Hypereidés
| Hypereidés | |
|---|---|
 | |
| Narození | 390 př. n. l., 389 př. n. l. nebo 388 př. n. l. Athény |
| Úmrtí | 322 př. n. l. Aigina |
| Povolání | řečník, politik, advokát a voják |
| Partner(ka) | Phila of Thebes |
| Děti | Glaucippus |
| Funkce | stratég |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hypereidés, řecky Ὑπερείδης (390 př. n. l. nebo 389 př. n. l. Athény – 5. října 322 př. n. l. Kléonai na Peloponésu)[1] byl starořecký řečník, jeden z tzv. attických řečníků, neboli jeden z Kánonu deseti, seznamu deseti největších řečníků a logografů (tvůrců projevů) klasické éry, který ve 3. století př. n. l. sestavili Arisfofánes z Byzance a Aristarchos ze Samothráky. Jeho řečnický styl byl lehký a plný vtipu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jeho učitelem rétoriky a řečnictví byl Isokratés. Působil v Athénách, v makedonské éře. Choval nepřátelství k makedonské dynastii (Filip, Alexander) a odmítal podvolení se Athén této dynastii, spolu Démosthenem, který kampaň proti Makedoncům v Athénách dlouho vedl. Poté, co Démosthena kompromitovala a z Athén vyhnala aféra defraudanta Harpala, postavil se do čela kritiků Alexandera právě Hypereidés (údajně k tomu byl motivován i perskými penězi). Po Alexandrově smrti svými projevy vyvolal útok Athéňanů na Makedonii (tzv. Lamijská válka). Makedonci však roku 322 zvítězili a Hypereidés byl odsouzen k smrti. Uprchl sice ještě do Aiginy, ale zde byl v Poseidonově chrámu dopaden a zabit. Regent Antipatros si nechal jeho mrtvé tělo předvést ještě předtím, než bylo pohřbeno.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Bylo mu tradicí připisováno 77 projevů, znich 50 je považováno za autentické. Nejznámější byl ten vedený proti athénskému příznivci Filipa Makedonského Philippidesovi. Podle legendy rukopisy většiny Hypereidových projevů měl ještě v 15. století v knihovně uherský král Matyáš Korvín, ale ty byly zničeny Turky po dobytí Budy v 16. století. Poté bylo známo jen několik fragmentů z Hypereidových řečí, avšak v 19. století, i díky nové vlně zájmu o antickou kulturu, byly objeveny nové texty – v roce 1847 velké fragmenty projevu Proti Demosthenovi a Lykofrónovi (mimořádně zajímavé pro objasnění podoby manželských průvodů v Athénách) a celá řeč Pro Euxenippa. Byly nalezeny v hrobce v Thébách. V roce 1856 byly objeveny další texty – smuteční řeči nad Leosthénem a jeho kamarády, kteří padli v Lamijské válce. Ke konci 19. století došlo k dalším objevům, včetně závěru řeči proti Philippidovi a celé řeči proti Athenogenovi (výrobci parfémů obviněného z podvodu).
Poslední objev jeho textů pochází z roku 2002, nacházejí se na posledních stránkách tzv. Archimédova palimpsestu (řeči proti Timandrovi a proti Diondovi). Množství známého textu od tohoto autora se tak tímto jediným objevem zvedlo o 20 procent. Hypereidés je tudíž dnes jedním z nejlépe zmapovaných starořeckých řečníků.
Přesto se řada jeho projevů, o nichž hovoří tradice, ztratila, například jeho obhajoba prostitutky (hetéry) Fryné (údajně jeho milenky), které měl před soudci prý obnažit ňadra a docílit tak jejího osvobození[2] – o tomto aktu psal Plútarchos či Athénaios.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BORECKÝ, Bořivoj; DOSTÁLOVÁ, Růžena. Slovník spisovatelů (Řecko). Praha: Odeon, 1975. Dostupné online. Kapitola Hypereidés, s. 292. (cz) Dostupné po registraci.
- ↑ Ottův slovník naučný 9.. Praha: J. Otto, 1895. Dostupné online. Kapitola Fryné, s. 743. (cz)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hypereidés na Wikimedia Commons
