Il Volo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Il Volo
Piero Barone (vlevo), Ignazio Boschetto (uprostřed), Gianluca Ginoble (vpravo) na vystoupení v Bogotě
Piero Barone (vlevo), Ignazio Boschetto (uprostřed), Gianluca Ginoble (vpravo) na vystoupení v Bogotě
Základní informace
PůvodItálieItálie Itálie
Žánryoperní pop
Aktivní roky2010-současnost
VydavateléGeffen
Universal Music Group/Interscope Records
Sony Music Latin
Významná díla'O sole mio
El Triste
Grande amore
Noche Sin Día
OceněníFestival Sanremo
Webilvolomusic.com
Současní členové
Piero Barone
Ignazio Boschetto
Gianluca Ginoble
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Il Volo je operní pop trio, skládající se z tenoristů Piera Barone a Ignazia Boschetta a barytonisty Gianluca Ginoble, které vyhrálo na Festivalu Sanremo 2015, budou tak reprezentovat Itálii na Eurovision Song Contest 2015 ve Vídni. Vydali sedm studiových alb. Nejnovější album je tribute album věnované Ennio Morricone s názvem Il Volo Sings Morricone.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Začátky (2009-10)[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 se Piero Barone, Ignazio Boschetto a Gianluca Ginoble se jako dospívající účastnili soutěže Ti lascio una canzone, odehrávající se v divadle Teatro Ariston v italském Sanremu. Soutěž vysílala italská stanice Rai 1. Během prvních epizod pořadu vystupovali zpěváci samostatně, zpívali jednotlivě. Poté, co Gianluca Ginoble vystoupil s písní "Il mare calmo della sera", původně od italského zpěváka Andrea Bocelliho, vyhrál první epizodu pořadu. Tak se dostal do finále 2. května 2009 a i tam skončil na 1. místě.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

  • Il Volo (2010)
  • We Are Love (2012)
  • Buon Natale: The Christmas Album (2013)
  • Sanremo grande amore (2015)
  • Ámame (2018)
  • Musica (2019)
  • Il Volo Sings Morricone (2021)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Il Volo sings Ennio Morricone: exclusive interview with the Italian trio [online]. 2021-10-24 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]