Husice andská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHusice andská
alternativní popis obrázku chybí
Husice andská
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
RodNeochen
Binomické jméno
Chloephaga melanoptera
(Eyton, 1838)
Areál rozšíření
Synonyma
  • Neochen melanoptera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husice andská (Chloephaga melanoptera) je středně velký druh vrubozobého ptáka. Vyskytuje se v Andách v Jižní Americe. Obvykle je řazena do rodu Chloephaga, existují ale názory, že by měla být přeřazena do rodu Neochen.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Husice andská je zbarvená do bíla, s výjimkou křídel a ocasu. Primární letky na křídlech jsou zbarveny do fialovo-černa. Ocas je také černé barvy. Zobák je růžový s černým lemováním. Oči jsou tmavě hnědé a jsou lemované červeným kruhem, nohy jsou zbarvené do červena. Délka těla je 70 – 80 cm. Ve zbarvení peří není mezi samci a samicemi žádný pohlavní dimorfismus. Samci váží 2,7 – 3,6 kg, samice jsou pak menší.[3]

Rozšíření a habitat[editovat | editovat zdroj]

Obývají močály a jezera ve vysokých Andách, obvykle vysoko nad 3000 metrů nad mořem. Vyskytuje se v blízkosti travních porostů. V zimě sestupují do nížin.[4] Husice andské nalezneme od centrálního Peru po centrální Argentinu.[3] V Česku je uměle chová např. Zoo Plzeň, Zoo Olomouc či Zoo Tábor.

Husice při krmení.

Chování a potrava[editovat | editovat zdroj]

Husice andská je druhem, který se živí spásáním trávy, semeny nebo čerstvými vodními rostlinami. Husice obvykle žijí v párech nebo menších rodinných seskupeních. Nehnízdící ptáci zůstávají v hejnech po celý rok, zatímco hnízdící jedinci před hnízdící sezonou hejna opouštějí.[4]

Během hnízdění brání samec silně a poměrně agresivně své teritorium a hnízdo, a to s roztaženými křídly a nataženým krkem. Samice brání pouze samotné hnízdo. Husice andské nejsou dobrými plavci, do vody se uchylují pouze v případě nebezpečí a také s mláďaty a to ihned po jejich vylíhnutí.[3]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Hnízdění začíná v listopadu. Hnízdo si staví v mělkých prohlubních v blízkosti vody. Samotné hnízdo je vyrobeno z rostlinného materiálu. Někdy hnízdí husice andské také ve skalních štěrbinách. Samice klade 5 – 10 vajec. Inkubace trvá asi měsíc, vejce zahřívá samice, zatímco samec se pohybuje v blízkosti hnízda. Po vylíhnutí jsou mláďata opeřena do bíla s třemi načernalými pruhy na zádi. Jakmile se vylíhnou, přemisťuje se celá rodina na vodu, kde zůstane až do jejich 3 měsíců. Pár spolu zůstává po celý život. Husice jsou monogamní.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. www.museum.lsu.edu [online]. www.museum.lsu.edu [cit. 2016-02-17]. Dostupné online. 
  3. a b c d DEL HOYO, Josep; ELLIOT, Andrew. Handbook of the Birds of the World vol. 1. [s.l.]: Lynx Edicions, 1992. Dostupné online. ISBN 8487334105. 
  4. a b STEVE, Madge. Guide des canards, des oies et des cygnes. [s.l.]: Delachaux et Niestlé, 1995. ISBN 2603013769. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]