Ignaz Mayer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ignaz Mayer
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1871
Poslanec Hornorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – ???

Narození19. června 1810
Budín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí31. srpna 1876
Linec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ignaz Mayer (19. června 1810 Budín31. srpna 1876 Linec) byl rakouský podnikatel v lodním průmyslu a politik z Horních Rakous, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v uherském Budíně. V mládí získal vzdělání a roku 1826 nastoupil do firmy svého strýce Lüfteneggera, který provozoval lodní dopravu. V roce 1834 koupil loďařství v Linci a působil jako její majitel ještě v 60. letech 19. století. Po smrti strýce roku 1836 vedl spolu s vdovou po něm tuto firmu. Později se osamostatnil. V roce 1838 založil loděnici, kde pak byly vyrobeny první železné lodě pro dunajskou říční plavbu, což byla jeho technologická myšlenka, kterou uvedl do praxe i díky studijnímu pobytu v Londýně. První loď, nazvaná Die Stadt Linz, byla spuštěna na vodu v listopadu 1840. Později se jeho podnik podílel na rozmachu paroplavby. Zde postavená plavidla byla vyvážena do Turecka, Ruska a na Balkán. Ve své firmě zaváděl moderní podmínky sociální péče o dělníky.[1][2]

V roce 1848 se zapojil do politiky, když se stal členem obecní rady v Linci a náčelníkem linecké Národní gardy. Kromě toho se stal roku 1854 členem obchodní a živnostenské komory v Linci (od roku 1867 jejím viceprezidentem, od roku 1869 prezidentem komory). Inicioval výstavbu železného mostu přes Dunaj v Linci a železniční trati Linec–Gausbach.[1][2]

V únoru 1867 byl zvolen na Hornorakouský zemský sněm za město Linec. Sněm ho pak 23. února 1867[1] zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo), za kurii měst a průmyslových míst, obvod Linec. Znovu ho zemský sněm do Říšské rady delegoval roku 1870.[3]

Po roce 1871 se stáhl z politického života, když čelil značné kritice. Po smrti svého syna roku 1874 svůj podnik prodal.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Mayer (Ignaz), s. 126. (německy) 
  2. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Mayer Ignaz, Schiffmeister, s. 428. (německy) 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.