PZL I-22 Iryda

PZL I-22 Iryda
	PZL M93 Iryda
Určení	cvičný letoun; lehký bitevník
Původ	Polsko
Výrobce	PZL Mielec
Šéfkonstruktér	Ryszard Orłowski, Alfred Baron, Włodzimierz Gnarowski
První let	5. března 1985
Vyřazeno	1996
Charakter	vyřazen
Uživatel	Polské letectvo
Vyrobeno kusů	17
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

PZL I-22 Iryda / PZL M93 Iryda / PZL M96 Iryda byl polský vojenský dvoumístný cvičný a lehký bojový podzvukový letoun. Jednalo se o proudový dvoumotorový hornoplošník.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Závod PZL Mielec začal v roce 1976 vyvíjet cvičný letoun PZL I-22 Iryda, který se měl stát nástupcem typu PZL TS-11 Iskra. V roce 1982 v Mielci začali s výrobou prototypů. První let prototypu proběhl 5. března 1985. Původně I-22 měly motor SO-3W22. V roce 1987 se druhý prototyp zřítil během letových zkoušek^[1]. Do roku 1991 byly postaveny ještě další 4 prototypy. Poslední prototyp se stal předlohou pro sériovou výrobu. Polská armáda objednala v roce 1992 12 letadel I-22 Iryda. Tento počet byl následně zredukován do 8 kusů.

Po zhotovení několika objednaných letadel byly ministerstvem změněny požadavky a v roce 1992 byl motor SO-3W22 nahrazen motorem K-15 a název letounu byl změněn na Iryda M93 (s motorem K-15 bylo letadlo označováno jako Iryda M93K). V roce 1994 byla postavena verze Iryda M93V s motorem Rolls-Royce Viper. Verze s motorem K-15 a francouzskou avionikou Sagem byla označena jako Iryda M93F. Následně vznikly projekty dalších dvou verzí letadla - průzkumná (M-93R) a mořská (M-93M).

V letech 1992-1996 sloužilo v polském letectvu celkem 8 letounů I-22 Iryda/Iryda M-93 (3 různé verze letadla). Z montážní linky mělo vzejít 19 kusů, ale ne všechny byly dokončeny (nakonec bylo sériově postaveno 11 strojů). V roce 1996 došlo ke katastrofě armádního stroje s motorem SO-3W22 (nejstarší verze letadla). Na základě M-93 byl v roce 1996 vyvinut M-96 s novou avionikou a několika dalšími modifikacemi (byl postaven prototyp). Na verzi M-96 byl přestavěn jeden z armádních strojů. Ostatní armádní stroje měly být také přestavěny na verzi M-96, ale firma PZL Mielec se dostala do finančních problémů a k přestavbě nedošlo. Program M-96 byl oficiálně ukončen v roce 2002.

V roce 2002 zájem o stroj I-22 Iryda projevila Indie, která hledala náhradu za dosud používané polské cvičné letouny TS-11 Iskra, ale výroba I-22 byla už v té době definitivně ukončena.

Projekt I-22 Iryda/M-93/M-96 po katastrofě prototypu v roce 1987 začal nabírat zpoždění, které ještě zhoršila politická a ekonomická transformace zahájená v roce 1989. V roce 1995 někteří polští politici (zejména ministři Zbigniew Okoński a Janusz Onyszkiewicz) začali prosazovat nákup vysloužilých německých cvičných letadel Dassault/Dornier Alpha Jet a tlačit na ukončení programu I-22/M-93. Katastrofa armádního I-22 v roce 1996 byla využita odpůrci programu I-22/M-93 k jeho prvnímu zastavení projektu. Od této chvíle se program až do úplného ukončení v roce 2002 potýkal s neustálými ekonomickými a politickými překážkami. Z ekonomických důvodu (větší spotřeba paliva než vysloužilé proudové TS-11 a turbovrtulový PZL-130 Orlik) byly armádní cvičné I-22/M-93/M-96 vyřazeny z činné služby a později předány do leteckých muzeí.