Přeskočit na obsah

Hulda (básnířka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hulda (básnířka)
Rodné jménoUnnur Benediktsdóttir
Narození6. srpna 1881
Þingeyjarsýsla Dánský Island
Úmrtí10. dubna 1946 (ve věku 64 let)
Reykjavík, IslandIsland Island
PseudonymHulda
Povoláníbásnířka, prozaička
Národnostislandská
Literární hnutínovoromantismus
Významná dílaDalafólk (1936-1939, Lidé z údolí), román
Manžel(ka)Sigurður Bjarklind Sigfússon (1880-1960) od roku 1905
Dětičtyři děti
RodičeBenedikt Jónsson a Þórdís Jónsdóttir
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Unnur Benediktsdóttir Bjarklind (6. srpna 1881, Þingeyjarsýsla – 10. dubna 1946, Reykjavík) byla islandská novoromantická básnířka a prozaička publikující pod pseudonymem Hulda.[1][2]

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině sedláka, knihovníka a sociálního aktivisty na severu Islandu. Její otec byl uznávanou kulturní osobností a v jeho domě sídlila okresní knihovna. Od svých rodičů a domácích učitelů získala dobré vzdělání. Také soukromě studovala v Reykjavíku v letech 1903-1904. Roku 1905 se provdala za Sigurðura Bjarklinda Sigfússona, který byl ředitelem obchodního sdružení v Húsavíku a kde s ním žila. S manželem měli čtyři děti, z nichž první zemřelo.[3] V roce 1935 se s manželem přestěhovala do Reykjavíku, kde v roce 1946 po dlouhé a těžké nemoci zemřela.[4]

Psát začala již v mladém věku a její první básně vyšly v listopadu roku 1901 v ženském časopisu Framsókn (Pokrok) pod pseudonymem Hulda, který poté používala (ve skandinávské mytologii je hulda jméno pro čarodějku, obryni nebo vílu a ve staré severštině to znamená tajný nebo skrytý.[5]) Debutovala v roce 1909 poměrně úspěšnou básnickou sbírkou Kvæði (Básně), která obsahuje lyrickou přírodní poezii a některé metafory naznačující utlačované postavení žen. Kritika oceňovala zejména jemný rytmus básní a jejich ženskou krásu.[3][4]

Navzdory křehkému zdraví a povinnostem ženy v domácnosti byla Hulda plodnou spisovatelkou. Vydala sedm svazků poezie a jedenáct svazků prozaických děl (pohádky, povídky, črty i dvoudílný román).[1] Pomohla uvést novoromantismus do islandské literatury. Ve svých prvních třech básnických sbírkách experimentovala s formou. Inspirovala se symbolistickou poezií, upřednostňovala rytmus a zvukomalebnost před tradiční prozódií. Držela se aliterace, ale měnila rýmy a délku strof. Stala se jednou z průkopnic poezie v próze v rámci islandské literatury.[4] Jejím dalším přínosem v lyrice bylo využití forem lidové poezie pro vyjádření tužeb, snů a úzkostí mladé ženy. Její díla se vyznačují zpěvností a něžnou citovostí, a to i poté, co u ní sny mládí o nespoutané volnosti pominuly a spisovatelka, smířená s tradičním údělem hospodyně, psala díla o krásách zidealizovaného venkovského života.[6]

Výberová bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Kvæði (1909, Básně), básnická sbírka. Nejoriginálnějším přínosem pro islandskou literaturu v této básnické sbírce je vzkříšení žánru lidových rýmů „þulur“, který autorka obohatila o metafory, asociace a symboliku, které se nevyskytují ve staré lidové tradici.[4]
  • Æskuástir (1915-1919, Mladé lásky), povídky, dva díly.
  • Syngi, syngi svanir mínir (1916, Zpívejte, zpívejte mé labutě), básnická sbírka.
  • Tvær sögur (1918, Dva příběhy), povídky.
  • Segðu mér að sunnan (1920, Řekni mi o jihu), básnická sbírka
  • Myndir (1924, Obrázky), sbírka povídek, ve které se objevují jedny z prvních islandských básní v próze.
  • Við ysta haf (1926, U nejvzdálenějšího moře), básnická sbírka.
  • Berðu mig upp til skýja (1930, Vynes mě do oblak), pohádky.
  • Þú hlustar, Vör (1933, Poslouchej, Vör), básnická sbírka (Vör je v severské mytologii bohyně moudrosti a opatrnosti).
  • Undir steinum (1936, Pod kameny), povídky.
  • Dalafólk (1936-1939, Lidé z údolí), román, dva díly. V románu autorka idealizuje venkovský život, což byla reakce na útok Halldóra Laxnesse na morálku zemědělské komunity v románu Sjálfstætt fólk (1934-35, Svobodný lid). Autorčino dílo řeší konflikt mezi touhou po svobodě (i erotické) na jedné straně, a na druhé straně mezi požadavky společnosti. Autorčini hrdinové a hrdinky mají silný charakter, jsou zakotveni v zemi, v rodině, ve starých hodnotách a tradicích. Město, socialismus a dělnické hnutí jsou odsuzovány jako prvky ničící tento harmonický život.[4]
  • Fyrir miðja morgunsól (1938, Před poledním sluncem), pohádky.
  • Skrýtnir náungar (1940, Podivní lidé), povídky.
  • Bogga og búálfurinn (1942, Bogga a farmářský skřítek), pohádka.
  • Hver á áser fegra fiðirland? (1944, Kdo má krásnější vlast?), báseň ze souboru Söngvar helgaðir Þjóðhátíðardegi Íslands 17. júní 1944 (Písně věnované Islandskému národnímu dni 17. června 1944), napsaném u příležitosti založení Islandské republiky v roce 1944, která byla jednou ze dvou básní (druhá byla od Jóhannese úr Kötluma), které získaly první cenu v pořádané soutěži.[7]
  • Í ættlandi mínu, sögur af íslenzku fólki (1945, V mé domovině, povídky o islandských lidech), povídky
  • Söngur starfsins (1946, Píseň práce), básnická sbírka.
  • Svo líða tregar (1951, Tak pomalu), posmrtně vydaná básnická sbírka.
  • Úr minningablöðum (1961, Z memoárů), posmrtně vydané paměti.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b HEGR, Ladislav a kol. Slovník spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Førské ostrovy, Island, Nizozemí, Belgie, Praha: Odeon 1967. S. 73.
  2. ↑ HARTLOVÁ, Dagmar a kol. Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 89.
  3. ↑ a b Unnur Benediktsdóttir Bjarklind. The History of Nordic Women's Literature. Dostupné online
  4. ↑ a b c d e KRISTJÁNSDÓTTIR, Dagný. The Daily Refrain. The History of Nordic Women's Literature. Dostupné online
  5. ↑ HULTKRANTZ, Åke. Vem är vem i nordisk mytologi: gestalter och äventyr i Eddans gudavärld, Stockholm: Rabén & Sjögren 1991. S. 50.
  6. ↑ HUMPÁL, Martin. KADEČKOVÁ, Helena. PARENTE-ČAPKOVÁ, Viola. Moderní skandinávské literatury 1870-2000. Praha: Karolinum 2015. S. 325.
  7. ↑ Hulda-Hver á sér fegra föðurland, Menningarfélag Akureyrar. Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hulda_(básnířka)&oldid=24519274“