Idézie mnohoplodá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Idesie mnohoplodá)
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxIdézie mnohoplodá
alternativní popis obrázku chybí
Idézie mnohoplodá
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď vrbovité (Salicaceae)
Rod idézie (Idesia)
Binomické jméno
Idesia polycarpa
Maxim., 1866
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Idézie mnohoplodá[1][2] (Idesia polycarpa), někdy uváděná i jako mrlina,[3] je rostlina z čeledi vrbovité a jediný druh rodu idézie. Je to dvoudomý opadavý strom se střídavými jednoduchými listy s dlanitou žilnatinou a se žlutozelenými bezkorunnými květy v bohatých latách. Vyskytuje se ve východní Asii.

Strom je občas pěstován jako okrasná a sbírková dřevina, je však i v nejteplejších oblastech České republiky choulostivý. Jeho plody jsou jedlé.

Plodící idézie mnohoplodá

Popis[editovat | editovat zdroj]

Idézie mnohoplodá je dvoudomý opadavý strom, dorůstající výšky 8 až 21 metrů. Borka je šedá, neodlupčivá. Listy jsou jednoduché, střídavé, dlouze řapíkaté, s drobnými opadavými palisty. Na vrcholu řapíku jsou 2 přisedlé žlázky. Čepel listu je 8 až 16 cm dlouhá a 7 až 15 cm široká, tence kožovitá, se srdčitou bází a zašpičatělou špicí, na okraji řídce žláznatě pilovitá. Žilnatina je dlanitá, s 3 až 5 od báze jdoucími žilkami.

Květy jsou vonné, jednopohlavné, žlutozelené, stopkaté, v bohatých, 20 až 30 cm dlouhých, vrcholových nebo úžlabních, převislých latách, někdy připomínajících hrozen. Kalich je složen z 5 (řidčeji 3 až 6) volných nebo jen na bázi srostlých, 5 až 6 mm dlouhých kališních lístků. Koruna chybí. Samčí květy mají průměr 1,2 až 1,6 cm. Obsahují mnoho volných tyčinek s tenkými nitkami, vyrůstajících ze žláznatého disku, a zakrnělý zbytek semeníku. Samičí květy jsou menší a nachází se v nich svrchní semeník obklopený četnými staminodii. Semeník obsahuje jedinou komůrku s mnoha vajíčky a nese 5 (3 až 6) na bázi srostlých čnělek. Plodem je bobule obsahující mnoho semen. Zralé plody jsou purpurové nebo oranžovočervené, kulovité, 8 až 10 mm dlouhé.[4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Idesie se vyskytuje v Číně, Japonsku a Koreji, také na Tchaj-wanu a japonských ostrovech Rjúkjú. Roste v opadavých listnatých nebo smíšených lesích v nadmořských výškách od 400 do 3000 metrů.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Idesia byl v minulosti řazen do dnes již zrušené čeledi Flacourtiaceae.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Idézie je zřídka pěstována v teplých oblastech České republiky jako parková dřevina. Má sbírkový význam.[5] Je uváděna např. ze sbírek Dendrologické zahrady v Průhonicích, kde je vysazena v části nazvané Údolíčko.[6] Plody jsou jedlé.[7]

Pěstování a množení[editovat | editovat zdroj]

Idézie je teplomilná dřevina, prospívající v propustných půdách na polostinném stanovišti. V podmínkách České republiky potřebuje i v nejteplejších oblastech zimní kryt. Rozmnožuje se buď jarním výsevem stratifikovaného osiva, hřížením nebo polovyzrálými řízky. Je možné také množení kořenovými řízky.[3][1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  
  2. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  
  3. a b WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha : Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.  
  4. a b YANG, Qiner; ZMARZTY, Sue. Flora of China: Idesia [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  5. HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha : SZN, 1978. 07-105-78.  
  6. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  
  7. HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.] : [s.n.], 1919. (anglicky)