Hugh Everett

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hugh Everett
Narození 11. listopadu 1930
Washington, D.C.
Úmrtí 19. července 1982 (ve věku 51 let)
McLean
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Bydliště Spojené státy americké
Alma mater Princetonská univerzita
Americká katolická univerzita
Děti Mark Oliver Everett
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hugh Everett III (11. listopadu 1930 - 19. července 1982) byl americký fyzik, autor mnohasvětové interpretace kvantové mechaniky, kterou sám nazýval formulací relativního stavu.

Z důvodu nesouhlasu ostatních fyziků s mnohasvětovou interpretací ukončil svou fyzikální kariéru po zisku doktorského titulu. [1]Poté vyvinul všeobecné Lagrangeovské multuplikátory pro operační analýzu, které následně komerčně aplikoval jako obranný analytik a konzultant.

Raný život a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Everett se narodil a vyrůstal ve Washingtonu, D.C.. Jeho rodiče se rozvedli když byl ještě malý. Zpočátku byl vychováván matkou, později od sedmi let věku otcem a nevlastní matkou.

Získal stipendium na St. John's High School, soukromé střední vojenské škole. Odtud později zamířil do Catholic University of America, kde studoval chemické inženýrství. Tam si přečetl o dianektice v Analog Science Fiction and Fact, což vedlo k jeho celoživotní nedůvěře v účinnost konvenční medicíny.

Během druhé světové války jeho otec Hugh bojoval v Evropě jako podplukovník a po válce byl odvelen k útvaru v Německu. Hugh se k němu v roce 1949 na jeden rok připojil. Oba byli nadšenými fotografy a tak v Německu pořídili stovky fotografií přestavby válkou zničené země, což odpovídalo jejich technickému zájmu.

Princeton[editovat | editovat zdroj]

Catholic University of America dokončil v roce 1953 když získal titul z chemického inženýrství. Krátce nato získal stipendium od národní vědecké nadace, které mu umožnilo studovat na Princetonské univerzitě. Nejprve studoval tehdy se rychle rozvíjející teorii her pod vedením Alfreda Tuckera, ale brzy ho zaujala fyzika. Zejména pak kvantová mechanika, kterou ho učil Robert Henry Dicke.

Během roku 1954 dále navštěvoval kurzy matematické fyziky, kterou vyučoval Eugene Paul Wigner. Na jaře 1955 složil zkoušky a získal magisterský titul. Poté začal pod vedením Johna Archibalda Wheelera pracovat na své disertační práci, která ho později proslavila. Ještě v roce 1955 napsal několik krátkých článků o kvantové teorii a v dubnu 1956 vydal práci s názvem vlnová mechanika bez pravděpodobnosti. Název práce byl později změněn na Teorie univerzální vlnové funkce. [2]

Wheeler odjel v květnu 1956 do Kodaně aby získal podporu pro Everettovu práci, ale marně. [3][4] V červnu 1956 pak začal Everett pracovat pro Pentagon, když byl členem skupiny hodnotící zbraňové systémy. Na jaře roku 1957 bránil na Princetonu svoji práci. V souvislosti s tím byl vydán krátký článek, který byl kompromisem mezi Wheelerem a Everettem a který obsahoval koncept téměř totožný s finální verzí práce. Everett byl s konečnou podobou článku nespokojen.

Po Princetonu[editovat | editovat zdroj]

Po dokončení vysokoškolských studií byl Everett pozván k účasti v nově vzniklé skupině Weapons Systems Evaluation Group (WSEG) v Pentagonu. V říjnu 1956 se zúčastnil školení v Sandia National Laboratories v Novém Mexiku, kde se dozvěděl podrobné informace o jaderných zbraních a kde se stal fanouškem počítačového modelování. V roce 1957 se stal ředitelem odboru skupiny WSEG pro matematiku a fyziku. Po krátké přestávce, kdy bránil svoje fyzikální výzkumy se vrátil k WSEG a zahájil svůj výzkum. Pracoval napříkald na různých stádiích projektu Minuteman. [5][6]

V průběhu března a dubna 1959 navštívil na žádost Wheelera Kodaň, aby se setkal s Nielsem Bohrem, autorem Kodaňské interpretace kvantové mechaniky. Everett nebyl schopen Bohrovi popsat hlavní myšlenku své práce, že vesmír je popsatelný univerzální vlnovou funkcí. Koncepční propast mezi jejich myšlenkami byla příliš velká. [7]

Ještě v Kodani ale začal Everett pracovat na novém nápadu použít zobecněné Lagrangeovské multiplikátory pro matematickou optimalizaci. Tuto myšlenku publikoval v roce 1963.

V roce 1962 přijal pozvání prezentovat svoji interpretaci kvantové mechaniky na konferenci o základech kvantové mechaniky, která se konala na Xavierově univerzitě v Cincinnati. [7] Everett zde představil původ pravděpodobnosti ve své teorii a uvedl že pro pozorovatele ve všech větvích je vlnová funkce stejně reálná.

Roku 1964 založil Everett s několika kolegy z WSEG firmu Lambda Corporation. Aplikovali vojenské modelování na řešení civilních problémů. Když se v roce 1970 snížil rozpočet na obranu většina peněz šla do války ve Vietnamu, vedlo to k pohlcení firmy General Research Corp.

V roce 1973 proto Everett založil počítačovou konzultační společnost DBS Corporation. Zde se věnoval statistické analýze a programování. V této společnosti strávil zbytek života. Ještě ale založil společnost Monowave Corporation.

Pozdější uznání[editovat | editovat zdroj]

V roce 1970 napsal Bryce DeWitt článek pro Physics Today o Everettově interpretaci, což vedlo k mnoha dopisům od dalších fyziků. Dopisy i DeWittovy odpovědi na technické námitky byly krátce na to také zveřejněny. Mezitím začal DeWitt, který byl s Everettem v kontaktu připravovat edici výbor článků o mnohasvětové interpretaci. Kromě původních článků Wheelera a Everetta byly zahrnuty i další články Everetta. Souborná kniha vyšla v roce 1973. Článek o Everettově práci se objevil i v sci-fi časopise Analog. [7]

V roce 1977 byl Everett pozván aby promluvil na Wheelerem pořádané konferenci na Texaské univerzitě v Austinu. Everett tedy na čas opustil svou práci a odjel do Austinu, kde se poprvé setkal s DeWittem. Everettova řeč byla tentokrát dobře přijata a ovlivnila celou řadu fyziků v publiku, včetně Davida Deutsche. [7] Everet mluvil o kvantové emchanice k veřejnosti poprvé za mnoho let. [8] Wheelere se snažil o návrat Everetta do fyzikální komunity, ale nakonec byla jeho snaha marná. I sám Wheeler, který rád představil Everettovy myšlenky širšímu publiku, nebyl nadšený z toho, že je jeho jméno spojováno s Everettovými nápady. Po Everettově smrti se nakonec teorie mnoha světů vzdal. [7][9]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Everett náhle zemřel na infarkt ve věku 51 let v červenci 1982. K tomu zřejmě přispěla jeho obezita a časté pití alkoholu a kouření tabáku.

Everett byl ateista a proto si přál, aby byly jeho ostatky zlikvidovány vhozením mezi odpadky. Jeho žena několik let uchovávala urnu s Everettovým popelem než jeho přání splnila. [10]

Ze společností založených Everettem k roku 2016 existuje pouze Monowave Corporation, kterou vede spoluzakladatel společnosti Elaine Tsiang, bývalý student DeWitta.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Byl ženatý s Nancy Everett, měli spolu dvě děti Elizabeth a Marka. Dcera Elizabeth spáchala v roce 1996 sebevraždu a rovněž si přála, aby byl její popel vyhozen mezi odpad, aby se mohla v paralelním vesmíru setkat s otcem. [10] Everettova manželka Nancy zemřela v roce 1998 na rakovinu. Syn Mark je hlavním zpěvákem a frontmanem skupiny Eels.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hugh Everett na anglické Wikipedii.

  1. "The Many Worlds of Hugh Everett" by Peter Byrne, from Scientific American, December 2007
  2. Fabio Freitas, Os estados relativos de Hugh Everett III: uma análise histórica e conceitual. Programa de Pós-Graducação em Ensino, Filosofia e História das Ciências. 2007 [1] Archivováno 18. 12. 2008 na Wayback Machine
  3. Olival Freire, Jr.: Science and exile: David Bohm, the hot times of the Cold War, and his struggle for a new interpretation of quantum mechanics [2]
  4. Olival Freire Jr.: Science and exile: David Bohm, the Cold War, and a new interpretation of quantum mechanics [3] Archivováno 26. 3. 2012 na Wayback Machine
  5. Hugh Everett III and George E.Pugh, "The Distribution and Effects of Fallout in Large Nuclear-Weapon Campaigns", in Biological and Environment Effects of Nuclear War, Hearings Before the Special Sub-Committee on Radiation of the Joint Congressional Committee on Atomic Energy, June 22–26, 1959, Washington, D.C., U.S. Government Printing Office, 1959.
  6. Cf. Dr. Linus Pauling Nobel Peace Prize 1962 lecture (and reprinted in Peace by Frederick W. Haberman, Irwin Abrams, Tore Frängsmyr, Nobelstiftelsen, Nobelstiftelsen (Stockholm), published by World Scientific, 1997 ISBN 981-02-3416-3), delivered on December 11, 1963, in which he mentioned the work by Pugh and Everett regarding the risks of nuclear profliferation and even quoted them from 1959. Pauling said: "This is a small nuclear attack made with use of about one percent of the existing weapons. A major nuclear war might well see a total of 30,000 megatons, one-tenth of the estimated stockpiles, delivered and exploded over the populated regions of the United States, the Soviet Union, and the other major European countries. The studies of Hugh Everett and George E. Pugh [21], of the Weapons Systems Evaluation Division, Institute of Defense Analysis, Washington, D.C., reported in the 1959 Hearings before the Special Subcommittee on Radiation, permit us to make an estimate of the casualties of such a war. This estimate is that sixty days after the day on which the war was waged, 720 million of the 800 million people in these countries would be dead, sixty million would be alive but severely injured, and there would be twenty million other survivors. The fate of the living is suggested by the following statement by Everett and Pugh: 'Finally, it must be pointed out that the total casualties at sixty days may not be indicative of the ultimate casualties. Such delayed effects as the disorganization of society, disruption of communications, extinction of livestock, genetic damage, and the slow development of radiation poisoning from the ingestion of radioactive materials may significantly increase the ultimate toll.' ..."
  7. a b c d e OSNAGHI, Stefano; FREITAS, Fabio; OLIVAL FREIRE, Jr. The Origin of the Everettian Heresy. Studies in History and Philosophy of Modern Physics. 2009, s. 97–123. Dostupné online. DOI:10.1016/j.shpsb.2008.10.002. (anglicky)  Archivováno 28. 5. 2016 na Wayback Machine
  8. ALDHOUS, Peter. Parallel lives can never touch. New Scientist. 2007-11-24. Dostupné online [cit. 2007-11-21]. (anglicky) .
  9. GARDNER, Martin. Are Universes Thicker Than Blackberries?. New York: W. W. Norton & Company, July 2003. ISBN 0-393-05742-9. Kapitola Multiverses and Blackberries. (anglicky) 
  10. a b Peter Byrne. The Many Worlds of Hugh Everett III: Multiple Universes, Mutual Assured Destruction, and the Meltdown of a Nuclear Family. [s.l.]: Oxford University Press, 2010. ISBN 978-0-19-955227-6. S. 29. (anglicky)