Hypnoterapie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hypnoterapie je psychologický léčebný proces, který používá hypnózu k dosažení požadovaného výsledku. V hypnóze mohou subjekty vykazovat lepší vnímavost (sugestibilitu) na sugesce a hypnoterapie se pokouší změnit aktuální pocity nebo chování, které si subjekt přeje změnit.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Americký federální slovník profesních titulů popisuje práci hypnoterapeuta jako:[1]

  • Indukuje hypnózu v klientovi s cílem posílení motivace nebo změny vzorce chování.
  • Konzultuje s klientem, aby určil povahu problému.
  • Připravuje klienta k hypnóze tím, že vysvětlí, jak funguje a to, co klient zažije.
  • Testuje subjekt k určení stupně fyzické a emocionální sugestibility.
  • Indukuje hypnózu v klientovi pomocí individuálních metod a postupů hypnózy založených na interpretaci výsledků testů a analýze problému klienta.
  • Může trénovat klienta v podmiňování autohypnózy.

Hypnoterapeut využívá hypnózu jako primární nástroj pro pomoc klientům při dosahování jejich cílů. Hypnotherapeut se často liší od ostatních terapeutů tím, že se zaměřuje na roli podvědomého chování a vlivů na život klienta.[2]

Hypnotizér je kvalifikovaný v technice indukce hypnózy. Hypnotizéři velmi často využívají hypnózu pro zábavu.[2]

Vymezení působnosti[editovat | editovat zdroj]

Lékař je státem uznáván ve smyslu diagnostiky a léčby zdravotních potíží, které lze definovat jako jakýkoliv symptom s možnou lékařskou etiologií. Psycholog je odborník vyškolený k diagnostice a léčbě emocionálních a duševních poruch. Hypnoterapeut se zabývá tím, co nespadá do působnosti lékaře ani psychologa, specializuje se například v hubnutí, odvykání kouření, nespavostí a další. Na rozdíl od psychologů a lékařů je hypnoterapeut jediným odborníkem, který je speciálně vyškolen k práci v těchto oblastech.[3] Je třeba dodat, že hypnoterapie je součástí komplementární medicíny.[4]

Typy hypnoterapie[editovat | editovat zdroj]

Kognitivní hypnoterapie[editovat | editovat zdroj]

Kognitivní hypnoterapie zahrnuje hypnózu, která pomáhá „aktualizovat“ podvědomí v souladu s vědomím a jeho chápání reality. Tato technika je ovlivněna řadou teorií, které kombinuje tak, aby odpovídaly cílům, potřebám a hodnotám klienta.

Kognitivní hypnoterapie může být použita v mnoha případech, ale především je užitečná při práci s fóbiemi a úzkostmi.

Ericksonova Hypnoterapie[editovat | editovat zdroj]

Milton Erickson byl psychiatr, který se specializoval na rodinnou terapii a lékařskou hypnózu. Jeho práce je považována za revoluční v oblasti hypnoterapie. Jeho přístup je v současné době používán rostoucím počtem hypnoterapeutů.

Ericksonova hypnoterapie používá nepřímé sugesce a vyprávění příběhů ke změně chování. Tento typ hypnoterapie může oslovit ty, kteří hledají odlišný přístup. Může dokonce oslovit i ty, kteří vyzkoušeli tradiční typy hypnoterapií, avšak je neoslovili.

Hypno-psychoterapie[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o integrační přístup, kde se hypnóza používá vedle jiného druhu psychoterapie (jako je například Psychodynamický přístup, Humanistická psychoterapie, Gestalt nebo Mindfulness). Profesionálové, kteří nabízí tento typ terapie, budou vyškoleni jak v hypnoterapii tak v psychoterapii.

Hypno-psychoterapie může být použita k prozkoumání hlubších problémů. Může být užitečná pro ty, kteří mají pocit, že by měli prospěch z intenzivnější práce.

Hypnoanalýza[editovat | editovat zdroj]

S využitím psychoanalýzy se snaží hypnoanalýza identifikovat příčinu a spouštěcí událost, která vedla ke stávajícímu problému. Jakmile je identifikovaná hlavní příčina, hypnoterapeut pomáhá zeslabit negativní asociace a vyřešit vzniklé problémy.

Proces často trvá řadu sezení, což umožňuje vybudovat terapeutický vztah a spolupráci v bezpečném a důvěrném prostředí.

Neuro-lingvistické programování (NLP)[editovat | editovat zdroj]

Nejedná se o typ hypnoterapie, ale o techniku, kterou hypnoterapeuti často používají v rámci své praxe. NLP je učební model navržený Dr. Richardem Bandlerem a Johnem Grinderem a snaží se ukázat lidem jak dosáhnout stavu ‚dokonalosti‘, štěstí a stavu mysli.

Hypnoterapie zaměřená na řešení[editovat | editovat zdroj]

Tato forma hypnoterapie se soustřeďuje na ‚tady a teď‘, při pohledu na vaši současnou situaci a na to, jak byste chtěli vypadat v budoucnosti. Hypnoterapie soustředěná na řešení je zaměřena na klienta, což znamená, že klient v podstatě vede sezení se svým hypnotherapeutem, který ho navádí.

Nastavení cíle je klíčové a techniky dotazování se často používají k tomu, aby pomohli odhalit řešení na jakoukoli současnou výzvu. Podstatou přesvědčení je, že každý má vnitřní sílu a zdroje, které může čerpat, aby bylo možné si pomoci. Hypnoterapeut zde působí v roli prostředníka.

Sugestivní hypnoterapie[editovat | editovat zdroj]

Sugestivní techniky se používají ve většině typů hypnoterapie. Předpokladem hypnózy je to, že když jsme v hypnotickém stavu, naše podvědomí je otevřenější k sugescím.

Sugesce jsou předkládány hypnoterapeutem během tohoto stavu, jejich úkolem je pomoci změnit myšlenkové vzorce. Tato technika je ideální pro změnu návyků, překonání úzkosti a práce se stresem.

Time Line Therapy™[editovat | editovat zdroj]

Time Line Therapy™ je odvozena z NLP; je založena na předpokladu, že naše vzpomínky jsou uloženy v lineárním vzoru (tj. časová osa). Terapeuti používají různé techniky, které pomáhají uvolnit omezující přesvědčení a negativní emoce spojené s minulými zkušenostmi.

Tento přístup lze použít v nejrůznějších případech, je však považován za zvláště užitečný pro ty, kteří se potýkají s depresí, úzkostí a stresem.

Lékařská hypnoterapie[editovat | editovat zdroj]

Lékařská hypnoterapie nabízí úlevu od funkčních zdravotních poruch, které se uvolňují z podvědomí. Tento typ hypnoterapie úspěšně snižuje chronickou bolest, snižuje krevní tlak, zvyšuje funkci trávení, pomáhá rychlému hojení zranění, zvyšuje odezvu imunitního systému a další.

Je nezbytné, aby profesionál, který nabízí tento typ hypnoterapie, aktivně spolupracoval s ošetřujícím lékařem.

Kappasinova hypnoterapie[editovat | editovat zdroj]

Dr. John Kappas využil informace z oblasti psychologie, lékařství a jevištní hypnózy, aby vytvořil základ svého hypnotického modelu.  Konceptualizuje počáteční úzkost subjektu, která se týká terapie a hypnotického postupu, což maximalizuje potenciál pro hypnotickou sugestibilitu v rámci reakce „útěk nebo boj“.

Tento typ hypnoterapie zahrnuje mnoho prvků, jako je konceptualizace emoční a fyzické sugestibility a modelů sexuality, program mentální banky a Kappasinova hypnóza, která je založena na jedinečném využití terapie snů, analýze rukopisu a dalších.

Klinická hypnoterapie[editovat | editovat zdroj]

Jde o obor hypnoterapie zaměřený na praktické využití metodologie výzkumu a zjištění zejména v těchto uvedených oblastech:

1.  Opuštění 2.  Zneužití 3.  Závislosti 4.  Agrese
5.  Odpuštění 6.  Agorafobie 7.  Amnézie 8.  Anestézie
9.  Hněv 10. Anorexie 11.  Úzkost 12.  Asertivita
13.  Pomoc při léčbě 14.  Frustrace 15.  Astma 16.  Bolesti zad
17.  Noční pomočování 18.  Chování 19.  Závislost na hazardních hrách 20.  Biofeedback
21.  Dýchání 22.  Bulimie 23.  Popáleniny 24.  Strachy
25.  Změna návyků 26.  Porod 27.  Chronické bolesti 28. Komunikace
29.  Koncentrace 30.  Sebeovládání 31.  Křeče 32. Chutě
33.  Kreativita 34.  Smutek 35. Deprese 36. Motivace
37. Cvičení 38. Nižší krevní tlak 39. Sny 40. Dyslexie
41. Zneužívání návykových látek 42. Zotavení po chirurgickém zákroku 43. Polykání 44. Pocení
45. Stres 46. Sporty 47. Studijní návyky 48. Koktání
49. Poruchy spánku 50. Kouření 51. Chrápání 52. Sociální Fóbie
53. Předoperační 54. Potlačování 55. Problémy s kůží 56. Vina
57. Bolení hlavy 58. Hubnutí 59. Škytavka 60. Traumata
61. Hypertenze 62. Hypochondrie 63. Imunitní systém 64. Impotence
65. Tiky 66. Poruchy spánku 67. Vedlejší účinky léků 68. Insomnie
69. Předčasná ejakulace 70. Paměť 71. Noční můry 72. Obsedantní kompulzivita
73. Přejídání 74. Kousání nehtů 75. Nevolnost 76. Bolesti
77. Panické záchvaty 78. Fóbie 79. Postoperační

Kliničtí hypnoterapeutové klasifikují své základní aktivity ve třech hlavních směrech: posouzení (obsahuje psychoanalýzu), léčba a výzkum. Rozhovor, ve kterém hypnoterapeut pozoruje, ptá se a interaguje s pacientem, je dalším nástrojem posouzení. Pro účely léčby může klinický hypnoterapeut použít eklektický přístup založený na kombinaci postupů vhodných pro klienta.

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Bolest[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 vědci z Washingtonské univerzity přezkoumali nedávné klinické studie týkající se studií hypnózy pro zvládání bolesti a zjistili, že hypnóza je účinná při snižování chronické bolesti. Došli k závěru, že: „chronická léčba bolesti zůstává jednou z největších výzev ve zdravotnictví a hypnóza je nevyvinutý, ale vysoce slibný zásah, který může pomoci tento problém vyřešit.“[5]

V roce 2015 pak vědci z Římské univerzity přezkoumali funkční neurozobrazovací studie zaměřené na vnímání bolesti při hypnóze, které podporovaly klinické využití hypnózy při léčbě bolestivých stavů.[6]

Rakovina[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 začala zdravotní sestra a výzkumný pracovník ze City of Hope Cancer Center zkoumat 150 pacientů s rakovinou a zjistili, že u 78 % pacientů, kteří využívali hypnózu, došlo k významnému a trvalému snížení příznaků, jako je úzkost, bolest, nespavost, únava, nevolnost a zvracení.[7]

V roce 2013 zase vědci z Lékařské fakulty Mount Sinai a City of Hope Cancer Center přezkoumali literaturu o hypnóze jako prevenci rakoviny. Došli k závěru, že hypnóza může být silnou podporou při použití v chirurgii a jiných invazivních postupech a ukazuje slibnou pomoc při chemoterapii, radioterapii a metastazujícím onemocnění.[8]

V roce 2015 pak vědci z nemocnic a hospiců ve Velké Británii studovali účinek hypnózy na 20 pacientů s rakovinou. Zjistili, že hypnoterapie pomohla pacientům s rakovinou s nespavostí, svěděním, bolestí, vedlejšími účinky chemoterapie, jako je nevolnost, únava a úzkosti. Došli také k závěru, že nevhodnější doba, kdy má být hypnoterapie pacientům nabídnuta, je v době diagnózy.[9]

Astma[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 vědci z Kalifornské univerzity analyzovali četné studie, které se zabývaly účinkem hypnózy na pacienty s astmatem. Tito vědci dospěli k závěru, že studie, které již byly provedeny, soustavně prokazují schopnost hypnózy pomáhat někomu s astmatem. Analýza ukázala, že zejména děti na hypnózu dobře reagují.[10]

V roce 2007 vyhodnotili doktoři z Harvardské lékařské univerzity důkazy z různých kontrolních studií zabývajících se účinky hypnózy na příznaky astmatu. Dospěli k závěru, že hypnóza může být úspěšně použita k léčbě symptomů astmatu a emočních stavů, které mohou zhoršovat potíže s dýchacími cestami.[11]

Syndrom dráždivého tračníku (IBS)[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 přezkoumal výzkumník z univerzity v Severní Karolíně 35 studií zabývajících se použitím hypnózy pro gastrointestinální poruchy, včetně syndromu dráždivého tračníku (IBS). Podle autora výzkum jednoznačně prokázal, že u dospělých i u dětí s IBS je využití hypnózy vysoce účinné při léčbě střevních příznaků a může nabídnout trvalé a podstatné zmírnění symptomů u pacientů, kteří nemají adekvátní reakce na obvyklé léčebné postupy.[12]

V roce 2003 zkoumali vědci z univerzitní nemocnice v jižním Manchesteru a nemocnice Withington ve Velké Británii 204 pacientů se syndromem dráždivého tračníku (IBS). Zjistili, že 71 % pacientů příznivě reagovalo na hypnoterapii a 81 % z nich si udrželo zlepšený stav. Hypnoterapie vedla ke zlepšení symptomů pacienta, kvality života, ke snížení úzkosti a množství potřebných léků.[13]

Problémy se spánkem[editovat | editovat zdroj]

Vědci z Guy's Hospital Medical School v Londýně se v roce 1979 zaměřili na výzkum nespavosti. Sledovali celkem 18 pacientů, kteří trpěli nespavostí po dobu nejméně 3 měsíců. Došli k závěru, že pacienti spali podstatně déle, pokud využívali hypnózu, než když dostali placebo. Také podstatně více pacientů mělo normální noční spánek, když používali autohypnózu, než když dostávali placebo nebo Nitrazepam – benzodiazepinový lék.[14]

V roce 1989 zkoumali doktoři z Tasmánské univerzity v Austrálii celkem 45 pacientů, kteří měli potíže se spánkem. Pacienti byli náhodně zařazeni do jedné ze tří skupin: na ty, kteří využili hypnotické relaxace; ty, kteří se naučili kontrolovat podněty; a ty, kteří dostali placebo. Výsledky studie naznačují, že pouze hypnóza dokázala pacientům pomoci rychleji spát.[15]

V roce 2006 se vědci ze Státní lékařské univerzity v New Yorku zaměřili na výzkum potíží se spánkem, jako je insomnie, zpoždění nástupu spánku, noční probouzení a problémy s bolestí, která brání spánku. Výzkumu se zúčastnilo 84 dětí a dospívajících se spánkovými problémy, kteří podstoupili sezení hypnózy a naučili se autohypnózu. Až 87 % dětí uvedlo, že hypnóza jim pomohla buď výrazně zlepšit, nebo úplně vyřešit jejich problémy se spánkem.[16]

Stres[editovat | editovat zdroj]

Vědci z Katedry psychologie Univerzity Lund ve Švédsku se v roce 2013 zaměřili na výzkum účinku hypnózy u účastníků, kteří ji používali dva týdny prostřednictvím audio nahrávky. Zjistili, že hypnotická intervence měla středně velký až velký prospěšný účinek na zážitky stresu, vyhoření a pocity pohody.[17]

Ve stejném roce se vědci z Univerzity v Dillí zabývali účinkem hypnoterapie na úzkostné stavy u 7 doktorských studentů. Studie ukázala, že hypnoterapie je účinná intervenční strategie, která pomáhá pacientům s diagnózou úzkostných příznaků.[18]

Vědci z Lékařské fakulty Yalské univerzity zase v roce 2006 studovali stres a úzkost 76 pacientů před a po operaci. Celkem 26 pacientů, kteří podstoupili hypnózu, zaznamenalo výrazně méně úzkosti. Autoři studie dospěli k závěru, že hypnóza významně zmírňuje předoperační úzkost.[19]

Profesor z Wisconsinské univerzity v Millwaukee zkoumal účinek hypnózy na úzkost ze zkoušky. Výzkumu provedeného v roce 1991 se zúčastnilo celkem 94 studentů: 44 studentů absolvovalo 4 sezení hypnózy týkající se stresu ze zkoušky, zatímco 50 studentů nepodstoupilo žádnou hypnoterapii. Studenti, kteří využili hypnózu, vykazovali nižší úzkost při zkoušce a zlepšení výsledku testu.[20]

Vědci z Tasmánské univerzity se v roce 1994 zaměřili na výzkum úzkosti, kterou prožívali studenti hudby při vystoupení. Výzkumu se jich zúčastnilo celkem 40. Výsledky ukazují, že hypnoterapie pravděpodobně pomohla i hudebníkům při redukci strachu z vystoupení na pódiu.[21]

V roce 1989 vědci studovali zvládání stresu ze zkoušky u 56 studentů medicíny. Ti, kteří absolvovali 9 sezení hypnoterapie, dosáhli významného zlepšení.[22]

Hubnutí[editovat | editovat zdroj]

V roce 1986 se vědci z univerzity v Britské Kolumbii zaměřili na výzkum žen s nadváhou. Celkem 60 účastnic výzkumu rozdělili do dvou skupin – jedna podstoupila hypnózu, další skupiny ji nepodstoupily. Zjistili, že ženy, které podstoupily hypnózu, zhubly v průměru o 7,7 kg, zatímco ženy, které nepodstoupily hypnózu, zhubly o 0,23 kg.[23]

V roce 1985 se vědci z Psychologického ústavu Univerzity v Severním Coloradu zabývali řešením potíží s nadváhou. Celkem 109 účastníků výzkumu mělo možnost získat behaviorální dovednosti, aby zhubli, ale pouze polovina podstoupila navíc k tomu i hypnózu. Na konci devítitýdenního programu se podařilo oběma skupinám pacientů značně zhubnout. Při následném pozorování, které se odehrálo po 8 měsících a 2 letech od konání programu, se ukázalo, že pacienti ve skupině, která podstoupila hypnózu, dále hubli, zatímco váha pacientů ve skupině, která hypnózu nepodstoupila, zůstala nezměněna.[24]

Vědci z Psychologického ústavu Univerzity v Connecticutu provedli v roce 1996 analýzu údajů z řady studií, které testovaly účinnost přidání hypnózy ke kognitivní behaviorální terapii („CBT“) pro hubnutí. Došli k závěru, že lidem, kteří kromě CBT podstoupili hypnózu, se podařilo mnohem více zhubnout než těm, kteří hypnózu nepodstoupili (průměrný úbytek váhy 5,37 kg oproti 2,72 kg). Zjistili také, že ti, kteří používali hypnózu i dále, zhubli až 6,75 kg), zatímco ti, kteří hypnózu již nevyužívali, zhubli jen 2,72 kg.[25]  

Odvykání kouření[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 se vědci ze zdravotního střediska North Shore v Salemu v Massachusetts zaměřili na odvykání kouření. Porovnávali chování u 67 lidí, kteří chtěli přestat kouřit. Rozdělili je do 4 skupin podle metody odvykání kouření: a) hypnoterapie, b) substituční terapie nikotinem, c) substituční terapie nikotinem s hypnoterapií, d) nárazové odvykání kouření. Došli k závěru, že pomocí hypnoterapie je pravděpodobnější přestat kouřit než pomocí jiných metod odvykání kouření. Tato studie ukazuje, že kuřáci, kteří podstoupili hypnoterapii, měli po 6 měsících větší pravděpodobnost přestat kouřit než pacienti používající pouze nikotinovou substituční terapii nebo pacienti, kteří přestali kouřit nárazově.[26]

Vědci z Univerzity v Iowě provedli v roce 1992 statistickou analýzu 633 studií zaměřených na odvykání kouření, kterých se účastnilo celkem 71 806 lidí. Došli k závěru, že hypnóza je nejúčinnější technikou k ukončení kouření. Zjistili, že jedno hypnoterapeutické sezení je třikrát účinnější než nikotinová žvýkačka a pětkrát účinnější než vlastní vůle při odvykání.[27][28]

Vědci z Univerzitního vědeckého centra v Texasu zase v roce 2004 studovali 21 kuřáků, kteří selhali v předchozích pokusech přestat kouřit. Účastníci absolvovali tři sezení hypnózy a obdrželi nahrávku s hypnózou pro vlastní použití. Na konci programu uvedlo 17 z nich, že se jim podařilo přestat kouřit. Dvanáctiměsíční následné sledování ukázalo, že 10 z nich již kouřit nezačalo.[29]

Hypnoterapie v Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice existují organizace sdružující hypnoterapeuty.[30][31] Kromě toho jsou k dispozici online adresáře hypnoterapeutů.[32][33] Dvě organizace mají Etický kodex hypnoterapeuta,[34][35] který se snaží chránit veřejnost a udržet profesionální standardy. Existuje také Etický kodex pro supervizory v hypnoterapii,[36] který ačkoliv dosud nebyl přijatý, přesto popisuje professionální standardy supervize v hypnoterapii. Byly také stanoveny minimální standardy pro bezpečnou a kompetentní praxi hypnoterapie.[37]

Neexistuje jednotná úroveň školení v hypnoterapii, stejně tak neexistuje spolupráce školitelů s organizacemi, které usilují o professionální standardy. Nicméně, hypnoterapie je odbornou veřejností vnímaná jako komplementární (doplňková) terapeutická metoda, která je součástí psychoterapie, to znamená, že poskytovatel hypnoterapie by měl mít vzdělání v psychoterapii.[38]

V rámci živnostenského podnikání není možné vykonávat povolání hypnoterapeut podle Ministerstva průmyslu a obchodu. Důvodem je, že hypnoterapie je vždy součástí psychoterapeutického procesu, proto je zapotřebí komplexního psychoterapeutického vzdělání. Poté je možné vykonávat vázanou živnost „Psychologické poradenství a diagnostika“ podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.[39][40]

Existuje však přesvědčení,[41] že je možné, aby hypnoterapie byla poskytována samostatně jako doplněk psychoterapie.[42] V praxi to znamená, že psychoterapeut postoupí klienta hypnoterapeutovi s tím, co je třeba pomocí hypnoterapie dosáhnout. Jakmile je cíle dosaženo, klient se vrací zpět ke svému psychoterapeutovi. Lze říci, že se jedná o pokus vytvořit interdisciplinární spolupráci. Předlohou se stal fungující model ve Spojeném království.[43]

Hypnoterapie není v České republice regulovaná.[44]

Kódy diagnóz podle MKN, které je možné léčit pomocí hypnoterapie[editovat | editovat zdroj]

  • F 40 – F 48: NEUROTICKÉ‚ STRESOVÉ A SOMATOFORMNÍ PORUCHY[45]
  • F 33: Periodická depresivní porucha
  • F 320: Lehká depresivní fáze
  • F 321: Středně těžká depresivní fáze
  • F 50 – F 59: SYNDROMY PORUCH CHOVÁNÍ‚ SPOJENÉ S FYZIOLOGICKÝMI PORUCHAMI A SOMATICKÝMI FAKTORY
  • F 63: Nutkavé a impulzivní poruchy
  • F 68: Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých
  • F 605: Anankastická porucha osobnosti
  • F 606: Anxiózní (vyhýbavá) osobnost
  • F 607: Závislá porucha osobnosti
  • F 608: Jiné specifické poruchy osobnosti
  • F 620: Přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti
  • F 800-1: Specifická porucha artikulace řeči, Expresivní porucha řeči
  • F 81: Specifické vývojové poruchy školních dovedností
  • F 845: Aspergerův syndrom
  • F 900: Porucha aktivity a pozornosti
  • F 920: Depresivní porucha chování
  • F 928: Jiné smíšené poruchy chování a emocí
  • F 931: Fobická anxiózní porucha v dětství
  • F 932: Sociální anxiózní porucha v dětství
  • F 940: Elektivní mutismus
  • F 95: Tiky
  • F 985: Koktavost (zadrhávání v řeči)
  • F 986: Brebtavost
  • K 58: Syndrom dráždivého střeva
  • R 52: Bolest nezařazená jinde
  • G 43: Migréna
  • F 431: Posttraumatická stresová porucha

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Americký federální slovník profesních titulů
  2. ↑ a b Hypnosis Terms Glossary - H - Hypnotherapy Terms and Definitions. hypnosis.edu [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ What is a Hypnotherapist? - Alternative Health Care Professional. hypnosis.edu [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Hypnotherapy | Complementary and Alternative therapies | Cancer Research UK. www.cancerresearchuk.org [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ JENSEN, Mark P.; PATTERSON, David R. Hypnotic approaches for chronic pain management: clinical implications of recent research findings. The American Psychologist. 2014-2, roč. 69, čís. 2, s. 167–177. PMID: 24547802 PMCID: PMC4465776. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 1935-990X. DOI:10.1037/a0035644. PMID 24547802. 
  6. ↑ DEL CASALE, Antonio; FERRACUTI, Stefano; RAPINESI, Chiara. Pain perception and hypnosis: findings from recent functional neuroimaging studies. The International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis. 2015, roč. 63, čís. 2, s. 144–170. PMID: 25719519. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 1744-5183. DOI:10.1080/00207144.2015.1002371. PMID 25719519. 
  7. ↑ KRAVITS, Kate. Nurse-Led Hypnosis Service. Nurse-Led Hypnosis Service. Dostupné online. 
  8. ↑ MONTGOMERY, Guy H.; SCHNUR, Julie B.; KRAVITS, Kate. Hypnosis for cancer care: Over 200 years young. CA: A Cancer Journal for Clinicians. 2013, roč. 63, čís. 1, s. 31–44. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 1542-4863. DOI:10.3322/caac.21165. PMID 23168491. (anglicky) 
  9. ↑ PEYNOVSKA, Dr Rumi. European Journal of Clinical Hypnosis: 2005 Volume 6 – Issue 1. European Journal of Clinical Hypnosis. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. ↑ HACKMAN, R. M.; STERN, J. S.; GERSHWIN, M. E. Hypnosis and asthma: a critical review. The Journal of Asthma: Official Journal of the Association for the Care of Asthma. 2000-2, roč. 37, čís. 1, s. 1–15. PMID: 10724294. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 0277-0903. DOI:10.3109/02770900009055424. PMID 10724294. 
  11. ↑ BROWN 1, Daniel. Evidence-Based Hypnotherapy for Asthma: A Critical Review. International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis. 2007-03-06, roč. 55, čís. 2, s. 220–249. PMID: 17427293. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 0020-7144. DOI:10.1080/00207140601177947. PMID 17427293. 
  12. ↑ PALSSON, Olafur S. Hypnosis Treatment of Gastrointestinal Disorders: A Comprehensive Review of the Empirical Evidence. The American Journal of Clinical Hypnosis. 2015-10, roč. 58, čís. 2, s. 134–158. PMID: 26264539. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 0002-9157. DOI:10.1080/00029157.2015.1039114. PMID 26264539. 
  13. ↑ GONSALKORALE, W. M.; MILLER, V.; AFZAL, A. Long term benefits of hypnotherapy for irritable bowel syndrome. Gut. 2003-11-01, roč. 52, čís. 11, s. 1623–1629. PMID: 14570733. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 0017-5749. DOI:10.1136/gut.52.11.1623. PMID 14570733. (anglicky) 
  14. ↑ ANDERSON, Professor J. A. D. Journal of the Royal Society of Medicine Volume 72 October 1979.. Journal of the Royal Society of Medicine. 
  15. ↑ STANTON, H. E. Hypnotic relaxation and the reduction of sleep onset insomnia. International Journal of Psychosomatics: Official Publication of the International Psychosomatics Institute. 1989, roč. 36, čís. 1-4, s. 64–68. PMID: 2689375. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 0884-8297. PMID 2689375. 
  16. ↑ ANBAR, Ran D.; SLOTHOWER, Molly P. Hypnosis for treatment of insomnia in school-age children: a retrospective chart review. BMC Pediatrics. 2006-08-16, roč. 6, čís. 1, s. 23. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 1471-2431. DOI:10.1186/1471-2431-6-23. PMID 16914044. 
  17. ↑ CARDEÑA, Etzel; SVENSSON, Charlotte; HEJDSTRÖM, Fredrik. Hypnotic tape intervention ameliorates stress: a randomized, control study. The International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis. 2013, roč. 61, čís. 2, s. 125–145. PMID: 23427838. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 1744-5183. DOI:10.1080/00207144.2013.753820. PMID 23427838. 
  18. ↑ ANALG, Anesth. Anesth Analg, 2006, Vol. 102, No 5, pp. 1394-1396. Anesth Analg, 2006, Vol. 102, No 5, pp. 1394-1396. 
  19. ↑ SAADAT, H. Anesth Analg, 2006, Vol. 102, No 5, pp. 1394-1396. Anesth Analg. Dostupné online.  Archivováno 20. 10. 2019 na Wayback Machine
  20. ↑ PsycNET. psycnet.apa.org [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ STANTON, Harry E. Reduction of performance anxiety in music students. Australian Psychologist. 1994-07-01, roč. 29, čís. 2, s. 124–127. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 0005-0067. DOI:10.1080/00050069408257335. 
  22. ↑ PALAN, B. M.; CHANDWANI, S. Coping with examination stress through hypnosis: an experimental study. The American Journal of Clinical Hypnosis. 1989-1, roč. 31, čís. 3, s. 173–180. PMID: 2919571. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 0002-9157. DOI:10.1080/00029157.1989.10402886. PMID 2919571. 
  23. ↑ PsycNET. psycnet.apa.org [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ BOLOCOFSKY, David N.; SPINLER, Dwayne; COULTHARD‐MORRIS, Linda. Effectiveness of hypnosis as an adjunct to behavioral weight management. Journal of Clinical Psychology. 1985, roč. 41, čís. 1, s. 35–41. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 1097-4679. DOI:10.1002/1097-4679(198501)41:13.0.CO;2-Z. (anglicky) 
  25. ↑ KIRSCH, I. Hypnotic enhancement of cognitive-behavioral weight loss treatments--another meta-reanalysis. Journal of Consulting and Clinical Psychology. 1996-6, roč. 64, čís. 3, s. 517–519. PMID: 8698945. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 0022-006X. DOI:10.1037//0022-006x.64.3.517. PMID 8698945. 
  26. ↑ Hypnotherapy For Smoking Cessation Sees Strong Results. ScienceDaily [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ VISWESVARAN, C.; SCHMIDT, F. L. A meta-analytic comparison of the effectiveness of smoking cessation methods. The Journal of Applied Psychology. 1992-8, roč. 77, čís. 4, s. 554–561. PMID: 1387394. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 0021-9010. DOI:10.1037/0021-9010.77.4.554. PMID 1387394. 
  28. ↑ PsycNET. psycnet.apa.org [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ ELKINS, G. R. Int J Clin Exp Hypn. 2004 , Jan;52(1):73-81. Int J Clin Exp Hypn. 2004 , Jan;52(1):73-81. Dostupné online.  Archivováno 9. 8. 2017 na Wayback Machine
  30. ↑ Sekce pro hypnózu. www.psychiatrie.cz [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. 
  31. ↑ Úvodní stránka. ceskyspolekhypnoterapeutu.cz [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. (česky) 
  32. ↑ Hypnóza Kroměříž. www.hypnoza-kromeriz.cz [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. 
  33. ↑ Adresář hypnoterapeutů | Hypnóza [online]. 2019-11-04 [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. (česky) 
  34. ↑ ceskyspolekhypnoterapeutu.cz [online]. [cit. 2019-09-05]. Dostupné online. (česky) 
  35. ↑ Britská asociace terapeutů a hypnoterapeutů [online]. 2019-09-05 [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (česky) 
  36. ↑ TENČL, JAKUB, 1978-. Etický kodex pro supervizory v hypnoterapii. V Praze: [s.n.] 10 nečíslovaných stran s. ISBN 9788027043026, ISBN 8027043026. OCLC 1043860964 
  37. ↑ Britská asociace terapeutů a hypnoterapeutů [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. (česky) 
  38. ↑ http://hypnoterapie-navrh.cz/wp-content/uploads/2019/08/MZCR_odpoved_23072019.pdf
  39. ↑ http://hypnoterapie-navrh.cz/wp-content/uploads/2019/07/img20190710_17334788.pdf
  40. ↑ INFO@AION.CZ, AION CS-. 455/1991 Sb. Živnostenský zákon. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. (česky) 
  41. ↑ Návrhy - Pozitivní změnou k rozvoji. Návrhy [online]. [cit. 2019-09-05]. Dostupné online. (česky) 
  42. ↑ Britská asociace terapeutů a hypnoterapeutů [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. (česky) 
  43. ↑ Levels of Registration | General Hypnotherapy Standards Council & General Hypnotherapy Register. www.general-hypnotherapy-register.com [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. 
  44. ↑ INFO@AION.CZ, AION CS-. 96/2004 Sb. Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. (česky) 
  45. ↑ Britská asociace terapeutů a hypnoterapeutů [online]. [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Autoritní data: GND: 4026378-2 | LCCN: sh87004305 | WorldcatID: lccn-sh87004305
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hypnoterapie&oldid=20018697“