Husák (okres Sobrance)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Husák
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 220 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
kraj Košický
okres Sobrance
Husák
Husák
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 13,95 km²
Počet obyvatel 159 (31. 12. 2011)
Hustota zalidnění 11,4 obyv./km²
Správa
Starosta Michal Copák
Vznik 1567
Oficiální web www.husak.sk
Telefonní předvolba 056
PSČ 072 51 (pošta Krčava)
Označení vozidel SO
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husák je obec na Slovensku, v okrese Sobrance v Košickém kraji. V obci žije 168[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec leží ve Východoslovenské nížině v Popričném podhůří v údolí Toroškého potoka asi dva kilometry od hranic s Ukrajinou. Členitý povrch má nadmořskou výšku, která se pohybuje v rozmezí 150 až 338 m n. m., střed obce je ve výšce 220 m n. m.[2][3]

Obec sousedí na severu s obcí Koromľa, na severovýchodě s obcí Petrovce, na východě s Ukrajinou, na jihu s obcí Vyšné Nemecké, na jihozápadě s Krčavou.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle archeologických nálezů bylo území obce osídleno už v neolitu.[5] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1548, kdy byla jmenována jako Hwzak. Byla vlastněna rodem Druget z hradního panství Nevické (v té době Ukrajina). V roce 1599 bylo v obci 32 domácností, v roce 1715 jen 10. V roce 1828 v 34 domech žilo 385 obyvatel.[6][7] V roce 1851 žilo v obci 240 obyvatel, z toho bylo 124 římskoatolíků, 110 řeckokatolíků a 6 židů.[8] V letech 1939 až 1944 byla obec součástí Maďarska. V roce 1960 byla k obci připojena osada Močidlá. Hlavní obživou bylo zemědělství, chov dobytka a práce v lesích.[6][7]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Interiér kostela svaté Anny
    Římskokatolický filiální kostel svatého Jáchyma a svaté Anny, postavený v letech 1027 až 19278 v neoklasicistním slohu.[9] Jednolodní stavba s půlkruhovým uzávěrem kněžiště a věží. Fasády jsou členěné půlkruhově zakončenými okny, věž je horizontálně členěná kordonóvými římsami a ukončená jehlanovou střechou s lucernou. V interiéru se nachází hlavní oltář s prvky secese z doby výstavby kostela. V roce 1928 byl ulit zvon svatá Anna a druhý byl získán ze starší zvonice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Husák (okres Sobrance) na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvatel SR k 31. 12. 2017. Bratislava. 27. března 2018. Dostupné online.
  2. Husák - Príroda - Okres Sobrance - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  3. O obci | [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Husák - vyhľadávanie na mape | Mapa.sk. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  5. ŽEŇUCH, Vavrinec. HUSÁK História a etnografia. 1. vyd. Obecný úrad v Husáku: EQUILIBRIA, s.r. o., 2018. 194 s. ISBN 978-80-973063-5-9. S. 11. 
  6. a b História obce | [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. a b Husák - História - Okres Sobrance - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  8. FÉNYES, Elek. Magyarország geographiai szótára, mellyben minden város, falu és puszta, betürendben körülményesen leiratik. Pest : Fényes Elek, 1851
  9. Cirkev | [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŽEŇUCH, Vavrinec. Husák História a etnografia. 1. vyd. Obecný úrad v Husáku:EQUILIBRIA, s.r.o., 2018. 194 s. ISBN 978-80-973063-5-9