Hvězducha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxHvězducha
alternativní popis obrázku chybí
Hvězducha Astronium graveolens
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád mýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleď ledvinovníkovité (Anacardiaceae)
Rod hvězducha (Astronium)
Jacq., 1760
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Listy Astronium graveolens

Hvězducha[1] (Astronium) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to stromy se střídavými zpeřenými listy a drobnými pětičetnými květy v úžlabních nebo vrcholových květenstvích. Plody jsou podepřené zvětšeným papírovitým kalichem a šíří se větrem. Rod zahrnuje 11 druhů a vyskytuje se v tropické Americe. Šťáva nebo prach z rostlin může způsobit dermatitidu. Některé druhy jsou vyhledávány pro dekorativní a kvalitní dřevo nebo mají význam v domorodé medicíně. Mezi významnější druhy náleží zejména hvězducha jasanolistá (Astronium fraxinifolium) a Astronium graveolens. Druhy Astronium balansae a A. urundeuva byly přeřazeny do samostatného rodu Myracrodruon.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hvězduchy jsou opadavé, dvoudomé, malé až mohutné stromy, ronící při poranění průsvitnou šťávu. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, řapíkaté, složené z řapíčkatých, většinou vstřícných, celokrajných, vroubkovaných nebo zubatých lístků. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, pětičetné, stopkaté, uspořádané v úžlabních či vrcholových thyrsoidech. Koruna je zelenavě bílá nebo nažloutlá a stářím růžovějící. Tyčinek je pět, jsou přirostlé k bázi disku a střídají se s korunními lístky. V květech je tenký pětilaločný disk. Semeník je srostlý ze 3 plodolistů a nese 3 čnělky, obsahuje však pouze jednu komůrku s jediným vajíčkem. Plodem je peckovice, nesoucí často na vrcholu zbytky čnělek a podepřená zvětšeným, vytrvalým, papírovitým kalichem. Mají pryskyřičnatou dužninu a tenkou, za sucha křehkou a lámavou pecku (endokarp).[2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod hvězducha zahrnuje 11 druhů. Je rozšířen v tropické Americe od Mexika po Paraguay a severní Argentinu. Největší areál, sahající od Mexika po Paraguay, má druh Astronium graveolens. Rozsáhlý areál má v rámci Jižní Ameriky také hvězducha jasanolistá a Astronium lecointei. Některé druhy jsou endemity východní Brazílie. Astronium obliquum je endemit souostroví Trinidad a Tobago.[4]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Plody hvězduchy jsou podepřené vytrvalým, zvětšeným kalichem, který zajišťuje jejich šíření větrem.[2]

Jedovatost[editovat | editovat zdroj]

Šťáva z rostlin může způsobit dermatitidu.[2] Prach vznikající při opracování dřeva Astronium graveolens někdy způsobuje vážné poškození kůže, připomínající i popáleniny 2. stupně.[5] Mechanismus účinku je obdobný jako u řady jiných druhů z čeledi ledvinovníkovité.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Astronium je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Anacardioideae a tribu Rhoeae.[6] Druhy Astronium balansae a A. urundeuva byly přeřazeny do samostatného rodu Myracrodruon.[4]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Hvězduchy poskytují tvrdé, těžké, trvanlivé a často i dekorativní dřevo, používané na stavby i v truhlářství (např. na výrobu nábytku). Není příliš odolné vůči termitům. Dřevo hvězduchy jasanolisté (Astronium fraxinifolium) je obchodováno pod názvem urunday. Je hnědé, červenohnědé až purpurově červené, tmavě žilkované nebo skvrnité, a je považováno za jedno z nejkrásnějších brazilských dřev. Používá se i na stavby mostů a vodních konstrukcí. V Brazílii se z něj vyrábějí i železniční pražce.[8][9] Těží se také dřevo Astronium lecointei a A. graveolens.[3][10] Některé druhy mají význam v domorodé medicíně. Astronium graveolens má baktericidní účinky.[5] Vnitřní kůra a listy Astronium ulei jsou v Guyaně používány jako tonikum, na kašel a při astmatu.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b c KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky) 
  3. a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. II). Missouri: Timber Press, 1995. ISBN 0-88192-326-5. (anglicky) 
  4. a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  6. PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky) 
  7. VALTER, Pavel & kol. Udržitelný vývoj světových regionů? Jižní a Střední Amerika [online]. 2017. Dostupné online. 
  8. WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7. 
  9. STANDLEY, Paul C.; STEYERMARK, Julian A. Flora of Guatemala. Fieldiana. 1949, čís. 24(6). 
  10. STANDLEY, Paul C. Flora of Costa Rica. Botany. 1938, čís. 18(3). 
  11. DE FILIPPS, Robert A.; MAINA, Shirley L.; CREPIN, Juliette. Medicinal plants of the Guianas (Guyana, Surinam, French Guiana). [s.l.]: Smithsonian National Museum of Natural History, 2004. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]