Husice andská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHusice andská
alternativní popis obrázku chybí
Husice andská
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď kachnovití (Anatidae)
Rod Neochen
Binomické jméno
Chloephaga melanoptera
(Eyton, 1838)
Synonyma
  • Neochen melanoptera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husice andská (Neochen melanoptera) je středně velký druh vrubozobého ptáka. Vyskytuje se v Andách v Jižní Americe. Obvykle je řazena do rodu Chloephaga, existují ale názory, že by měla být přeřazena do rodu Neochen.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Husice andská je zbarvená do bíla, s výjimkou křídel a ocasu. Primární letky na křídlech jsou zbarveny do fialovo-černa. Ocas je také černé barvy. Zobák je růžový s černým lemováním. Oči jsou tmavě hnědé a jsou lemované červeným kruhem, nohy jsou zbarvené do červena. Délka těla je 70 – 80 cm. Ve zbarvení peří není mezi samci a samicemi žádný pohlavní dimorfismus. Samci váží 2,7 – 3,6 kg, samice jsou pak menší.[3]

Rozšíření a habitat[editovat | editovat zdroj]

Obývají močály a jezera ve vysokých Andách, obvykle vysoko nad 3000 metrů nad mořem. Vyskytuje se v blízkosti travních porostů. V zimě sestupují do nížin.[4] Husice andské nalezneme od centrálního Peru po centrální Argentinu.[3] V Česku je uměle chová např. Zoo Plzeň, Zoo Olomouc či Zoo Tábor.

Husice při krmení.

Chování a potrava[editovat | editovat zdroj]

Husice andská je druhem, který se živí spásáním trávy, semeny nebo čerstvými vodními rostlinami. Husice obvykle žijí v párech nebo menších rodinných seskupeních. Nehnízdící ptáci zůstávají v hejnech po celý rok, zatímco hnízdící jedinci před hnízdící sezonou hejna opouštějí.[4]

Během hnízdění brání samec silně a poměrně agresivně své teritorium a hnízdo, a to s roztaženými křídly a nataženým krkem. Samice brání pouze samotné hnízdo. Husice andské nejsou dobrými plavci, do vody se uchylují pouze v případě nebezpečí a také s mláďaty a to ihned po jejich vylíhnutí.[3]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Hnízdění začíná v listopadu. Hnízdo si staví v mělkých prohlubních v blízkosti vody. Samotné hnízdo je vyrobeno z rostlinného materiálu. Někdy hnízdí husice andské také ve skalních štěrbinách. Samice klade 5 – 10 vajec. Inkubace trvá asi měsíc, vejce zahřívá samice, zatímco samec se pohybuje v blízkosti hnízda. Po vylíhnutí jsou mláďata opeřena do bíla s třemi načernalými pruhy na zádi. Jakmile se vylíhnou, přemisťuje se celá rodina na vodu, kde zůstane až do jejich 3 měsíců. Pár spolu zůstává po celý život. Husice jsou monogamní.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. www.museum.lsu.edu [online]. www.museum.lsu.edu [cit. 2016-02-17]. Dostupné online. 
  3. a b c d DEL HOYO, Josep; ELLIOT, Andrew. Handbook of the Birds of the World vol. 1. [s.l.]: Lynx Edicions, 1992. ISBN 8487334105. 
  4. a b STEVE, Madge. Guide des canards, des oies et des cygnes. [s.l.]: Delachaux et Niestlé, 1995. ISBN 2603013769. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]