Igor Girkin
| Igor Girkin | |
|---|---|
 | |
| 2. ministr obrany Doněcké lidové republiky a Novoruska | |
| Ve funkci: 16. května 2014 – 14. srpna 2014[1] | |
| Předseda vlády | Alexandr Borodaj Alexandr Zacharčenko |
| Předchůdce | Igor Kakidzjanov |
| Nástupce | Vladimir Kononov[1] |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rusko Podněstří Republika srbská Doněcká LR Novorusko |
| Hodnost | plukovník |
| Velel |  Lidová domobrana Donbasu |
| Bitvy/války | Válka v Podněstří Válka v Bosně a Hercegovině První čečenská válka Druhá čečenská válka Krymská krize Válka v Donbasu |
| Rodné jméno | Игорь Всеволодович Гиркин |
| Narození | 17. prosince 1970 (53 let) Moskva  Sovětský svaz |
| Národnost | ruská |
| Občanství | ruské |
| Alma mater | Moscow Institute for History and Archives |
| Profese | voják, politik, saboteur, agent, důstojník, vojenský historik a historik |
| Náboženství | pravoslaví |
| Ocenění | Řád statečnosti Medaile "Za účast v protiteroristické operaci" medaile Za zásluhy ve vojenské službě 3. třídy Medaile Suvorova Hrdina Doněcké lidové republiky … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | istrelkov |
| Commons | Igor Girkin |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Igor Vsevolodovič Girkin (rusky Игорь Всеволодович Гиркин, * 17. prosince 1970 Moskva), známý také jako Igor Ivanovič Strelkov (Игорь Иванович Стрелков),[2][3] je bývalý ruský vojenský důstojník, který do 14. srpna 2014 působil jako vojenský velitel Doněcké lidové republiky a Novoruska.[1] V roce 2022 byl nizozemským soudem uznán odpovědným za sestřelení civilního malajsijského letadla nad východní Ukrajinou v roce 2014, a v nepřítomnosti odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí.
Byl zastáncem ruské invaze na Ukrajinu, ale později dal mnohokrát otevřeně najevo svůj nesouhlas se způsobem jejího vedení. Opakovaně kritizoval jak prezidenta Vladimira Putina, tak vedoucí vojenské představitele. Varoval, že pokud nedojde k razantnějšímu postupu, směřuje Rusko k vojenské porážce.[4] Dne 21. července 2023 byl Girkin zatčen a do 18. září na něj byla uvalena vazba. Tajná služba FSB ho obvinila z podněcování k extremistické činnosti, v případě odsouzení mu hrozilo pět let ve vězení. Podle agentury Interfax Girkin obvinění odmítal a s vyšetřovateli nespolupracoval. Moskevský městský soud jej 25. ledna 2024 odsoudil ke čtyřem letům vězení a také mu na tři roky zakázal spravovat webové stránky.[5]
Život[editovat | editovat zdroj]
Je veteránem sovětské a ruské armády, účastnil se několika předchozích vojenských konfliktů: války v Podněstří, v Bosně a v Čečensku.[6] Do března roku 2013 sloužil v ruské tajné službě FSB.[7]
V průběhu ruské okupace Krymu byl jedním z významných organizátorů proruských „domobraneckých sil“, před nimiž se prezentoval jako „emisar Kremlu“.[8]
Sehrál klíčovou roli ve válce na východní Ukrajině roku 2014,[6] právě na Ukrajině byl obviněn z terorismu. Na konci dubna 2014 byl přidán na sankční seznam Evropské unie.[9]
Zbaven všech funkcí byl v srpnu 2014, údajně na nátlak Kremlu. Vrátil se do Moskvy a prohlásil, že konečnému vítězství ruského lidu zabránili zrádci v okolí Vladimira Putina, kteří jsou řízeni ze zahraničí.[10]
Sestřelení letu MH17[editovat | editovat zdroj]
Igor Girkin se stal podezřelým z toho, že vydal příkaz k sestřelení malajsijského letadla, jež bylo 17. července 2014 sestřeleno raketou v Doněcké oblasti.[11][12] Pozůstalí 18 obětí na něj podali v červenci 2015 žalobu a požadovali po něm 900 milionů dolarů (asi 22 miliard korun). Žaloba se opírala o zprávu Girkinovy jednotky na ruské sociální síti Vkontakte po sestřelu: „Varovali jsme je – nelítejte po našem nebi.“ Ta byla vymazána poté, co si jednotka uvědomila, že místo domnělého transportního letadla ukrajinské armády sestřelila civilní letadlo.[13] Girkin byl za svou účast na sestřelení letu Malaysia Airlines 17 stíhán nizozemskou prokuraturou v nepřítomnosti.[14][15]
Dne 17. listopadu 2022 byl nizozemským soudem pro obvod Haag, v řízení z bezpečnostních důvodů vedeném v prostorách justičního komplexu Schiphol,[16] spolu s ruským občanem Sergejem Dubinským a ukrajinským proruským separatistou Leonidem Charčenkem, v nepřítomnosti odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí. Odsouzení mohli proti rozsudku do dvou týdnů podat odvolání.[17]
Ruská invaze na Ukrajině[editovat | editovat zdroj]
Girkin byl zastáncem ruské invaze na Ukrajinu. Chtěl ji napadnout už v roce 2014.[18] V průběhu jejího vývoje se stal ale skeptický a vyjadřoval se velmi kriticky na adresu prezidenta Vladimira Putina, ministra obrany Sergeje Šojgua nebo náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Jeho vyjádření na síti Telegram, kde má asi milion sledujících, přitom často obsahovala i posměšky a vulgarity.
V prosinci 2022 po ruských neúspěších na Ukrajině např. spekuloval, zda je náčelník Gerasimov kretén, anebo nepřátelský agent. V každém případě by podle něj měl být odstraněn a za svá selhání souzen.[19] V lednu 2023 uvedl, že Rusové nerozumí smyslu mobilizace ani invaze na Ukrajinu. Varoval také před občanskou válkou v Rusku, která by mohla přinést miliony obětí a úplný rozklad společnosti.[20]
Na 1. výročí invaze konstatoval, že ruská armáda není v současném stavu schopná Ukrajinu porazit a Rusko je v horší situaci než před rokem. Při té příležitosti vyjmenoval všechna dosavadní selhání ruské armády.[21]
Když v březnu 2023 Putin řekl, že Rusko nenapadlo Ukrajinu už po anexi Krymu v roce 2014, protože tehdy nemělo hypersonické zbraně, Girkin to komentoval slovy: „Drž hubu, Vladimire Vladimiroviči... Mlč. My se nebudeme stydět, že má země takového prezidenta, ani se nám nebude smát nepřítel.“[18] O měsíc později vyzval k mnohem agresivnějšímu postupu ve válce, protože jinak podle něj Rusko směřuje k vojenské porážce.[4] Na konci června 2023, po vzpouře Wagnerovy skupiny, prohlásil, že pokud Putin „nedokáže dosáhnout na vítězství ve válce a napravit současnou situaci v Rusku,“ musí se vzdát moci.[22]
Zatčení a odsouzení[editovat | editovat zdroj]
Dne 21. července 2023 byl Girkin zatčen. Moskevský soud na něj uvalil do 18. září vazbu. Tajná služba FSB ho obvinila z podněcování k extremistické činnosti, v případě odsouzení mu hrozilo až pět let ve vězení. Podle agentury Interfax Girkin obvinění odmítal a s vyšetřovateli nespolupracoval.[23] Moskevský městský soud jej 25. ledna 2024 odsoudil ke čtyřem letům vězení.[24]
Kandidatura na prezidenta Ruska[editovat | editovat zdroj]
V listopadu 2023 oznámil Girkin záměr kandidovat na prezidenta Ruské federace v nadcházejících volbách. Zároveň dodal, že není naivní a nevěří v úspěch, protože režim mu v kandidatuře zabrání. Snaha nechat se nominovat a sběr podpisů však má podle něj smysl v tom, že může sjednotit „skutečně vlastenecké síly“ ve společnosti.[25] Nepřestal přitom urážet Putina, o kterém např. prohlásil, že je „měkká nula a podřadný člověk“.[26]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Lidovky.cz [online]. 2014-08-14 17:42, rev. 2014-08-14 18:12 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ ŽILKOVÁ, Věra. PŘEHLEDNĚ: Vůdci separatistů? Ruský rozvědčík, krupiér či „Děda Mráz“. IDNES.cz [online]. 2014-08-06 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.
- ↑ MARPLES, David. Igor Strelkov – Moscow agent or military romantic?. openDemocracy [online]. 2014-06-13 [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-27. (anglicky)
- ↑ a b ZADRAŽILOVÁ, Jitka. Plná mobilizace Rusů a agresivní postup na Ukrajině, žádá Klub rozhněvaných vlastenců. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-04-10. Dostupné online.
- ↑ ЗЛОБИН, Андрей. Мосгорсуд приговорил Стрелкова к четырем годам колонии за призывы к экстремизму. Forbes [online]. 2024-01-25 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b COLARUSSO, Laura. 8 things you should know about Igor Girkin, the Ukraine separatist leader. GlobalPost [online]. 2014-07-22 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Shadowy Rebel Wields Iron Fist in Ukraine Fight
- ↑ LOIKO, Sergei. The Unraveling Of Moscow's 'Novorossia' Dream. RFE/RL [online]. 2016-06-01 [cit. 2023-07-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sankce EU: Na seznamu jsou lídři separatistů i ruský vicepremiér. Česká televize [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Reuters, ČTK. Konečné vítězství zmařili zrádci, stýská si zavržený vůdce separatistů. iDNES.cz [online]. 2014-09-12 [cit. 2014-09-11]. Dostupné online.
- ↑ MH17: Four charged with shooting down plane over Ukraine. BBC News [online]. 2019-06-19 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Sestřelení letu MH17: V Haagu začal soud se čtveřicí podezřelých. Deník.cz [online]. 2020-03-09 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
- ↑ jan. Pozůstalí obětí z MH17 žalují exvůdce separatistů o 22 miliard. ČT24.cz [online]. 2015-07-16 [cit. 2015-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Nizozemští prokurátoři požadují doživotní tresty za sestřelení letu MH17. ČT24 [online]. [cit. 2021-12-24]. Dostupné online.
- ↑ Suspects in Dutch trial 'fully responsible' for MH17 downing, prosecution says. Reuters [online]. 2021-12-22 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online.
- ↑ RANKIN, Jennifer. Three men found guilty of murdering 298 people in shooting down of MH17. The Guardian [online]. 2022-11-17 [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CORDER, Mike; CASERT, Raf. 3 convicted in 2014 downing of Malaysian jet over Ukraine. AP News [online]. AP, 2022-11-17 [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Drž hubu, vzkázal Putinovi bývalý velitel doněckých separatistů Girkin. iDNES.cz [online]. 2023-03-21. Dostupné online.
- ↑ DRAKE, Daniel. Girkin drsně do Gerasimova: Pracuji s verzí, že to je kretén. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-01-05. Dostupné online.
- ↑ PRUŽINOVÁ, Kristýna. "Strůjce" války na Donbase: Rusku hrozí občanská válka s miliony mrtvých. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-01-17. Dostupné online.
- ↑ PRUŽINOVÁ, Kristýna. Nejsme schopni porazit Ukrajinu. "Strůjce" války na Donbase rozcupoval výsledky Ruska. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-02-28. Dostupné online.
- ↑ Girkin vyzval Putina k předání moci. Pro Prigožina žádá provaz. iDNES.cz [online]. 2023-06-27. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Nacionalista Girkin zůstane ve vazbě. Obvinění odmítá, s vyšetřovateli nespolupracuje. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-07-21. Dostupné online.
- ↑ SAUER, Pjotr. Russia jails ultra-nationalist Putin critic and woman convicted of bomb attack. The Guardian. 2024-01-25. Dostupné online [cit. 2024-02-11]. (anglicky)
- ↑ ŠVAMBERK, Alex. Girkin chce kandidovat na ruského prezidenta [online]. 2023-11-20. Dostupné online.
- ↑ BORSKÁ, Pavlína. Putin je měkká nula a podřadný člověk, hlásá z vazby kandidát na prezidenta Girkin [online]. iDNES.cz, 2023-11-28. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Igor Girkin na Wikimedia Commons
