Hystaspés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hystaspés
Narození570 př. n. l.
Úmrtí495 př. n. l. (ve věku 74–75 let)
Povoláníguvernér
DětiDareios I.[1][2]
Artafernes
Artabanus
RodičeArsamés
RodAchaimenovci
PříbuzníFarnace I (sourozenec)
Xerxés I.[3], Abrocomes, Arsames, Gobryas, Artobazanes, Ariabignes, Artazostre, Masistes a Achaemenes (vnoučata)
Funkcesatrapa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hystaspés (starořecky Ὑστάσπης; staropersky VíštáspaOldPersian-VI.svgOldPersian-I.svgOldPersian-SHA.svgOldPersian-TA.svgOldPersian-A.svgOldPersian-SA.svgOldPersian-PA.svg ]) byl synem lokálního perského krále Arsama z mladší linie rodu Achaimenovců a otcem pozdějšího velkokrále Dareia I. Jeho životní data lze jen velmi těžko zrekonstruovat, ví se jen, že za vlády Kambýsa II. (530522 př. n. l.) zastával funkci místodržitele Persidy.[4]

Poté, co Dareios I. nastoupil roku 522 př. n. l. na perský trůn (nebo snad už dříve), spravoval Hystaspés Parthii, kde musel potlačovat nebezpečné povstání proti Dareiově vládě. Podle Behistunského nápisu svedl 8. března 521 př. n. l. s povstalci bitvu u města Višpauzátiš a dosáhl skvělého vítězství.[5] Druhá bitva, v níž sehrál významnou úlohu, se strhla 12. července téhož roku u Patigrabaná[6] rovněž v Parthii. I zde Hystaspés triumfoval.[7] Datum jeho smrti není známo.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ45177810. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ45178764. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. Union List of Artist Names. 24. listopadu 2014. Dostupné online. [cit. 2021-05-22]
  4. Hérodotos 3, 70.
  5. Behistunský nápis 35.
  6. Snad v oblasti dnešního Mašhadu v Chorásánu, viz článek Archivováno 26. 2. 2009 na Wayback Machine. na serveru Livius.
  7. Behistunský nápis 36.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HÉRODOTOS. Dějiny. Překlad Jaroslav Šonka. Praha: Academia, 2004. 548 s. ISBN 80-200-1192-7. 
  • KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. 
  • Oběti ohňům. Výběr z památek staroíránské a středoíránské literatury. Překlad Otakar Klíma. Praha: Odeon, 1985. 347 s. 
  • WIESEHÖFER, Josef. Das antike Persien. Von 550 v. Chr. bis 650 n. Chr.. München ; Zürich: Artemis und Winkler, 1993. 426 s. ISBN 3-7608-1080-2. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]