 |
| Varianty | Iljušin Il-30 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Iljušin Il-28 (V kódu NATO "Beagle", USAF/DoD reporting name „Type 27“) byl sovětský proudový bombardovací letoun, který vznikl v poválečném období a původně určený pro sovětské letectvo. Šlo o první sovětský letoun tohoto typu, který vstoupil do rozsáhlejší produkce. Licenčně byl vyráběn v Československu jako Avia B-228 a CB-228 a také v Číně jako Harbin H-5. Celková produkce v SSSR dosáhla počtu 6 316 letounů a 319 ks v Číně jako H-5. Cvičné verze HJ-5 bylo vyrobeno 187 ks. Ještě v 90. letech, po padesáti letech, kdy letoun vznikl, byly stovky letounů v různých letectvech ve službě. Poslední stroje H-5 jsou dodnes ve službě u severokorejského letectva.[1] Cvičná verze Il-28U nesla v rámci USAF/DoD označení „Type 30“ a v kódu NATO Mascot.[2][3]
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Počátky vývoje sahají do roku 1947, konstrukční práce byly zahájeny v roce následujícím. První prototyp vzlétl již 8. července 1948 a byl poháněn motory Rolls-Royce. Dne 30. prosince 1948 započaly tovární zkoušky se sériovými tuzemskými motory RD-45F, což byla kopie již zmíněných britských motorů. Další vývoj pokračoval a nový vylepšený prototyp vzlétl 8. srpna 1949. Ihned započala výroba a stroj byl postupně k dispozici sovětským ozbrojeným silám.
Il-28 měl dva proudové motory a pro zkrácení vzletu bylo možno instalovat pomocné raketové motory, které se po použití odhazovaly. Letoun byl vybaven autopilotem, radiokompasem, radiovýškoměrem a systémem přistávání na slepo. V zadní části letounu byla umístěna střelecká věž, ve které byly umístěny dva kanóny ráže 23 mm (dvojče). Posadku tvořili pilot, navigátor-bombometčík a střelec-radista. Stroj mohl nést klasické pumy, byl však schopen i možného jaderného bombardování.
Varianty[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
- Il-28 – standardní/konvenční bombardér
- Il-28U – cvičný letoun
- Il-28R – pro taktický průzkum
- Il-28T – nosič torpéd
- Il-28 PL – protilodní
- Il-28 Š – bitevní
- Il-28 LL – létající laboratoř
- Il-28 ZA – letoun pro výzkum atmosféry.
- Il-28 P (Il-20) – poštovní
- Il-28 S – prototypová verze se šípovým křídlem
- Il-28 A – nosič atomové bomby
- Il-28 – vlekač terčů
- Il-28 – bezpilotní terč
- Jeden z letounů byl i upraven jako létající labotatoř pro testování československého proudového motoru Motorlet M-701 [4]
- Licenční verze
- Čína:
- Harbin H-5 – shodný s typem Il-28.
- Harbin HJ-5 – shodný s typem Il-28U
- Harbin HZ-5 – shodný s typem Il-28R
Služba v Československém letectvu[editovat | editovat zdroj]
Letouny Il-28 byly označeny podle tehdejších zvyklostí, tedy B-228 (B jako Bombardovací) a CB-228 (Cvičný bombardovací)
Havárie na území ČSR[editovat | editovat zdroj]
Dne 26. srpna 1958 došlo na území Poličné k letecké nehodě, kdy havaroval vojenský bombardér Iljušin Il-28 24. bolp ze 46. bombardovací divize z Přerova letectva ČSLA. Při této nehodě zahynuli kpt. Stanislav Havlíček a kpt. Oldřich Losert.[6] Další nehoda tohoto letounu se stala dne 28. ledna 1965 okolo 22. hodiny, havaroval po vzletu z letiště Boží dar v Milovicích Il-28, posádka (pilot kpt. Bohuš Ambros, navigátor kpt. Ján Hronec a střelec nrtm. Štěpán Ansorge) zahynula.
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
- Afghánistán, Bulharsko, Maďarsko, Vietnam, NDR, Egypt, Finsko, Indonésie, Irák, Jemen, Čína, KLDR, Maroko, Nigérie, Polsko, Rumunsko, Sýrie, Somálsko, Československo.
Specifikace (Il-28)[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Posádka: 3 (pilot, navigátor, střelec)
- Rozpětí: 21,45 m
- Délka: 17,65 m
- Výška: 6,70 m
- Nosná plocha: 60,80 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 12 890 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 23 200 kg
- Pohonná jednotka: dva proudové motory Klimov VK-1A, každý o tahu 2700 kp (26,478 kN)
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Rychlost: 906 km/h (ve výšce 4500 m)
- Dostup: 12 500 m
- Dolet: 1135 km
- Maximální dolet: 3070 km
- Stoupavost: 900 m/min
- Vzletová dráha: 875 až 965 m
- Dojezdová dráha: 960 až 1170 m
- Výzbroj: 4× 23mm kanón NR-23, z toho dva pevné v přídi a dva v otočné věži na zádi, až 3000 kg pum (v trupové pumovnici)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Derailing a Nuclear Program by Force [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Parsch, Andreas and Aleksey V. Martynov. "Listings: Miscellaneous." designation-systems.net, 2008. Retrieved: 22 August 2011.
- ↑ Gunston 1995, pp. XXX–XXXI.
- ↑ Projekt letadla L-29 a motoru M701 [1]
- ↑ ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. Havárie a katastrofy letounů Il-28. NV Military revue. 25.9.2013, roč. 2013, čís. 10, s. 12-13.
- ↑ Osudové okamžiky – Poličná
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Iljušin Il-28 ve Wikimedia Commons - Kamufláže letounu Il-28
- Fotogalerie letounu Il-28
- Podrobný popis nehody v Poličné 26. srpna 1958
.jpg)
.jpg)