Mezinárodní sdružení katolických esperantistů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z IKUE)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mezinárodní sdružení katolických esperantistů
Vznik1910
LídrAustin Richardson (1910–1913), Patrick Parker (1913–1920), Lambert Poell (od 1920), Paulus Antonius Schendeler (1921–1924), Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ106966716 (1922–1927), Joan Font i Giralt (1927–1935), Marie Larroche (1934–1935), Petrus Heilker (1935–1950), Alfons Beckers (1950–1966), Jacques Tuinder (1966–1971), Ferdinando Longoni (1971–1975), Czesław Biedulski (1976–1979), Duilio Magnani (1979–1995), Antonio De Salvo (1995–2003), Miloslav Šváček (2003–2012) a Giovanni Daminelli (2012–2019)
Oficiální webwww.ikue.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vlajka katolických esperantistů

Mezinárodní sdružení katolických esperantistů (v esperantu IKUE: Internacia Katolika Unuiĝo Esperantista) je organizace katolických uživatelů esperanta. Byla založena roku 1910 v Paříži a nyní sídlí v Římě. Současným předsedou je Ital Giovanni Daminelli, před kterým v letech 2003–2012 organizaci řídil Čech Miloslav Šváček.

Mše svatá v esperantu během 95. Světového kongresu esperanta v Havaně (celebruje Peter Knauer).
Flag of Esperanto.svg
Esperanto
Jazyk
Organizace
Dějiny
Kultura
Literatura
Úhly pohledu

Činnost[editovat | editovat zdroj]

IKUE pořádá mše svaté během esperantských setkání a každoročně také svůj vlastní týden trvající sjezd. Svazy a místní skupiny katolických esperantistů také nabízejí různá další setkání (biblické víkendy, mládežnické tábory apod.)

IKUE vydává křesťanskou literaturu v esperantu, jako je např. v roce 2001 vydaná ekumenická kniha modliteb a písní ADORU o 1 472 stranách nebo esperantský překlad papežské encykliky Deus caritas est z roku 2006. Nepřetržitě od roku 1903 také vychází časopis Espero Katolika (Katolická naděje), který je nejdéle vycházejícím esperantským časopisem.

Uznání Vatikánem[editovat | editovat zdroj]

Všichni papežové počínaje Piem X. měli vstřícný a podpůrný postoj vůči esperantskému hnutí.

V roce 1977 začal Vatikánský rozhlas vysílat pravidelné rozhlasové pořady v esperantu (od roku 1998 třikrát týdně). V roce 1990 přijala vatikánská Kongregace pro bohoslužbu a svátosti esperantský překlad modliteb mešního řádu a uznala esperanto za liturgický jazyk. Esperantský Misál a lekcionář pro neděle a svátky byl vydán v roce 1995. V roce 1994 zahrnul papež Jan Pavel II. esperanto poprvé mezi jazyky svých každoročních velikonočních a vánočních pozdravů při příležitosti požehnání Urbi et orbi; od Velikonoc roku 2006 pokračuje v této tradici i jeho nástupce papež Benedikt XVI.

Členem IKUE byl ve svém mládí i Miloslav kardinál Vlk, někdejší arcibiskup pražský, který se v roce 1995 přijal záštitu nad světovým kongresem katolických esperantistů v Olomouci, kde také v esperantu sloužil slavnostní mši.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Časopis Espero Katolika
Časopis Dio Benu